Česká republika je zasažena pandemií, způsobenou virem SARS-CoV-2. Celostátní karanténní a další opatření, která byla zavedena z důvodu ochrany zdraví obyvatel, mj. omezují či znemožňují pracovní možnosti obyvatel, a mohou vést ke snížení jejich platební schopnosti. Tuto událost, která dopadá i na poplatníky místních poplatků, lze považovat za mimořádnou událost ve smyslu § 16b zákona o místních poplatcích (dále jen ZoMP). Správce poplatku proto za účelem zmírnění tíživé situace poplatníků může přistoupit k opatření, které spočívá v prominutí poplatku.
Při řízení o prominutí poplatku je správce poplatku (obecní úřad) povinen respektovat příslušná ustanovení daňového řádu týkající se prominutí daně či příslušenství daně. Správce poplatku vydává ve věci prominutí vždy rozhodnutí. Ve výroku rozhodnutí správce poplatku vymezí konkrétní mimořádnou událost a uvede, zda se promíjí poplatková povinnost úplně, částečně nebo jen příslušenství a vymezí, kterých místních poplatků se prominutí týká. V rozhodnutí správce poplatku neuvádí výčet poplatníků, jelikož není správci poplatku znám a půjde tak o neurčitý počet poplatníků. V konkrétních případech ale bude muset správce poplatku posoudit, zda konkrétní poplatník naplňuje stanovené podmínky. Proto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění, ve kterém správce poplatku zdůvodní, proč k prominutí přistoupil. Pečlivě formulovaný výrok a odůvodnění tak předejde případným sporům o to, zda se důvod prominutí na konkrétního poplatníka vztahuje či nikoliv.
V souladu s ustanovením § 259 daňového řádu (dále jen DŘ) může k prominutí poplatku dojít od vzniku poplatkové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení poplatku (§ 160 DŘ), a to i poté, kdy došlo k jeho úhradě. Je tedy možné prominout poplatek celý, část nebo jeho příslušenství a to i zpětně.
Proti rozhodnutí ve věci prominutí poplatku nelze uplatnit opravné prostředky.
Prominout poplatek podle ustanovení § 16b ZoMP lze pouze z moci úřední. Nutno zmínit, že na obecní úřad se může s podnětem na prominutí poplatku obrátit poplatník či jiný daňový subjekt (například občan jako poplatník, hotel jako plátce poplatku, ale i zastupitelstvo obce apod.). Podnět není svou podstatou podáním, správce poplatku v takovém případě nezahajuje řízení, avšak může se podnětem zabývat a na jeho základě následně rozhodnout o prominutí poplatku z moci úřední. Zastupitelé nemohou hlasovat o prominutí poplatku, ale mohli by například hlasovat o možnosti podat podnět na prominutí různých poplatků. Tímto podnětem ale není správce poplatku vázán a jde o jeho rozhodnutí z moci úřední. Mohl by také na druhé straně rozhodnout bez podnětu, ale zde by mohla nastat situace, že zastupitelé budou mít výhrady (i když k tomu nejsou kompetentní) k postupu správce poplatku ohledně prominutí poplatku. Nesmíme zapomenout, že jde o finanční částky, které jsou příjmem do městského rozpočtu. Půjde tedy o tzv.“gentlemanskou dohodu“.
Ustanovení § 16b ZoMP dává správci daně možnost promíjet poplatky skupinám osob, které se ocitnou ve stejných či podobných podmínkách.
Možnost prominutí poplatku podle § 16b ZoMP je dána pouze při mimořádných, zejména živelních, událostech. Pojmy týkající se uvedených událostí nejsou nijak blíže definovány, lze je vykládat poměrně široce. Mimořádnost události přitom nemusí vždy vycházet pouze z ohrožení nepříznivými přírodními vlivy (např. povodeň, záplava, krupobití, vichřice), ale i z jiné mimořádnosti způsobující ztíženou sociální nebo životní situaci obyvatel obce (pandemie, vládní omezení, mimořádný stav, stav nouze apod.).
Dokument si můžete stáhnout na odkaze níže