Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho dopady na hospodaření obcí
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, platí již od 1. ledna 2017. Za téměř 8 let jeho existence však měl dopad pouze na malé množství samospráv.
Dluhová brzda a její dopad na obce
Dluhová brzda je mechanismus, který se aktivuje v okamžiku, kdy celkový dluh sektoru veřejných institucí dosáhne 55 % nominálního HDP. V takovém případě jsou obce povinny schválit svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový. Výjimku tvoří pouze případy, kdy obec může využít návratné finanční prostředky k předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU.
Praktické důsledky pro obce zahrnují nutnost sledování celostátní úrovně zadlužení. Nicméně není třeba připravovat žádné krizové scénáře či změny rozpočtové strategie ani klást důraz na tvorbu rozpočtových rezerv.
Vzhledem k tomu, že dluh veřejného sektoru hranici 55% nominálního HDP nepřesáhl, nebyla dluhová brzda nikdy aktivována a nemělo příslušné ustanovení zákona žádný vliv na územní samosprávy. (Pozn. V letošním roce se veřejný dluh pohybuje na hranici 44 – 45%)
Fiskální pravidlo pro obce
Fiskální pravidlo stanoví, že výše dluhu obce nesmí překročit 60 % průměru jejích příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. Pokud obec tuto hranici překročí, je povinna v následujícím kalendářním roce snížit svůj dluh nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
Klíčové aspekty fiskálního pravidla zahrnují výpočet limitu zadlužení, kdy se maximální přípustná výše dluhu rovná průměru příjmů za poslední 4 roky vynásobenému 0,6. Při překročení limitu vzniká povinnost snižování dluhu, přičemž minimální roční splátka se vypočítá jako rozdíl mezi aktuálním dluhem a limitem, vynásobený 0,05.
Pro ilustraci uveďme příklad výpočtu pro modelovou obec: Pokud jsou průměrné příjmy obce za poslední 4 roky 100 milionů Kč, limit zadlužení činí 60 milionů Kč. Při aktuálním dluhu obce 70 milionů Kč by povinné minimální snížení dluhu v následujícím roce činilo 0,5 milionu Kč.
Pokud obec překročí hodnotu zadlužení stanovou fiskálním pravidlem a úvěry řádně splácí je všechno v naprostém pořádku. Takováto obec dokonce může přijmout i nový úvěr. Jiná situace však nastane, pokud obec úvěry nesplácí. Zde může Ministerstvo financí rozhodnout o dočasném pozastavení převodu podílu na výnosu daní. Pozastavená částka pak odpovídá 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % průměru příjmů za poslední 4 roky. Takovéto pozastavení ministerstvo zruší na žádost obce, pokud obec použije tyto prostředky na splátku dluhu, nebo z moci úřední, pokud hodnota dluhu poklesne pod 60% průměru příjmů za poslední 4 roky.
Samotné fiskální pravidlo tedy neobsahuje sankce. Obec vždy dostane své daňové příjmy, někdy však pouze na úhradu předchozího dluhu, přičemž obec sama rozhoduje o tom, které dluhy splatí. Fiskální pravidlo tedy vede obce k tomu, aby své dluhy postupně splácely, nikoliv kumulovaly.
Aktuálně hodnotu fiskálního pravidla překračuje 9 procent všech samospráv (565 územních samospráv z 6.254 obcí). Samotné překročení fiskálního pravidla však neznamená problém v hospodaření obce ani tato informace nenaznačuje, že obce hospodaří nezodpovědně. Většina takovýchto měst a obcí použily půjčené prostředky na svůj plánovaný rozvoj a přijaté úvěry řádně splácí, čímž nejsou vystaveny riziku zadržení daňových příjmů.
Zdroj tabulek, grafu a kartogramu: Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2023, Národní rozpočtová rada, září 2024
Počty obcí v intervalech dle procentní výše ukazatele pravidla rozpočtové odpovědnosti,
srovnání let 2022 a 2023
| Hlavní město Praha | 0 | 0,0% |
| Olomoucký kraj | 64 | 16,0% |
| Jihomoravský kraj | 72 | 10,7% |
| Královéhradecký kraj | 26 | 5,8% |
| Plzeňský kraj | 35 | 7,0% |
| Jihočeský kraj | 27 | 4,3% |
| Moravskoslezský kraj | 42 | 14,0% |
| Kraj Vysočina | 55 | 7,8% |
| Středočeský kraj | 148 | 12,9% |
| Karlovarský kraj | 7 | 5,3% |
| Zlínský kraj | 17 | 5,5% |
| Liberecký kraj | 6 | 2,8% |
| Ústecký kraj | 23 | 6,5% |
| Pardubický kraj | 43 | 9,5% |
Praktické dopady na hospodaření obcí
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti má několik praktických dopadů na hospodaření obcí. Vyžaduje zvýšenou odpovědnost za dlouhodobé plánování investic a nutnost pečlivého řízení cash-flow a optimalizace úvěrového zatížení. Obce musí klást větší důraz na vytváření střednědobých finančních výhledů s důrazem na dluhovou službu. Zároveň vzniká zvýšený tlak na efektivní využívání majetku obce a generování vlastních příjmů.
Doporučení pro obce
Pro efektivní implementaci zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je vhodné, aby obce pravidelně aktualizovaly střednědobý výhled rozpočtu s ohledem na fiskální pravidlo a pravidelně analyzovaly své veřejné finance. Obce by měly prioritizovat investiční projekty s ohledem na jejich návratnost a dopad na dluhovou službu, aktivně vyhledávat alternativní zdroje financování, jako jsou dotace nebo PPP projekty.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti představuje pro obce výzvu, ale zároveň příležitost k zodpovědnějšímu a efektivnějšímu hospodaření. Obce, které dokáží implementovat systémy finančního řízení a plánování, jsou lépe připraveny na potenciální ekonomické výkyvy a zajistí si stabilnější finanční budoucnost.