Výzvy a trendy ve zpracování a svozu odpadů měst a obcí v České republice

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Odpadové hospodářství představuje pro české obce stále větší výzvu. Zákon o odpadech z roku 2020 stanovil ambiciózní cíle v oblasti recyklace a třídění, které však většina obcí zatím nedokáže naplnit. Do roku 2025 mají obce dosáhnout 55% míry recyklace komunálního odpadu a 60% míry třídění. Realita je však odlišná, úspěšnost třídění se pohybuje kolem 40 % a tento trend spíše stagnuje nebo mírně klesá.

Nesplnění zákonem stanovených kvót může obcím přinést nejen finanční postih v podobě pokut až do výše 200 tisíc korun ročně, ale také zvýšené náklady na skládkování.

Kromě výše zmíněných cílů recyklace a třídění odpadů, které obce musí splnit do roku 2025, existuje i další důležitý cíl týkající se snižování produkce komunálního odpadu. Zákon o odpadech stanovuje, že do roku 2030 musí obce snížit produkci směsného komunálního odpadu na obyvatele o 100 kg ročně. To znamená, že v průměru by každý člověk v České republice měl produkovat o 100 kg směsného odpadu ročně méně než v roce 2020. V případě překročení limitu se obec „přehoupne“ do dražších poplatků za skládkovné.

Rok202120222023202420252026202720282029
Množství odpadu na obyvatele v tunách0,20,190,180,170,160,150,140,130,12

Od roku 2021 je v platnosti systém tzv. třídící slevy, který obcím umožňuje platit nižší sazbu za skládkování, pokud nepřekročí stanovený limit množství odpadu na obyvatele. V roce 2021 platilo, že pro skladování odpadu v množství do 200 kg ročně na jednoho občana bude stále platit sazba 500 Kč na tunu odpadu. Obec tedy uhradí vyšší sazbu až od určitého množství odpadu. Objem odpadů pro slevu stanovený na občana však každoročně o 10 kilogramů klesá. Od roku 2026 však výše třídící slevy vzroste na 600 Kč, do budoucna až na 800 Kč.

Pro uplatnění třídící slevy musejí obce u provozovatele skládky prokázat splnění dané míry recyklace a třídění. V případě neprokázání platí základní poplatky za uložení odpadů. Tento limit se každoročně snižuje, což vytváří tlak na obce, aby kontinuálně zlepšovaly své odpadové hospodářství.

Příkladem inovativního přístupu k řešení odpadové problematiky je město Jihlava, které zavedlo systém door-to-door sběru tříděného odpadu. Domácnostem byly poskytnuty nádoby na papír, plast a bioodpad, které jsou pravidelně sváženy přímo od domů. Tento systém vedl k výraznému nárůstu míry třídění z původních 38 % na více než 50 % během dvou let od zavedení. Zároveň se snížilo množství směsného komunálního odpadu o 30 %.

Dalším příkladem úspěšné implementace moderních technologií v odpadovém hospodářství je město Kolín, které instalovalo polopodzemní kontejnery vybavené senzory naplněnosti. Tyto senzory v reálném čase informují svozovou společnost o stavu naplnění kontejnerů, což umožňuje optimalizovat svozové trasy a frekvenci svozu. Výsledkem je snížení nákladů na svoz o 15 % a zvýšení efektivity využití svozových vozidel.

Obce se také potýkají s výzvou snížení produkce směsného komunálního odpadu. Do roku 2030 mají snížit produkci o 100 kg na obyvatele ročně oproti roku 2020. Město Hradec Králové na tuto výzvu reagovalo zavedením motivačního systému PAYT (Pay As You Throw). Občané platí za skutečně vyprodukované množství odpadu, což je motivuje k důslednějšímu třídění a celkovému snižování produkce odpadu. Za první rok fungování systému klesla produkce směsného odpadu o 25 % a míra třídění vzrostla o 18 %.

Důležitým aspektem odpadového hospodářství je i finanční stránka. Sazby poplatků za ukládání odpadů na skládku do budoucna výrazně porostou. Zatímco v roce 2021 činil poplatek za skládkování využitelného odpadu 800 Kč za tunu, v roce 2029 to bude již 1850 Kč za tunu. Toto navýšení má obce motivovat k hledání alternativních způsobů nakládání s odpady a motivovat občany k důslednějšímu třídění odpadu a snižování množství odpadu ukládaného na skládky. Snížení množství směsného odpadu má samozřejmě přímý vliv i na výši poplatků za odpady, které obce od svých občanů vybírají.

Poplatkové období v roce
Dílčí základ poplatku za ukládání2021202220232024202520262027202820292030 a dále
využitelných odpadu80090010001250150016001700180018501850
zbytkových odpadů500500500500500600600700700800
nebezpečných odpadů2000200020002000200020002000200020002000
vybraných technologických odpadů45454545454545454545
sanačních odpadů1000100010001000100010001000100010001000

Město Brno například investovalo do modernizace své spalovny komunálního odpadu, která nyní funguje jako zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Toto zařízení zpracovává nejen odpad z Brna, ale i z okolních obcí, čímž snižuje množství skládkovaného odpadu v celém regionu. Energie získaná spalováním odpadu je využívána k výrobě elektřiny a tepla pro místní domácnosti.

Pozitivním trendem je růst odměn, které obce získávají za třídění odpadů od autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Tyto prostředky mohou obce reinvestovat do zlepšování svého odpadového hospodářství. Například obec Březová na Svitavsku využila tyto prostředky k rozšíření sítě sběrných míst a k edukativní kampani zaměřené na správné třídění odpadů. Výsledkem bylo zvýšení míry třídění o 12 % během jednoho roku.

Klíčem k dosažení stanovených cílů v oblasti odpadového hospodářství je kombinace inovativních technologií, efektivního systému sběru a svozu odpadů, a především aktivní zapojení občanů do procesu třídění a snižování produkce odpadů. Obce, které dokáží tuto výzvu uchopit jako příležitost k modernizaci a zefektivnění svého odpadového hospodářství, mohou nejen splnit zákonné požadavky, ale také výrazně přispět k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality života svých obyvatel.