Týdenní novinky 31/2025

Aktuální školení

Z vašich dotazů: Pojmenování ulic

Otázka:

Připravujeme podklad pro zasedání zastupitelstva k pojmenování nové ulice. V § 84 odst. 2, písm. s) zákona o obcích se uvádí, že je to kompetence ZM. Jak máme správně naformulovat usnesení? ZM rozhoduje o pojmenování nové ulice … nebo ZM schvaluje pojmenování nové ulice …

Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA

Zákon o obcích stanovuje pojmenování částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství zastupitelstvu. Podle § 28 odst. 1 obcí přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství a § 84 odst. 2 kompetenci svěřuje zastupitelstvu obce, kterému je vyhrazeno rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství.

Vzhledem k tou. Že je tam uvedeno „vyhrazeno rozhodovat“, nejlepší znění tedy usnesení bude:

„ZM rozhoduje o pojmenování nové ulice ….v ……  názvem …….“.  

Druhá varianta „schvaluje pojmenování“ by také nebyla v rozporu se zákonem, z formulace je zřejmé, co je schvalováno. Pokud ale zákon o obcích obsahuje přesné vyjádření úkonu, je lepší se jej držet.

Právní rámec:
Zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení) § 28 (1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství.

§ 84 odst. 2 Zastupitelstvu obce je vyhrazeno s) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,

Z vašich dotazů – Nabytí právní moci a vykonatelnosti exekučního příkazu

Dotaz:
Exekuce

Kdy nabývá rozhodnutí  v daňovém řízení právní moci, s ohledem na doručování více osobám? (Dlužník, poddlužník / manželé / rodiče). Zde je to jasné, doručením poslednímu příjemci a uplynutím lhůty pro podání odvolání. Poslednímu, aby nebyl nikdo procesně ošizen o možnost podat opravný prostředek.

Jaké pravidlo pro exekuční příkaz, kde není opravný prostředek připuštěn. Doručení je tak více méně pouze informativní. Kdy tento nabyde právní moci? Nemohou to nikde najít, ani DŘ ani OSŘ.

Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

Právní rámec k 1.7.2025

Podle § 103 odst. 1 DŘ je stanoveno, že rozhodnutí, které je účinné a proti kterému nelze uplatnit řádný opravný prostředek, je v právní moci. Podle § 109 odst. 5 daňového řádu nemá odvolání odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak. V současné době (novela daňového řádu od 1.7.2025) platí podle § 178 odst. 4 daňového řádu, že exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky ani námitku. 

V návaznosti na doplnění jedné z klíčových vlastností námitky  jako řádného opravného prostředku, pokud směřuje proti rozhodnutí (v souladu s § 159 odst. 5 daňového řádu), kterou je odklad okamžiku nabytí právní moci (viz § 103 odst. 1 a § 108 odst. 1 písm. a) daňového řádu), vyvstala potřeba explicitně vyloučit námitku jako opravný prostředek proti exekučnímu příkazu. Důvodem vyloučení námitky je zejména skutečnost, že by se tím významně snížila efektivita vymáhání, neboť s výkonem exekučního příkazu je možné započít až s právní mocí rozhodnutí, která by byla významně posunuta oproti stávajícímu stavu, pokud by jí vůbec bylo možné s ohledem ke znění § 159 odst. 1 daňového řádu s jistotou určit. Vyloučením opravného prostředku proti exekučnímu příkazu však dlužník neztrácí možnosti, jak se může jeho provedení bránit prostřednictvím jiných prostředků ochrany. V souladu s § 181 odst. 1 daňového řádu může podat návrh na zastavení daňové exekuce, popřípadě může podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce podle § 179 daňového řádu. Vyloučení opravného prostředku u exekučního příkazu současně zachovává dosavadní možnost bránit se také přímo u soudu (podle soudního řádu správního), pokud má dlužník za to, že byl vydáním exekučního příkazu zkrácen na svých právech.

Při daňové exekuci nebude tak jako dosud možné podat žádný opravný prostředek (řádný ani mimořádný), což v aplikační praxi není ojedinělý postup.

Například u plátce mzdy dlužníka je povinnost od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce provádět ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníkovi (§ 187 odst. 2 daňového řádu). Podle § 186 odst. 2 daňového řádu pak správce daně bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci exekučního příkazu (tedy po doručení exekučního příkazu dlužníkovi). Toto vyrozumění se doručuje do vlastních rukou.

U daňové exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb je poskytovatel platebních služeb povinen od okamžiku, kdy mu byl doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce nevyplácet peněžní prostředky z účtu dlužníka, ze kterého je přikázána pohledávka, neprovádět na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládat, a to až do výše částky uvedené v exekučním příkazu. Podle § 186 odst. 2 daňového řádu pak správce daně bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci exekučního příkazu (tedy po doručení exekučního příkazu dlužníkovi). Toto vyrozumění se doručuje do vlastních rukou. Vyplácení peněžních prostředků správci daně se týká i peněžních prostředků, které dojdou na tento účet do 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu.

Podle mého názoru je u dlužníka nabytí právní moci a vykonatelnosti spojeno s doručením exekučního příkazu, u poddlužníka doručením vyrozumění o právní moci exekučního příkazu.

Z vašich dotazů: Odchýlení od řešení rozvoje území

Otázka:

Je možné, aby se stavební úřad odchýlil od řešení rozvoje území, které je obsaženo v územní studii?

Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 10. 6. 2025, čj. 22 As 11/2025 – 72.

Ano, je to možné. K otázce zda a v jakém rozsahu se mohou stavební úřady odchýlit od územní studie se nedávno vyjadřoval Nejvyšší správní soud. Ten konstatoval: „Soud předesílá, že územní studie představuje územně plánovací podklad, který navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí (§ 30 odst. 1 stavebního zákona). Ačkoliv územní studie představuje neopominutelný podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich aktualizací a změn a pro rozhodování v území, jedná se o právně nezávazný podklad…

Nelze proto souhlasit s tvrzením stěžovatele, že správní úřady územní studii nerespektovaly, resp. že odklon od územní studie představuje precedent pro další ignorování údajů v ní obsažených, což dle stěžovatele povede až k rozporu s principy územního plánování. I z odborné literatury vyplývá, že stavební úřad je oprávněn se od závěrů obsažených v územní studii odchýlit, a to mj. tehdy, pokud zjistí, že existuje řešení vhodnější z hlediska ochrany a koordinace veřejných zájmů v území, než je řešení navržené územní studií.

Tyto případy nastávají zejména tehdy, pokud je územní studie zaměřena na řešení jednoho izolovaného systému a navržené řešení nezohlednilo komplexně ochranu všech veřejných zájmů, které se v daném území vyskytují.“

Více informací a článků naleznete v E-úřadu a jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!