Otázka:
Obce používají různé formulace do zápisu a někdy nám není jasné, jaké použít. Například nevíme, kdy použít „Návrh nebyl přijat“ a kdy „ZO neschvaluje“. Nebo v tom není rozdíl, či záleží na postavení dotazu?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
V této věci jde především o to, o jaké formulaci se hlasovalo. Pokud bylo hlasováno o návrhu usnesení ve znění „Zastupitelstvo schvaluje smlouvu s XY“ a zastupitelé jej neodhlasovali a neschválili, nevzniklo usnesení a pak by v zápise měl tento fakt být uveden.
Formulace v zápise by tedy měla být např. vámi uváděná: „návrh usnesení nebyl schválen“ příp. i „usnesení nebylo přijato/schváleno“ apod.
Pokud byste ale hlasovali o usnesení, které zní „Zastupitelstvo neschvaluje smlouvu s XY“, protože chce obec jasněji deklarovat, že nemá zájem smlouvu schvalovat, pak se hlasuje o tomto znění a v zápise bude uvedeno „Zastupitelstvo neschvaluje smlouvu s XY“ Pro 15 Proti 2 Zdržel se 2 apod.
Dotaz:
Insolvence
Mám dotaz ohledně přihlášení pohledávky (platební výměr za porušení rozp. kázně). Platební výměr vydán dne 4.6.2025 (právní moc a vykonatelnost 30.7.2025). 18.6.2025 podán ins. návrh, 27.6.2025 usnesení o úpadku ( z tohoto znám plátce mzdy) a teď běží 2 měsíční lhůta na přihlášení. Vztahoval by se na to v tomto případě rozsudek NS čj.29/ICdo 3/2016, že má tato pohledávka přednost?
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Právní rámec k 1.8.2025
Na základě Vámi poskytnutých informací se podle mého názoru jedná o pohledávku přihlašovanou do insolvenčního řízení (nikoliv zapodstatovou). Pohledávky za majetkovou podstatou, nebo jim na roveň postavené pohledávky, vznikají po rozhodnutí o úpadku. Ve Vašem případě: je platební výměr vydán dne 4. 6. 2025. To je datum vzniku pohledávky (bez ohledu na to, že ještě nebylo nabytí právní moci a splatnosti). Podle § 173 odst. 3 insolvenčního zákona lze přihlásit i pohledávku nesplatnou.
Insolvenční návrh byl podán dne 18. 6. 2025. Protože Vaše pohledávka vznikla před podáním insolvenčního návrhu, jedná se o standardní pohledávku, která se přihlašuje do insolvenčního řízení. Judikatura: Rozsudek NS čj. 29/ICdo 3/2016 se na Váš případ nevztahuje. Ten by byl relevantní, pokud by pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku.
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou otázkou – jaký je vztah stanoviska dotčeného orgánu k územnímu plánu a stanoviska ke konkrétnímu záměru.
Dotčený orgán se vyjadřuje k odlišnému předmětu a za odlišné situace
NSS řekl: „Dotčený orgán státní správy lesů však při vydání závazného stanoviska dle § 14 odst. lesního zákona hodnotí stavební záměr z hlediska státní správy lesů. Stěžovatelka se proto mýlí, tvrdí-li, že je-li stavební záměr v souladu s územním plánem, je dotčený orgán státní správy lesů povinen souhlas vydat. Stěžovatelčin výklad by ad absurdum znamenal, že při souladu stavebního záměru s územním plánem by jeho jakékoli posuzovaní dotčenými orgány bylo nadbytečné. Na uvedeném nic nemění, jestliže dotčený orgán v minulosti vydal souhlasné stanovisko s územním plánem, neboť ten pouze obecně upravoval poměry v území.
Územní plánování řeší využití území a zásady jeho uspořádání, jeho cílem je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Nemůže založit legitimní očekávání práva na uskutečnění konkrétního stavebního záměru, respektive jeho souladu s veřejnými zájmy na úseky ochrany lesů… Nelze obecně akceptovat tezi, že by dotčený orgán státní správy lesů podáním (navíc nepříliš propracovaného a bohatě odůvodněného) stanoviska k územně plánovací dokumentaci již neměl možnost vyjádřit se závazným stanoviskem ke konkrétním stavebním záměrům. V obou případech se dotčený orgán vyjadřuje k odlišnému předmětu a za odlišné situace. Zatímco v případě stanoviska k územně plánovací dokumentaci hodnotí obecně soulad návrhu územního plánu s veřejným zájmem na ochraně lesa, v případě závazného stanoviska k umístění stavebního záměru posuzuje jeho konkrétní parametry a umístění do území.“
Dotčené orgány vyjádřily pouze nesouhlas s konkrétním stavebním záměrem
NSS ještě dodal: „Je povinností dotčeného orgánu chránit veřejné zájmy na jemu svěřeném úseku státní správy. Vůle či přání obce nejsou pro jeho rozhodování jako dotčeného orgánu určující. Dotčené orgány tak nebyly vázány stanoviskem obce ke stěžovatelčině stavebnímu záměru. Na tomto místě je nutno znovu zopakovat, že dotčené orgány nevyjádřily plošný nesouhlas s výstavbou na daném pozemku, nýbrž za nesouladný s veřejným zájmem považovaly konkrétní navrhovaný stavební záměr stěžovatelky.“
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 3. 7. 2025, čj. 6 As 258/2024 – 33.
Více informací a článků naleznete v E-úřadu a jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!