Týdenní novinky 38/2025

Aktuální školení

Z vašich dotazů: Navržený program na úřední desce a změny

Otázka:

Musíme vždy přesně dodržet navržený program na zasedání zastupitelstva? Některé body vyřazujeme, to se stává, když nestihneme připravit podklady nebo jednání ještě probíhají. Máme ale obavu zařadit nové body na zasedání.

Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA

Obec má podle zákona o obcích povinnost informovat předem, alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva, o navrženém programu připravovaného zasedání. (§ 93 odst.1). Zákon o obcích pak dává zastupitelům (a radě a výborům) právo

– předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva (§ 94 odst.1)

– předkládat návrhy i v průběhu zasedání (§94 odst. 2), o tom ale rozhodne zastupitelstvo, hlasováním a usnesením.

Navržený program na úřední desce je tedy, jak ze znění zákona vyplývá, jen návrh programu. O finálním programu (zde zákon již používá „pořad jednání“) se hlasuje v úvodu zasedání a je možné kdykoli během zasedání, i v úplném závěru, zařadit nebo vyřadit další body, musí se to ale odhlasovat.

Zastupitelé, a tedy i starosta, mohou navrhnou další body, musí se vždy schválit nadpoloviční většinou všech zastupitelů jejich zařazení nebo vyřazení. V zápise pak musí být vždy uveden schválený pořad jednání.

Nemělo by ale docházet k obcházení smyslu zákona – informovat občany obce o chystaném programu zasedání – tím, že zveřejníme jen dva body a zbytek schválíme na zasedání.

Právní rámec:
Zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení) § 93 odst. 1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.

§ 94 odst. 1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.

Odst. 2 O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

§ 95 odst. 1  O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

Z vašich dotazů – Zastavení exekuce ex lege

Dotaz:
Insolvence

Jako referent místních poplatků mám na starosti jak stanovení místních poplatků, tak i druhou část a to vymáhací.
K té vymáhací části mi nezbývá moc času, proto to doháním jak se zdá.
Prosím vás, pokud vystavím Exekuční příkaz na srážky ze mzdy nebo z jiných příjmů, vymáhaná částka nám přijde od zaměstnavatel na účet celá v pořádku, vystavím Rozhodnutí o zastavení daňové exekuce, a do kdy prosím?
Jde mi o to, jestli tam není lhůta 30 dnů nebo tato lhůta není stanovena.

Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

Právní rámec k 1.9.2025

Klíčovým aspektem, který je třeba zdůraznit, je skutečnost, že plné uspokojení daňového nedoplatku vede k zániku daňové exekuce automaticky, ze zákona. V tomto okamžiku pozbývá exekuční řízení svého účelu a další provádění srážek by bylo neoprávněné, resp. jednalo by se o přeplatek. U daňové exekuce daňový řád výslovně neupravuje, že by správce daně měl po úhradě dluhu vydat rozhodnutí o skončení exekuce. Vzhledem k tomu, že exekuce je svým účelem ukončena, zvláštní rozhodnutí není nutné. Tento princip je zřejmý i u soudních exekucí. Občanský soudní řád stanoví, že plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena, a soudní exekutor žádné rozhodnutí o ukončení exekuce nevydává. Ačkoli se jedná o odlišný právní režim, ukazuje to na obecný právní princip, že zaplacení dluhu je událostí, která má pro exekuci konečné, zanikající účinky.

Pro plátce mzdy to znamená, že jeho povinnost provádět srážky je podmíněna existencí dluhu. Jakmile je dluh splacen, právní důvod pro provádění srážek okamžitě zaniká. Plátce mzdy je tak v pozici, kdy musí neprodleně srážky zastavit, aby se vyhnul neoprávněnému shromažďování prostředků, které již nejsou předmětem exekuce. Vydání neformálního potvrzení ze strany správce daně na žádost plátce mzdy nebo dlužníka je pouze konfirmačním krokem, který potvrdí stav věci.

NSS: při redukci zastavitelných ploch se nesmí diskriminovat

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Obce, které se snaží omezit rozsah zastavitelných ploch v územním plánu a některé dříve vymezené pozemky vrátit do nezastavěného území čelí jednomu úskalí – diskriminaci. To, že jde o častý kámen úrazu, potvrzuje další rozsudek NSS, který kvůli nerovnému zacházení s vlastníky pozemků zrušil část dalšího územního plánu.

Postup obce nebyl opřen o žádná transparentní kritéria

V rozsudku se uvádí: „Opírá-li odpůrkyně svou argumentaci o závěry orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, je pravda, že ten ve svém stanovisku ze dne 15. 11. 2021 poukázal na výrazné předimenzování navrhovaných zastavitelných ploch, přičemž plochu stěžovatelů (BI č. 44) výslovně uvedl jako jeden z příkladů pro plochu, která je pro bydlení navržena již od roku 2006, ale nebyla dosud využita. Stěžovatelé však v námitkách poukazovali na rozpor v postupu odpůrkyně, která sice na jedné straně přistoupila k redukci některých ploch původně navržených k zástavbě, ale současně nově zařadila jiné pozemky do zastavitelných ploch. Konkrétně napadli její tvrzení, že tak učinila, protože eviduje žádosti o převedení „vhodnějších pozemků“.

Upozornili, že tento pojem není opřen o žádná transparentní kritéria a vzbuzuje v nich podezření ze snahy bezdůvodně zvýhodnit jiné vlastníky na jejich úkor… Podstata námitky totiž nespočívala v tom, zda odpůrkyně redukovala i jiné plochy, ale v tom, na základě jakých objektivních kritérií vybrala pro zástavbu jako „vhodnější“ pozemky nové na úkor dotčených pozemků stěžovatelů, které musely být redukovány v tak velké míře…

To je patrné zejména u plochy BI č. 42 a 86, u kterých orgán ochrany přírody požadoval redukci, ale odpůrkyně v odůvodnění pouze stroze uvedla: „Lokalita BI 86 je přičleněna k lokalitě BI 42 a není redukována.“ Podobný nedostatek v odůvodnění lze spatřovat i u argumentu nedostatečné kapacity vodovodu. Zatímco u stěžovatelů tuto skutečnost přijala jako jeden z důvodů pro drastickou redukci jejich pozemků coby zastavitelných, u řady jiných lokalit (např. sousedící BI 45) tentýž problém aktivně vyřešila konstatováním, že budou „zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní.“

Složitost územního plánování nezbavuje obce povinnost respektovat právní předpisy

NSS proto uzavřel: „Odpůrkyně tak v odůvodnění rozhodnutí o námitkách neprovedla řádně test proporcionality a neodpověděla na argumentaci stěžovatelů, ačkoliv námitky stěžovatelé formulovali velmi podrobně. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách není seznatelné, zda proběhlo kriteriální posouzení, tedy zda na základě určitých, předem objektivně stanovených racionálních kritérií byly vybrány k vyřazení plochy či jejich části, které taková kritéria naplňují (a zda tato kritéria byla aplikována důsledně a shodně vůči všem), anebo jak tvrdí stěžovatelé, žádné takové posouzení neproběhlo a pouze byly ex post nalezeny argumenty pro redukci plochy stěžovatelů.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že agenda územního plánování a výklad související právní úpravy představují náročný proces. Složitost agendy však nezbavuje zastupitelstvo a další orgány obce povinnosti jednat při výkonu působnosti, svěřené jim na úseku územního plánování, v souladu s právní úpravou a respektovat stejnou měrou oprávněné zájmy všech osob dotčených pořizovanou změnou územního plánu, a to včetně povinnosti srozumitelného odůvodnění zásadních funkčních změn využití pozemků.“

Právní rámec:

Podle rozsudku NSS ze dne 31. 7. 2025 čj. 1 As 187/2024 – 47.

Více informací a článků naleznete v E-úřadu a jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!