Slučování škol po novele školského zákona 2025: Co čeká zřizovatele

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Novela školského zákona 2025 přináší zásadní změny v organizaci sítě škol. Jedním z klíčových opatření je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami. Tento krok reaguje na dlouhodobě neudržitelnou roztříštěnost sítě škol a má zřizovatelům pomoci efektivněji spravovat své školy. Článek nabízí přehled legislativních novinek a jejich dopadů, stejně jako praktické rady pro obce, kraje a další zřizovatele, jak se na plánovanou transformaci školské sítě připravit.

Nová legislativní pravidla pro slučování škol (novela 2025)

Novela školského zákona zavádí minimální velikost školy zřizované územní samosprávou. Každá škola (právnická osoba) zřízená obcí, ať už mateřská (MŠ), základní (ZŠ) či střední (SŠ), případně jejich kombinace, musí mít alespoň jednou za poslední tři roky k 30. září nejméně 180 dětí nebo žáků. Pokud obec zřizuje více škol a některá z nich tuto podmínku nesplní, vzniká povinnost takové školy sloučit s jinou tak, aby byla podmínka naplněna. Cílem je omezit provoz finančně neefektivních malých škol a umožnit lepší využití zdrojů. Dosud totiž téměř polovina obecních základních škol měla méně než 100 žáků, což vedlo k neúměrným nákladům a velké administrativní zátěži při zajištění dostatečného počtu kvalitních ředitelů. Sloučením se má snížit administrativa, umožnit sdílení zaměstnanců a dosáhnout úspor (např. ve správě IT, účetnictví, personalistice či právních službách).

Výjimky: Požadavek minimálně 180 žáků se nevztahuje na obec, která zřizuje pouze jednu školu, tam se nic slučovat nemusí. Dále neplatí pro speciální školy (podle §16 odst. 9 ŠZ), speciální MŠ/ZŠ a školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny. Specificky v Praze se tento limit posuzuje za každou městskou část zvlášť, protože ty vykonávají roli zřizovatele. Uvedená novela se s drobnými výjimkami týká primárně veřejných škol; soukromé a církevní školy nemají povinnost slučování (ani nárok na dodatečné financování indexovaných škol), na ty se vztahují jiné části zákona.

Časový harmonogram: Zákon počítá s přechodným obdobím tří let pro realizaci sloučení. Nová povinnost nabývá účinnosti od 1. ledna 2026 a obce musí během let 2026–2028 sledovat naplněnost svých škol. Nejpozději k 30. září 2028 musí každá škola zřizovaná obcí splnit požadavek 180 žáků alespoň jednou; pokud ne, do 31. prosince 2028 musí být sloučena s jinou školou. Obce mají poměrně velkou volnost v tom, jakým způsobem svou síť škol reorganizují, zákon nestanovuje, které konkrétní školy spojit s kterými. Například obec může malou mateřskou školu sloučit buď se stávající základní školou, nebo s jinou mateřskou školou v rámci obce, záleží na místních potřebách. Pokud by v krajním případě obec měla více škol a žádná z nich nesplňovala limit, obec má právo určit, která z nich zůstane zachována (nebude vymazána ze školského rejstříku) a která se k ní připojí; pokud by to sama neudělala, rozhodne o tom příslušný rejstříkový orgán.

Novela zároveň přináší technické úpravy, které slučování usnadní. Nově může školská právnická osoba (ŠPO) zřizovat organizační jednotky pro provoz školy či školského zařízení. Prakticky to znamená, že sloučené školy mohou zachovat svá původní pracoviště jako pobočky s vlastním názvem v rámci jedné právnické osoby (budou zapsány v rejstříku škol). Více zřizovatelů může společně zřídit jednu školskou právnickou osobu s organizačními jednotkami; v takovém případě pak vedle ředitele školy existuje i rada jako orgán školské právnické osoby, v níž mohou mít zastoupení všechny zúčastněné obce. Tato možnost otevírá cestu ke svazkovým školám (sdruženým školám více obcí), které mohou malým obcím pomoci splnit nové požadavky a sdílet zodpovědnost i náklady.

Dopady reformy na každodenní agendu zřizovatelů

Pro zřizovatele (obce, města, kraje) znamená reforma řadu nových úkolů i změnu některých procesů. Právně budou muset zřizovatelé iniciovat potřebné kroky ke slučování: v praxi připravit zrušení či splynutí dotčených školských právnických osob a převod jejich činností pod jednu vybranou školu. To obnáší například úpravu zřizovacích listin, podání žádostí o změny do školského rejstříku a případně vyhlášení konkurzů na nové ředitele (pokud se nezachová ve sloučené škole některý ze stávajících). Důležité je správně načasovat jednotlivé kroky, novela stanoví konečný termín sloučení do konce roku 2028, takže obce by měly proces zahájit s dostatečným předstihem, aby vše stihly administrativně zajistit.

Z organizačního hlediska čeká zřizovatele analýza současné sítě škol a plánování nové struktury. V praxi si budou muset odpovědět na otázky: Které školy spojit dohromady? Která právnická osoba zůstane jako nástupnická? Jak optimálně nastavit spádové obvody (např. pokud se spojují dvě ZŠ, lze nově pro jednotlivé organizační jednotky ponechat samostatné školské obvody)? Rovněž bude nutné sjednotit vnitřní předpisy slučovaných škol, školní vzdělávací programy (v rámci jednoho typu školy) a zajistit soulad veškeré dokumentace. Zřizovatelé musí počítat i s tím, že sloučením škol zaniknou některé školské rady a bude nutné zvolit novou školskou radu pro spojenou instituci.

Reforma má dopad také na financování a provoz z pohledu zřizovatele. Od 1. ledna 2026 přechází financování většiny nepedagogických činností ze státu na zřizovatele. To znamená, že obce a kraje nově hradí mzdy nepedagogických zaměstnanců (školníků, kuchařek, uklízeček, administrativních sil apod.), většinu provozních nákladů a některé další výdaje (učebnice, pomůcky, DVPP atd.) namísto dosavadního přímého financování ze státního rozpočtu. Stát bude nadále platit primárně pedagogické pracovníky a některé specifické aktivity (např. povinné plavecké kurzy), a na krytí zvýšených výdajů obcí se upraví rozpočtové určení daní (podíl obcí na výnosu daní se navýší). Pro zřizovatele to bude znamenat změnu v rozpočtovém plánování a nutnost připravit se na větší finanční odpovědnost za chod škol. V praxi mohou obce zvážit, zda si nepřevedou nepedagogické pracovníky pod sebe (např. centralizace úklidových služeb, stravování apod.), nebo je ponechají nadále zaměstnané ve škole, zákon dává zřizovateli volnost, jak s novými prostředky naložit.

Reforma také posiluje kontrolní a řídicí roli zřizovatele vůči školám. Upřesňuje se například, že zřizovatel může ředitele školy nově odvolat i v případě závažného nedostatečného zajištění kvality vzdělávání či školských služeb, což musí být doloženo zjištěními ČŠI nebo kontrolou zřizovatele. Dosud zákon takovou formulaci neobsahoval explicitně a odvolání pro neuspokojivé výsledky bylo obtížně vymahatelné. Nyní tedy zřizovatelé získávají jasnější kompetenci zasáhnout v situaci, kdy škola pod jejich hlavičkou dlouhodobě neposkytuje kvalitní vzdělávání. Tato změna právního rámce bude vyžadovat, aby zřizovatelé průběžně sledovali stav škol (výstupy České školní inspekce, výsledky žáků, naplněnost apod.) a v případě nutnosti využili svých pravomocí ke změnám ve vedení.

Nové rozdělení kompetencí: zřizovatelé vs. ředitelé vs. vedoucí učitelé

Slučování škol a související změny přinášejí i nové rozložení rolí a odpovědností mezi zřizovatele, ředitele škol a tzv. vedoucí učitele (či zástupce ředitele) na jednotlivých pracovištích. Z pohledu zřizovatele se sice nemění jeho základní právní postavení, nadále je “vlastníkem” školy (zakladatelem právnické osoby) zodpovědným za materiální zabezpečení, investice, schvalování rozpočtu školy či jmenování a odvolávání ředitele. Nicméně v důsledku reformy se rozšiřuje agenda zřizovatele: bude zajišťovat financování provozu a nepedagogických pracovníků, koordinovat slučování a případně spolupracovat i se sousedními obcemi (při tvorbě svazkové školy). Pokud se více obcí dohodne na společné škole, zřizovatelé se musí podělit o pravomoci, v nové školské právnické osobě zřízené několika obcemi vznikne rada školy jako orgán, kde mají všichni zřizovatelé své zástupce a společně s ředitelem rozhodují v klíčových záležitostech. Takový model vyžaduje jasné dohody mezi obcemi o financování a řízení společné školy.

Ředitel školy zůstává stěžejní postavou pro pedagogické vedení a provoz školy, ovšem v nových podmínkách se často bude jednat o ředitele “sloučené školy” s více pracovišti. Jeho kompetence zahrnují řízení veškerých zaměstnanců školy, odpovědnost za kvalitu výuky na všech pracovištích a komunikaci se zřizovatelem. Nově by mělo dojít k odlehčení ředitelů od části administrativy, větší celek školy umožní například zaměstnat více administrativních sil či ekonomů, případně některé činnosti převezme přímo obec. Ředitel tak může věnovat více času pedagogickému leadershipu a metodickému vedení učitelů. Při slučování dvou a více škol bude zřizovatel zpravidla rozhodovat, který z dosavadních ředitelů bude školu nadále řídit. Může buď přímo pověřit jednoho z nich vedením sloučené školy (druhému nabídne např. pozici zástupce nebo jinou roli), nebo vyhlásit otevřené konkurzní řízení na ředitele nové sloučené organizace. Novela mimochodem zavádí administrativní zjednodušení v konkurzech, pokud stávající ředitel obhájí post v novém konkurzu, nebude již odvoláván a znovu jmenován, ale jeho funkční období prostě plynule pokračuje od data jmenování na další období.

Ve sloučených školách se uplatní nový prvek vnitřního řízení, vedoucí učitelé (případně zástupci ředitele) pro jednotlivá pracoviště. Novela s tím výslovně počítá: původní školy zůstávají zachovány jako pracoviště (pobočky) a ředitel může na každé z nich jmenovat buď svého zástupce, nebo vedoucího učitele. Typicky tak např. sloučená “ZŠ a MŠ” bude mít v budově mateřské školy vedoucí učitelku MŠ, která bude dohlížet na každodenní chod školky, komunikovat s rodiči dětí a řešit operativní záležitosti, zatímco v budově základní školy může působit zástupce ředitele pro 1. či 2. stupeň. Vedoucí učitel není samostatný statutární orgán, ale má delegovanou pravomoc od ředitele, do určité míry tedy přebírá odpovědnost za pedagogické vedení a organizaci výuky na svém pracovišti. Ředitel však nadále nese celkovou odpovědnost za školu jako celek a koordinuje činnost všech pracovišť. Pro učitele a další zaměstnance na jednotlivých pobočkách bude vedoucí učitel jejich nejbližším nadřízeným, který zprostředkuje komunikaci s centrálou školy (ředitelem). Toto uspořádání může zlepšit vnitřní komunikaci a dohled nad kvalitou výuky i v případě, že ředitel fyzicky nemůže být každý den přítomen na všech pracovištích.

Shrneme-li nové rozdělení kompetencí: zřizovatelé se více soustředí na strategické rozhodování, financování a kontrolu kvality, ředitelé vedou větší organizační celky s důrazem na pedagogické řízení a integraci týmů a vedoucí učitelé zajišťují operativní řízení a pedagogické vedení v jednotlivých školních budovách. Tento víceúrovňový model řízení by měl zajistit, že sloučené školy budou fungovat efektivně, aniž by se vytratilo individuální vedení a specifika původních škol.

Praktické rady pro přípravu slučování škol

Pro úspěšnou transformaci sítě škol v regionu by se zřizovatelé měli na slučování dobře připravit. Níže uvádíme několik doporučení a tipů, jak celý proces zvládnout hladce a získat podporu veřejnosti, pedagogů i rodičů:

Včasná analýza a plánování: Identifikujte školy, kterých se povinné slučování týká, tedy malé MŠ/ZŠ/SŠ pod limitem 180 dětí/žáků. Zanalyzujte demografické trendy ve vaší obci (či kraji) a odhadněte, zda se počty žáků budou spíše snižovat, nebo mohou opět růst. Na základě toho naplánujte optimální varianty sloučení: například zda spojit mateřskou školu se základní, nebo raději více mateřských škol dohromady. Zvažte také geografické vzdálenosti a spádové oblasti, cílem je zachovat co nejlepší dostupnost škol pro děti.
Postupné kroky a využití přechodného období: Nová legislativa dává prostor až do konce roku 2028, nečekejte však na poslední chvíli. Vypracujte harmonogram slučování s milníky: např. do konce roku 2026 mít jasno o variantách, v roce 2027 připravit právní dokumentaci a projednat změny a v roce 2028 je realizovat (s účinností od 1. 1. 2029 nejpozději). Postupný přístup umožní včas řešit vzniklé problémy a minimalizovat riziko, že změny budou chaotické.
Zapojení partnerů a odborníků: Do plánování zahrňte ředitele dotčených škol a případně další pedagogické pracovníky (budoucí vedoucí učitele) už v rané fázi. Jejich znalost konkrétních podmínek škol je cenná, mohou upozornit na provozní detaily, které je třeba sladit (např. společné využití tělocvičny, jídelny, harmonizace rozvrhů apod.). Konzultujte také postup s krajem (krajským úřadem), který vede rejstřík škol a bude sloučení administrativně schvalovat. Užitečné může být sdílení zkušeností s jinými obcemi, které slučování řeší, například v rámci svazku obcí či odborných setkání zřizovatelů.
Právní a organizační zajištění: Než formálně přistoupíte ke sloučení, ujistěte se, že máte vyřešené všechny právní náležitosti. Připravte nové zřizovací listiny (pro nástupnickou školu), smlouvy o převodu majetku či zaměstnanců (pokud se něco převádí mezi organizacemi), případně konkurs na ředitele. Promyslete, jak naložíte s případným přebytečným majetkem, např. zda nevyužité budovy nabídnete k jinému účelu. Naplánujte i technické kroky: sloučení škol může vyžadovat sjednocení IT systémů, webových stránek, školních matrik a dalších agend. Tyto změny je vhodné nachystat dopředu, aby od prvního dne sloučené školy vše fungovalo.
Finanční plánování: Spočítejte si finanční dopady slučování. Krátkodobě mohou vzniknout jednorázové náklady (např. odstupné pro končícího ředitele, náklady na změnu názvu školy, nové razítko, úpravy softwaru účetnictví atd.). Dlouhodobě by však slučování mělo přinést úspory, připomeňte si cíle reformy: méně samostatných jednotek znamená méně administrativy a efektivnější využití rozpočtu. Vyčíslíte-li předpokládané úspory (např. úspora jedné ředitelské mzdy, sdílené náklady na účetní, nižší provozní režie apod.), můžete tyto prostředky plánovat využít jinde ve prospěch škol (např. investovat do pomůcek či vybavení). Také se seznamte s novým systémem financování, protože od roku 2026 budete dostávat navýšený podíl z daní právě na pokrytí provozu škol, nastavte si interně, jak tyto peníze alokujete školám po sloučení.
Komunikace s veřejností a rodiči: Transparentní a včasná komunikace je pro přijetí změn klíčová. Jakmile máte základní obrysy plánu, informujte o záměru slučovat školy nejprve zastupitele a školské rady, a poté i širší veřejnost. Vysvětlete jasně důvody slučování: demografické změny, požadavky zákona, ale i očekávané přínosy, například že větší škola bude mít nárok na školního psychologa či speciálního pedagoga (což malé školy dosud neměly), že se rozšíří možnosti kroužků pro děti, že ředitel nebude zahlcen administrativou a může se více věnovat zkvalitňování výuky apod. Zdůrazněte, že nejde o rušení výuky v místě, mateřské i základní školy zůstanou v dosavadních budovách, děti nebudou nikam dojíždět navíc. Změní se pouze administrativní řízení školy. Ukažte příklady, jak podobné sloučení proběhlo jinde úspěšně, pokud takové jsou.
Práce s pedagogy a zaměstnanci: Pro učitele a ostatní zaměstnance může být slučování stresující, obávají se změn v kolektivu, nového vedení nebo rušení pracovních míst. Zapojte pedagogický sbor do příprav a ujistěte je, že cílem není propouštění učitelů (naopak, děti i třídy zůstávají, takže pedagogů je třeba stejně). Diskutujte o tom, jak bude vypadat nová organizační struktura, kdo bude ředitel, kdo případně zástupce, kdo povede pobočku jako vedoucí učitel. Pokud víte, že některý z dosavadních ředitelů bude pokračovat jako vedoucí učitel nebo zástupce, otevřeně to komunikujte, aby se předešlo dohadům. Nabídněte zaměstnancům prostor pro dotazy a pravidelně je informujte o postupu. Kladně může působit i společné plánování, například vytvoření pracovní skupiny učitelů z obou slučovaných škol, která bude řešit sjednocení školních programů nebo plán společných akcí pro děti. Tím se kolektivy lépe propojí ještě před samotným spojením.
Zapojení rodičů a místní komunity: Rodiče dětí potřebují získat jistotu, že změna nebude mít negativní dopad na vzdělávání jejich dětí. Organizujte setkání s rodiči, představte jim nový model školy a vedení. Odpovězte na jejich otázky, typicky je bude zajímat, zda budou děti přecházet do jiné budovy (nebudou, pokud nedojde k fyzickému uzavření školy), zda se nezvýší počet žáků ve třídách (neměl by, slučování se týká vedení, ne spojování tříd), případně jaké výhody to dětem přinese (např. více kroužků, společné školní projekty, širší nabídka výuky cizích jazyků díky sdílení učitelů). Zapojte pozitivně i místní komunitu, například uvažte zachování názvu obou původních škol v názvu sloučené instituce, pořádání společných kulturních akcí pro obě školy apod., aby si veřejnost uchovala k “své” škole vztah.
Monitoring a vyhodnocení po sloučení: Práce zřizovatele nekončí dnem sloučení škol. Sledujte pečlivě průběh prvního roku fungování sloučené školy. Zajímejte se, zda nový ředitel či vedoucí učitelé někde nepotřebují pomoci (třeba s investicí do IT vybavení pro sjednocení elektronické agendy, nebo s drobnými úpravami budov). Udržujte kontakt s ředitelstvím i školskou radou a nechte si po určité době předložit zprávu, jak sloučení přispělo k efektivitě (např. kolik se ušetřilo prostředků, jak se naplnily předpoklady o sdílení personálu apod.). Pokud se vyskytnou problémy (třeba nejasnosti v kompetencích mezi vedením školy a vedoucími učiteli), proaktivně je řešte, úprava organizačního řádu školy či metodická podpora ze strany obce mohou situaci zlepšit.

Závěrem: Novela školského zákona 2025 klade na zřizovatele nemalé nároky, ale zároveň nabízí příležitost, jak síť škol modernizovat a zkvalitnit podmínky vzdělávání. Klíčové je dobře naplánovat celý proces slučování, komunikovat otevřeně se všemi zainteresovanými stranami a využít nových nástrojů, které legislativa poskytuje. Při pečlivé přípravě a spolupráci všech aktérů může výsledkem reformy být stabilnější školská síť, školy s dostatečnou velikostí, schopné zajistit kvalitní výuku i podpůrné služby pro své žáky, a zároveň školy, jejichž vedení má kapacitu se plně věnovat pedagogickému rozvoji místo nadměrné administrativy. Z pohledu zřizovatele jde o investici do efektivity a kvality, která by se měla dlouhodobě vyplatit jak obcím a krajům, tak zejména dětem, rodičům a učitelům v našich školách.