Rozpočet a finance obcí 6. díl: Efektivní čerpání dotačních prostředků – Mezi strategií, oportunismem a compliance

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Dotace představují pro města a obce významný nástroj, jak akcelerovat investice, které by jinak byly mimo jejich dosah. Přestože evropské i národní fondy přinášejí reálné finanční příležitosti, přístup k nim by měl být veden nikoli snahou „vzít vše, co je k dispozici“, ale promyšlenou strategií sladěnou s rozvojovými prioritami obce, její rozpočtovou kapacitou a dlouhodobou správní odpovědností. Mezi využitím dotací jako chytrého akcelerátoru a jejich zneužitím jako prostředku pro politické body je tenká hranice, kterou lze překročit mnohdy neúmyslně, ale s vážnými důsledky.

Dotace samy o sobě nejsou cílem, jsou prostředkem. Bohužel v praxi se stále často setkáváme s opačným přístupem: „je výzva, tak něco vymyslíme“. Takový oportunistický způsob myšlení vede ke vzniku projektů, které nejsou součástí koncepční strategie obce, nejsou dostatečně připraveny nebo nemají dlouhodobou ekonomickou udržitelnost. Typickým příkladem je situace, kdy obec žádá o dotaci na výstavbu infrastruktury, aniž by měla zajištěno její budoucí provozování, nebo na zařízení, které se stane rozpočtovou zátěží bez odpovídajícího veřejného přínosu.

Kvalitní dotační management začíná na úrovni strategických plánů a dokumentů jako je strategický plán rozvoje obce, plán investic či akční plán. Dotační projekt by měl vycházet z těchto podkladů, nikoli být konstruován ad hoc. Pouze tehdy má obec šanci posoudit, zda je projekt skutečně potřebný, jak zapadá do územních souvislostí a zda na něj má i dostatečné personální a provozní kapacity. Příliš častým problémem je, že projekt je „papírově“ v pořádku, ale realita jeho udržitelnosti je podceněna, ať už jde o náklady na údržbu, personál, nebo legislativní závazky plynoucí z podmínek dotace.

Kromě strategie je nezbytné věnovat pozornost compliance, tedy právní a administrativní bezchybnosti žádosti a následné realizace. Dotační orgány dnes kladou velký důraz na kontrolu souladu s pravidly veřejné podpory, veřejných zakázek, zákona o účetnictví či zákona o registru smluv. Každé porušení těchto pravidel může vést ke krácení dotace, nutnosti jejího vrácení nebo dokonce ke správnímu nebo trestnímu postihu. Compliance dnes neznamená jen „neporušit pravidla“, ale aktivně řídit rizika, tzn. vést kompletní dokumentaci, archivovat komunikaci s poskytovatelem dotace, zajistit odborný dohled nad veřejnými zakázkami a nastavit interní kontrolní mechanismy.

Klíčovou otázkou zůstává také časování. Mnohé výzvy mají krátkou dobu pro podání žádostí, navíc jsou časově i obsahově navázány na rozhodnutí zastupitelstva nebo správního orgánu. Zde se ukazuje, jak důležitá je vnitřní připravenost, tedy mít připravené projektové fiše, schválené záměry a transparentní postupy pro rozhodování o zapojení do výzev. V opačném případě dochází ke stresové improvizaci, která snižuje kvalitu podání a zvyšuje riziko neúspěchu nebo chyb v realizaci.

Vedle právních a strategických hledisek nelze opomenout ani ekonomický aspekt. Dotace jsou obvykle vázány na spolufinancování, často ve výši 5–30 %, u některých projektů i více. Obec musí zvážit, zda má vlastní zdroje, zda bude nutné využít úvěr, jaký bude dopad na provozní rozpočet a zda projekt nepřekročí schopnosti financování v dalších letech. Není neobvyklé, že obce získají dotaci, ale kvůli růstu cen stavebních prací nebo změnám v projektu narostou náklady a dofinancování se stane neúnosným. Proto je klíčové mít zpracovanou analýzu finanční proveditelnosti a připravené krizové scénáře.

Důležitým prvkem efektivity je i hodnocení dopadu projektů. Ne každá dotace, byť čerpaná beze zbytku a „bez pochybení“, skutečně přinesla očekávaný efekt. Obce by měly zavádět systém ex post evaluace, který zhodnotí, zda investice skutečně zlepšila dostupnost služby, kvalitu života obyvatel nebo zvýšila efektivitu provozu. Takový přístup posiluje institucionalizovanou paměť úřadu a umožňuje lépe řídit budoucí projekty.

A konečně, dotace jsou i politickým nástrojem. Je legitimní, že úspěšně získaná dotace je prezentována jako výsledek práce vedení obce. Ale pokud politická rovina převáží nad odbornou, dochází k tomu, že se dotace stává nástrojem krátkodobé popularity, nikoliv veřejného zájmu. Zde je důležitá role zastupitelstva jako kolektivního orgánu, který by měl hodnotit projekty podle věcné podstaty, ne podle jejich „atraktivity pro voliče“.

Efektivní čerpání dotačních prostředků je více než jen technická dovednost. Je to komplexní proces na pomezí strategie, práva, ekonomiky a politiky. Město, které jej zvládne řídit promyšleně, s respektem k pravidlům a s důrazem na dlouhodobý přínos, může z dotační politiky EU i národních zdrojů vytěžit maximum, bez rizika, bez chyb a bez zbytečných ztrát.