Rozpočet a finance obcí 4. díl: Transparentnost obecního rozpočtu: Jak otevřená data zvyšují důvěru občanů

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Důvěra veřejnosti ve veřejnou správu je dlouhodobě podmíněna nejen kvalitou rozhodování, ale také tím, nakolik je toto rozhodování srozumitelné, otevřené a přístupné ke kontrole. Zvláště v oblasti nakládání s veřejnými prostředky je otevřenost hospodaření základní povinností každé samosprávy, která chce jednat zodpovědně vůči svým občanům. Transparentnost obecního rozpočtu přitom dnes již neznamená pouze zákonnou povinnost zveřejnit rozpočet nebo závěrečný účet. Moderní samospráva chápe transparentnost jako aktivní komunikaci rozpočtových priorit, čitelné a strukturované zveřejňování výdajů i příjmů a srozumitelné vysvětlování rozhodnutí, která mají dopad na veřejné finance.

Z právního pohledu je základním kamenem transparentnosti v oblasti rozpočtu zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle kterého jsou obce povinny zveřejnit návrh rozpočtu, střednědobého výhledu a závěrečného účtu. Kromě toho se na zveřejňování informací vztahují také zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Tyto právní předpisy vytvářejí rámec pasivní i aktivní transparentnosti, který však stále ponechává obcím prostor pro vlastní metodiku, formát a rozsah poskytovaných dat.

Veřejnost dnes očekává víc než tabulky na úřední desce. Příkladem dobré praxe jsou tzv. rozklikávací rozpočty, což jsou interaktivní online nástroje, které umožňují občanům sledovat jednotlivé kapitoly rozpočtu až na úroveň konkrétních položek. Takové systémy umožňují občanovi pochopit, kolik město vydává na veřejné osvětlení, údržbu zeleně, opravy silnic nebo kulturní akce. Výhoda spočívá nejen v přístupnosti, ale i ve formě vizualizace dat prostřednictvím grafů, map, rozpadových schémat a časových řad zpřehledňuje rozpočtovou strukturu a eliminuje nutnost orientace v odborné účetní terminologii. Nemá-li obce vlastní rozklivávací rozpočet, pak jsou data o skutečném hospodaření obcí s určitým zpožděním dostupná na informačním portálu ministerstva financí Monitor.

Z hlediska praktického přínosu má transparentní rozpočet několik konkrétních dopadů. Zaprvé, snižuje prostor pro spekulace a nedůvěru ze strany občanů, což se přímo odráží v ochotě veřejnosti spolupracovat, účastnit se konzultací a podporovat investiční záměry města. Zadruhé, otevřený přístup ke správě veřejných prostředků podporuje vnitřní integritu úřadu, posiluje kontrolní funkce zastupitelstva i finančního výboru a motivuje pracovníky k vyšší odpovědnosti. A zatřetí, zveřejněním dat v otevřeném formátu (např. CSV, JSON nebo RDF) dává obci prostor pro zapojení odborné i laické veřejnosti do analýzy rozpočtového hospodaření, čímž vzniká přirozený ekosystém zpětné vazby.

Zkušenosti měst, která otevřela svá rozpočtová data ve větším rozsahu, ukazují na řadu přínosů. V Brně například došlo díky transparentnímu portálu k odhalení duplicitních výdajů v oblasti údržby městského mobiliáře. V Litomyšli systém rozklikávacího rozpočtu vedl k tomu, že se veřejnost aktivně zapojila do diskuze o investicích do školství. V menších obcích umožnilo zveřejňování měsíčních rozpočtových přehledů odhalit zbytečně dlouhá smluvní plnění nebo nízkou efektivitu některých provozních výdajů. Z hlediska veřejné kontroly jde o klíčový faktor, který chrání samosprávu před podezřeními z nehospodárnosti.

Otevřenost však neznamená bezbřehost. Obce by měly zvažovat ochranu osobních údajů, obchodního tajemství a další právní limity při zveřejňování podrobností. Zároveň je potřeba rozlišit mezi daty, která jsou skutečně srozumitelná a přínosná, a objemem informací, které občana spíše zahltí. Dobrý systém otevřených rozpočtových dat tak spočívá v rovnováze. Mělo by se jednat o dostatek informací, které jsou strukturované, aktuální a doplněné vysvětlujícím komentářem, nikoli o chaotické množství neprovázaných tabulek.

Z technologického hlediska existuje řada řešení, která lze nasadit i v menších obcích s omezeným rozpočtem. Vedle robustních nástrojů integrovaných do ekonomických systémů obce typu Gordic, VERA či Marbes, existují další nástroje jako Cityvizor (provozovaný jako open source) či rozklikávací rozpočty AQE, Munis nebo Galileo, rovněž lze využít i jednodušší platformy pro zobrazení výdajových dat (např. iRozpočet, Supervizor, Otevřená města), nebo vlastní rozvoj v rámci webových stránek obce. Klíčové přitom není, zda je nástroj zdarma nebo komerční, ale jak jej obec dokáže využít ke komunikaci se svými obyvateli.

Z pohledu vedení města je vhodné pohlížet na transparentnost jako na dlouhodobou strategii, nikoliv jednorázovou kampaň. Zapojuje-li obec veřejnost do diskuse o prioritách, zveřejňuje rozpočtové analýzy, zveřejňuje i návrhy a schválené verze dokumentů (včetně jejich vývoje), vytváří tím zdravé prostředí důvěry a společné odpovědnosti. V kombinaci s participativním rozpočtem či veřejnými fóry o investičních plánech pak vzniká silná kultura spoluřízení, která je přirozeným základem pro odolnou, demokratickou a moderní samosprávu.

Transparentnost obecního rozpočtu není luxusem pro velká města. Je to nutnost, nástroj a příležitost. Obce, které ji přijmou jako základní pilíř svého hospodaření, získávají víc než jen dobrý mediální obraz, získávají důvěru, stabilitu a kvalitní podmínky pro dlouhodobé rozhodování ve veřejném zájmu.