Rozpočet a finance obcí 17. díl: Změny v účetní legislativě od roku 2026 – Co čeká rozpočtové organizace?

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Rok 2026 bude pro účetnictví veřejného sektoru přelomovým obdobím. Ministerstvo financí připravilo sérii legislativních změn, které navazují na dlouhodobý záměr přiblížit účetnictví státu principům tzv. akruálního účetnictví a posílit informační kvalitu výkaznictví veřejných institucí. Tato transformace bude mít zásadní dopady nejen na ministerstva a centrální úřady, ale také na rozpočtové a příspěvkové organizace obcí a krajů, tedy školky, školy, domovy pro seniory, knihovny, kulturní centra, technické služby či správce obecního majetku.

Základní principy změn: od peněžního ke skutečnému obrazu

Dosavadní model účetnictví veřejného sektoru je sice formálně podvojný, ale v praxi se stále silně opírá o peněžní toky a rozpočtovou logiku. Nový přístup klade důraz na věrné a poctivé zobrazení ekonomické reality, tedy na skutečné náklady, výnosy, časové rozlišení a závazky bez ohledu na to, zda byly v daném období uhrazeny. Tím se účetnictví více přiblíží soukromoprávnímu modelu, jaký známe například u akciových společností.

Podstatou bude větší důraz na akruální účtování a dopady na bilanční položky, např. rezervy, opravy chyb minulých období, dohadné účty, majetkové podíly, leasingy či dlouhodobé závazky. Účetní jednotky budou muset být schopny časově a věcně přesněji rozlišit náklady a výnosy, a to i při komplexních operacích jako jsou transfery, provozní příspěvky nebo víceletá plnění.

Konsolidace výkazů a nové účetní standardy

Nový rámec také přináší povinnost přesnější konsolidace účetních dat mezi zřizovateli (obcemi a kraji) a jejich organizacemi. Tím se eliminují tzv. zrcadlové nesoulady a bude umožněno reálné zobrazení hospodaření celé veřejné skupiny jako ekonomického celku. K tomuto účelu budou upraveny České účetní standardy pro veřejný sektor, které budou podrobněji definovat pravidla pro účtování jednotlivých typových operací, zejména těch, které dosud byly nejednotně interpretovány (např. transfery, smlouvy o výpůjčce, věcná břemena).

Povinné výkazy a nové výkaznictví do CSÚIS

Nově bude také rozšířen systém výkaznictví do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS). Rozpočtové organizace budou povinny předávat rozšířenou sadu výkazů, včetně podrobnějšího členění výnosů a nákladů, specifikace účelových fondů a meziročně srovnatelných údajů. Příspěvkové organizace se budou muset nově řídit jednotnou strukturou datových vět, což bude vyžadovat úpravy v informačních systémech (např. Munis, GINIS, KEO, Fenix atd.).

Majetek, leasingy a nové požadavky na ocenění

Oblasti dlouhodobého majetku se změny dotknou výrazně. Nově se očekává zavedení pravidel pro evidenci a účtování operativního leasingu, který byl doposud veden mimo účetnictví. Do výkaznictví vstoupí i nové požadavky na reálnou hodnotu vybraných aktiv, a to zejména tam, kde se předpokládá komerční využití nebo přímý ekonomický výnos. S tím bude spojena potřeba periodického přecenění a zavedení systému kontroly účetních odhadů.

Dopady na zřizovatele a jejich odpovědnost

Obce jako zřizovatelé budou muset:

• aktualizovat zřizovací listiny a vnitřní předpisy,
• upravit rozpočtový vztah k organizacím tak, aby umožňoval účtování rezerv, investičních transferů a víceletých projektů,
• zajistit metodickou podporu a dohled,
• přizpůsobit systém konsolidace údajů,
• případně vytvořit pozici interního metodika či centrálního účetního servisu pro malé PO.

Přechodné období a příprava

Legislativní změny mají být účinné od 1. 1. 2026. Ministerstvo financí již nyní vydává konsultační materiály, metodiky a návrhy úprav standardů, které je vhodné začít sledovat a připravovat se na ně. Klíčem k úspěchu bude:

• analýza připravenosti účetních systémů,
• školení pracovníků organizací i obce jako zřizovatele,
• nastavení vnitřního kontrolního systému,
• a v neposlední řadě realistické plánování času a kapacit.

Závěrem lze říci, že účetní reforma od roku 2026 nebude pouze technickou změnou. Bude to zásadní posun v uvažování o tom, co účetnictví říká o hospodaření veřejných institucí. Rozpočtové a příspěvkové organizace se z účetních jednotek stanou nositeli věrohodných ekonomických informací, jejichž kvalita bude důležitá nejen pro kontrolní orgány, ale i pro občany, zřizovatele, věřitele a dotační instituce. Včasná a důkladná příprava proto není luxusem, je předpokladem zvládnutí nové etapy transparentního a profesionálního veřejného hospodaření.