Rozpočet a finance obcí 11. díl: Využití umělé inteligence při predikci rozpočtových příjmů obce – Mezi ambicí a odpovědností

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Rozpočtové plánování v podmínkách územní samosprávy je činnost tradičně spojená s pečlivým sledováním makroekonomických dat, sdělení Ministerstva financí ČR a zkušeností z minulých let. Poslední dekáda však přinesla prudké změny: pandemické výkyvy, rozkolísání sdílených daní, růst inflace, energetická krize i proměnlivost legislativního rámce. Obce tak hledají nástroje, které jim umožní přesnější a rychlejší predikci rozpočtových příjmů, zejména daně z příjmů fyzických osob, daně z přidané hodnoty a sdílené výnosy z daně z příjmů právnických osob. Do popředí se dostává nový přístup: využití umělé inteligence (AI).

Na rozdíl od klasických metod, které vycházejí z meziročního růstu, tabulkových modelů či údajů zveřejněných Ministerstvem financí (včetně predikce RUD), AI pracuje s historickými i aktuálními daty a využívá strojového učení (machine learning) ke zjištění vzorců, které by lidský analytik buď přehlédl, nebo vůbec nemohl postihnout v reálném čase. Systémy AI umožňují kombinovat interní data obce (např. struktura obyvatel, ekonomická aktivita, migrační pohyb, stavební rozvoj) s externími faktory (např. spotřebitelské ceny, sazby DPH, nezaměstnanost, spotřeba domácností), čímž vzniká multifaktorový predikční model.

Typickým výstupem AI modelu může být pravděpodobnostní odhad daňových příjmů v následujících měsících či letech s variantním scénářem: optimistickým, realistickým a krizovým. Obec tak může připravit tři rozpočtové verze a přizpůsobit jim politiku investic, rezerv a provozních výdajů. AI rovněž může včas identifikovat odchylky v plnění rozpočtu, upozornit na sezónní výkyvy nebo navrhnout korekční opatření, pokud příjmové položky neplní očekávání. V pokročilých systémech lze model rozšířit i o simulační funkce, které testují dopad změn legislativy nebo nových demografických trendů.

První pilotní projekty v některých městech v ČR i v zahraničí ukazují, že predikce založené na AI dokáží snížit odchylku plánovaného rozpočtu od skutečnosti až o 15–20 % oproti konvenčním metodám. Ve městech jako Vídeň, Tallinn nebo Helsinky se AI modely používají i pro operativní řízení cash-flow nebo pro předpověď dopadu dotačních politik. V České republice zatím AI nástroje využívají spíše krajské úřady a větší města, ale díky dostupnosti open-source platforem a komerčních cloudových služeb se tyto možnosti otevírají i menším obcím, za předpokladu, že disponují kvalitními daty.

A právě dostupnost a kvalita dat je největší výzvou. Umělá inteligence není náhradou za lidské rozhodnutí, je nástrojem, který pracuje na základě vstupních dat. Obec, která nevede strukturovanou evidenci rozpočtových dat, neeviduje investiční výdaje v souvislosti s majetkem, nearchivuje podrobné výkazy nebo má roztříštěné informační systémy, nemůže AI efektivně využít. Základem je tedy datová připravenost obce, zavedení standardizovaného datového skladu, konsolidace účetních, majetkových a provozních údajů, zavedení verzí a časových razítek pro rozpočtová rozhodnutí.

Z pohledu práva a bezpečnosti je nutné řešit také otázky ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti a odpovědnosti za rozhodování. AI model nesmí být „černou skříňkou“, jejímž výsledkům nikdo nerozumí. Vedení města musí být schopno obhájit, proč bylo rozhodnuto na základě konkrétní predikce, jaké parametry byly použity a zda byla výstupní data přezkoumatelná. Jinak by mohlo dojít k porušení principu řádného hospodaření nebo k neoprávněnému zásahu do rozpočtových práv zastupitelstva. To vyžaduje pravidelný audit modelu, popis metodiky a zapojení odborného garanta.

AI rovněž nemůže nahradit politické rozhodnutí o prioritách. I když algoritmus doporučí omezení provozních výdajů, rozhodnutí o tom, zda škrtat v sociálních službách nebo v kultuře, musí vždy zůstat v rukou volených zástupců. AI slouží k informovanému rozhodování, nikoliv jako jeho náhrada.

Využití umělé inteligence v predikci rozpočtových příjmů přináší významný potenciál pro vyšší přesnost, pružnost a kvalitu veřejného finančního řízení. Předpokladem však je kombinace datové připravenosti, právní odpovědnosti a lidské odbornosti. Obce, které se touto cestou vydají, získají náskok nejen v plánování, ale i v důvěře občanů, že rozpočet je řízen nejen zkušeností, ale i daty, analýzou a odpovědným přístupem ke správě veřejných prostředků.