Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Povinné subjekty musejí v registru smluv uveřejňovat smlouvy s hodnotou vyšší než 50.000 Kč bez DPH. Správné určení hodnoty smlouvy je klíčové pro dodržení zákonných povinností a transparentnosti veřejné správy.
Primárním východiskem pro určení hodnoty smlouvy je celková výše úplaty v penězích nebo hodnota smlouvy, pokud nelze peněžní úplatu jednoznačně určit. Jedná se o finanční vyjádření peněžitého plnění vyplývající ze smlouvy. Nejedná se tedy o cenu smlouvy, ani hodnotu předmětu smlouvy, ale o hodnotu vlastní smlouvy (tržní cena/obvyklá cena, bez ohledu na to jaká je uvedena cena nebo jaká je účetní cena). U peněžitého plnění se hodnota stanoví jako souhrnná částka, bez DPH. Pro smlouvy na dobu neurčitou nebo s opakujícím se plněním se hodnota doporučuje stanovit jako součet plnění za 5 let.
V případě nepeněžitého plnění je nutné odvodit hodnotu od obvyklé ceny obdobného plnění na trhu. Tento proces často vyžaduje průzkum trhu nebo konzultaci s odbornými znalci, zejména u unikátních nebo vysoce specializovaných předmětů plnění. Jako příklad můžeme uvést smlouvu o výpůjčce, kde se neuvádí se hodnota vypůjčované věci, protože nedochází k převodu vlastnických práv k nemovitosti, ale pouze k převodu užívacích práv. Hodnotu smlouvy je tak možné vyčíslit jako tržní hodnotu nájemného. U darovací smlouvy se jedná o hodnotu darované nepeněžité věci. U směnné smlouvy se hodnota vyčíslí hodnotou směňovaných věcí. Například směňují-li se pozemky s hodnotou 100 tis. Kč za pozemek s hodnotou 60 tis. Kč, jako hodnotu určíme pozemek s vyšší cenou (hodnoty se nesčítají).
Důležité je zohlednit veškeré související náklady a výdaje, včetně nákladů na dopravu, instalaci, údržbu či školení personálu. Opomenutí těchto dodatečných nákladů by mohlo vést k podhodnocení skutečného ekonomického dopadu smlouvy.
U rámcových smluv nebo smluv s opcemi je nutné počítat s maximální možnou hodnotou plnění, včetně všech potenciálních opcí a prodloužení. Tento konzervativní přístup zajišťuje, že zveřejněná hodnota odráží celkový potenciální rozsah závazku.
Při stanovování hodnoty je také klíčové vzít v úvahu možné budoucí změny v ceně plnění, jako jsou inflační doložky nebo smluvní ujednání o změnách cen. To přispívá k přesnějšímu odhadu dlouhodobých finančních závazků.
Pro zajištění správnosti a transparentnosti procesu je doporučeno dokumentovat metodu a postup stanovení hodnoty smlouvy. Tato dokumentace je cenná jak interní účely, tak pro případné kontroly a audity.
Je třeba zdůraznit, že stanovení hodnoty smlouvy má významné právní důsledky. Nesprávné určení hodnoty může vést k porušení zákona o registru smluv a potenciálně k neplatnosti smlouvy. Proto je v případě pochybností vhodné hodnotu smlouvy konzultovat s odborníky.
Proces stanovení hodnoty by měl zahrnovat mechanismy pro pravidelné přehodnocování a aktualizaci, zejména u dlouhodobých smluv. To zajistí, že zveřejněné informace zůstávají aktuální a přesné.
Změní-li se hodnota smlouvy dodatkem, je třeba opětovně vyhodnotit hodnotu smlouvy. Pokud hodnota přesáhne zákonný limit 50 tis. Kč bez DPH, musí povinný subjekt zveřejnit nejen dodatek, ale i původní smlouvu, která dle původní hodnoty zveřejnění nepodléhala.
Správné stanovení hodnoty smlouvy je klíčové nejen pro dodržení zákonných povinností, ale také pro zajištění efektivního a transparentního fungování veřejného sektoru. Důsledné dodržování těchto principů přispívá k posilování důvěry veřejnosti v hospodaření s veřejnými prostředky.