Měsíčník E-Úřad 9/2024
Tento měsíc jsme například v E-Tajemníkovi odpovídali na otázku: Město vede soudní spor, máme k němu některé posudky, konzultace s advokáty i koncept dohody o narovnání. Nyní začaly na město chodit žádosti o informace, musíme tyto informace poskytnout? A pokud ne, jak je můžeme odmítnout.
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Zde bude záležet na tom, zda řízení ještě probíhá, nebo je ukončeno a také na charakteru požadovaných informací. V zásadě platí, že povinný subjekt může odmítnout žádost o informace, pokud informace byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení ( § 11 odst. 1 písm. g InfZ). Pokud tedy řízení ještě probíhá, nebo není pravomocně rozhodnuto, pak byste rozhodnutím odmítli žádost k výše uvedeným informacím.
Pokud ale je řízení již ukončeno, některé informace byste poskytnout měli. I tak ale můžete zkusit odmítnout poskytovat např. dohodu o narovnání zejm. co se týče částky, protože jde o osobní údaj. Museli byste ale dobře odůvodnit takové rozhodnutí.
Právní rámec:
Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
§ 11 Další omezení práva na informace
(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
… g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.
Dále jsme v E-Ekonomice připravili článek: Vyhodnocování podniků v obtížích: Praktický návod pro územní samosprávy
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Proč je důležité určit, zda je podnik v obtížích?
Když obec rozhoduje o poskytnutí finanční podpory, musí si být jistá, že tyto peníze budou použity efektivně a nebudou zneužity. Jedním z klíčových kritérií pro poskytnutí podpory je finanční zdraví žadatele. Podniky v obtížích, tedy firmy, které mají vážné finanční problémy, obecně nemají nárok na většinu druhů veřejné podpory. Definici podniku je nutné chápat v evropském pojetí, kdy se za podnik považuje i žadatel z oblasti neziskových organizací, včetně zapsaných spolků nebo příspěvkové organizace.
Co říká zákon o podniku v obtížích?
Podle evropské legislativy (Nařízení Komise (EU) č. 651/2014) je podnik v obtížích, pokud nastane alespoň jedna z následujících situací:
- Ztráta vlastního kapitálu: Pokud společnost přišla o více než polovinu svého základního kapitálu kvůli kumulaci ztrát. To platí jak pro společnosti s ručením omezeným, tak pro společnosti, kde někteří společníci ručí za závazky společnosti.
- Úpadek: Pokud je společnost v úpadku nebo hrozí, že do něj spadne. To znamená, že není schopna platit své dluhy.
- Špatné finanční ukazatele: Pro velké podniky platí další kritéria. Pokud má podnik vysoký poměr dluhů k vlastnímu kapitálu (více než 7,5) a zároveň nízkou schopnost splácet své dluhy (EBITDA nižší než 1), je považován za podnik v obtížích.
Jak vyhodnotit, zda je podnik v obtížích?
Vyhodnocení, zda je podnik v obtížích, vyžaduje pečlivou analýzu jeho finanční situace. Základním nástrojem jsou účetní výkazy. Z nich se dají vyčíst informace o:
- Ziscích a ztrátách: Ukazuje, zda žadatel o dotaci vydělává nebo prodělává.
- Dluzích: Ukazuje, kolik peněz žadatel o dotaci dluží.
- Vlastním kapitálu: Ukazuje, kolik peněz patří majitelům podniku.
Proč je důležité dodržovat pravidla?
Primárním důvodem je ochrana veřejného zájmu a dodržování legislativy k veřejné podpoře. Podpora podniků v obtížích je nepovolená podpora. Pokud obec poskytne podporu podniku v obtížích, může být nucena tuto podporu v rámci soudního sporu vymáhat zpět do rozpočtu obce. Nesprávné poskytování podpory může rovněž poškodit pověst obce.
Vyhodnocování podniků v obtížích je důležitý úkol, který vyžaduje odborné znalosti. Dodržování pravidel pro poskytování veřejné podpory je nezbytné pro ochranu zájmů obce a efektivní využití veřejných prostředků.
Pokud si nejste jisti, zda nějaký podnik splňuje podmínky pro získání podpory, neváhejte se obrátit na CATANIA GROUP s.r.o., která Vám z dostupných výkazů vyhodnotí, zda není žadatel podnikem v obtížích a že je možné dotaci poskytnout.
V neposlední řadě pak naleznete mimo jiné článek: NSS: obce se nemusí stavebních uzávěr bát – jsou vhodným řešením potíží
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře, proti které se bránil nespokojený investor toužící realizovat na plochách pro výrobu lakovnu. Vzhledem k tomu, že ve sporu vyhrála obec, je důležité citovat pár soudcovských myšlenek, neboť z nich mohou těžit i mnohé jiné samosprávy. Problémem obcí totiž je, že se stavebních uzávěr nebo změn územních plánů často bojí zcela zbytečně, a tak nemůže být nikdy na škodu podpořit jejich sebevědomí a úsilí o kvalitnější život pro občany.
Změna regulativů je důvodem pro stavební uzávěru
Investor se bránil tím, že změna územního plánu nebude měnit způsob využití ploch, ale jen zpřísní regulativy. Podle něj pak, ve stručnosti, nedává stavební uzávěra smysl. NSS s ním nesouhlasil: „Odborná literatura stěžovatelkou citovaná nedovodila, že by naopak důvodem pro vydání stavební uzávěry nemohl být záměr obce zpřísnit regulaci platnou pro určitý funkční typ ploch, při ponechání pozemků ve stejném typu ploch. Smyslem stavební uzávěry, která je toliko dočasným (přechodným) opatřením, je dosáhnout toho, aby v okamžiku, kdy byl zahájen zpravidla několik let trvající proces vedoucí ke změně regulace způsobu využití území, bylo pozastaveno rozhodování o umístění staveb, jestliže by to vedlo ke zmaření cílů nové regulace způsobu využití území…
Legitimní důvody stavební uzávěry nelze omezovat pouze na případy, kdy by mohl být do území umístěn záměr, jenž by nebyl v souladu se zvažovaným budoucím funkčním využitím dané plochy. Dosažení cíle budoucího (zamýšleného) využití území, které se vyznačuje stanovením přísnějších regulativů oproti platnému stavu, by bylo ztíženo či znemožněno též tehdy, jestliže by byl do území umístěn záměr, jenž by sice svým charakterem odpovídal stávajícímu i budoucímu funkčnímu využití, ovšem nikoliv dalším regulativům.
V nyní posuzovaném případě je zvažováno stanovení maximální rozlohy i výšky staveb a minimálního podílu zeleně v ploše. Nadto je zvažováno i vymezení nepřípustného způsobu využití ploch V a VD (a tedy de facto zúžení rozsahu hlavního, přípustného a podmíněně přípustného způsobu využití těchto ploch), které v platném územním plánu zcela absentuje. Smyslem této změny je redukovat rozsah záměrů, jež by mohly být v plochách V a VD umístěny podle stávající podoby územního plánu. Zejména jde o omezení či vyloučení záměrů, které by vyvolávaly závažné vlivy na své okolí, a to jednak za účelem zajištění co nejlepších podmínek v plochách pro bydlení, jednak z důvodu ochrany životního prostředí, zejména krajinného rázu (obec Halenkov se nachází na území chráněné krajinné oblasti).
Budoucí využití ploch V a VD tímto šetrnějším způsobem by bylo znemožněno, pokud by v mezidobí byla do území umístěna stavba překračující zvažované (v budoucnu patrně platné) regulativy. Vydání stavební uzávěry je tak nezbytné k tomu, aby se prosadily cíle zpracovávané změny územního plánu.“
Nezbytný rozsah stavební uzávěry
Oblíbenou mantrou investorů a jejich advokátů v řízeních o zrušení stavebních uzávěr je, že stavební uzávěra nebyla vydána „v nezbytném rozsahu“, tudíž je najisto nezákonná. NSS k tomu řekl: „Nezbytnost je třeba chápat jako minimální úroveň omezení práv osob, která však ještě připouští naplnění účelu stavební uzávěry… Při posuzování, zda se jedná o co nejmenší možný zásah do práv dotčených osob, je nutno zohlednit fázi pořizování změny územního plánu, v níž je stavební uzávěra vydávána…
Je-li tedy stavební uzávěra přijímána v době, kdy ještě není a ani nemůže být zřejmé, jaká konkrétní regulace bude předmětem územního plánu, ale zároveň je zvažována relativně široká paleta regulativů jako nyní, je zřejmé, že pro naplnění smyslu stavební uzávěry je třeba stavební činnost omezit v relativně široké míře. Jinak by nemohla být stavební uzávěra účinným nástrojem (minimálně ne ve fázi bezprostředně po rozhodnutí o pořízení územního plánu či jeho změny, kdy není možné omezení vyplývající ze stavební uzávěry přesněji zamířit).
Nejvyšší správní soud si v této situaci neumí představit mírnější omezení stavební činnosti, které by mohlo k zamýšlenému cíli (tedy ochraně budoucího využití území) směřovat. V zásadě umístění jakékoliv stavby by totiž mohlo zamýšleným změnám zamezit. Zvažované regulativy týkající se např. maximální míry zastavěnosti plochy či výškové regulace zástavby by po umístění většího množství staveb či staveb rozsáhlých nebo vysokých již nemusely dávat smysl. To samé platí v případě umístění stavby, která by spadala do nepřípustného způsobu využití ploch V a VD, jehož úprava ve změně územního plánu je zvažována.“
Obce se tedy evidentně nemusí prakticky úplného zákazu stavební činnosti (s připuštěním výjimek) obávat. Podle NSS je to zcela namístě a co jiného by mohlo také území před nežádoucí výstavbou ochránit, než její zákaz, že? Námitkám investorů popisovaného charakteru samozřejmě citovaná pasáž rozsudku NSS nezabrání, ale obce aspoň mají po ruce argument, který mohou investorům předložit.
Už zase ta kontinuita územního plánování…
Kromě nezbytného rozsahu stavební uzávěry je oblíbeným argumentem vlastníků i to, že spoléhali na jakousi kontinuitu územního plánování, přeloženo do normální řeči – „věřili, že budou moci stavět podle svých preferencí neomezeně dlouho a nic jim v tom nezabrání.“ Tato námitka je obvyklá u územních plánů, ale tu a tam se objeví i u stavební uzávěry. NSS investorům jasně vzkázal, že uvažovat o přetržení kontinuity územního plánování je u stavební uzávěry dost nesmyslné:
„Stěžovatelka dále namítá, že v novém územním plánu budou nastaveny takové regulativy, že nebude možné záměr lakovny realizovat. S tím souvisí i námitka, že stavební uzávěrou dochází k přetržení kontinuity územního plánování a je ohrožena právní jistota stěžovatelky ohledně toho, že bude moci na území rozvíjet své podnikání. Otázka, zda je řešení připravované v územním plánu správné, však nemůže být předmětem tohoto řízení. Stavební uzávěra nikterak využití území nemění. Jedná se o dočasné opatření, jehož smyslem je „zmrazit“ činnost v území, dokud nebude vydán nový územní plán. To znamená, že nezasahuje ani do kontinuity územního plánování. Své námitky proti konkrétním regulativům v pořizované změně územního plánu bude moci stěžovatelka vznést při veřejném projednání návrhu změny, resp. při jejím případném soudním přezkumu.“
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS čj. 6 As 164/2023–67, ze dne 7. 8. 2024, dostupné na www.nssoud.cz
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!