Měsíčník E-Úřad 8/2025
Do E-Tajemníka nám tento měsíc dorazil například tento dotaz: Žadatel o informace požaduje přehled plnění zveřejňování otevřených dat v registru otevřených dat na webu města. Hrozí, že neplníme povinnosti dané zákonem č. 106/1999 Sb., neboť po novele z roku 2022 mají dle jeho přípisu „vybrané subjekty veřejné správy, včetně obcí s rozšířenou působností, povinnost zveřejňovat metadata informací z úřední desky jako otevřená data a tato metadata evidovat v Národním katalogu otevřených dat (NKOD)“.
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Pokud jste obec s rozšířenou působností, pak máte podle zákona č. 106/1999 Sb. povinnost podle § 5a odst. 4 evidovat v Národním katalogu otevřených dat otevřená data – a to metadata úřední desky. To je zatím jediná povinnost pro obce ORP. Jde o technické nastavení úřední desky a zaevidování. Jiná data tam ale zatím zadávat nemusíte.
Právní základ:
§ 5a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím: Státní orgány, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zveřejňují metadata informací zveřejněných způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich úředních deskách a metadata těchto úředních desek jako otevřená data.
Dále jsme v E-Ekonomice odpovídali na dotaz: FO podnikající – 2020 ins.návrh – 2021 povoleno oddlužnení – 2022 dopravní pokuta (nepřihlášeno) – 2024 ex.příkaz na účet (sdělení z banky že nemůžou plnit z důvodu probíhajícího ins. řízení). Díky vašemu školení jsem ověřila, že tento účet není v soupise majetkové podstaty. Mohu tedy z tohoto důvodu nárokovat plnění?
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Právní rámec k 1.8.2025
Podle daňového zákona je stanoveno, že po zahájení insolvenčního řízení lze daňové řízení zahájit a v celém daňovém řízení pokračovat, s výjimkou daňové exekuce, kterou lze nařídit, avšak nelze ji provést, pokud insolvenční zákon nestanoví jinak. V insolvenčním zákoně je stanoveno, že v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty.
Pokud by vznikla nová pohledávka až po zahájení insolvenčního řízení, platí zde pravidlo, že se jedná o pohledávky, které se neuplatňují přihláškou, ale uspokojují se v plné výši za trvání insolvenčního řízení. V takovém případě by bylo možné vymáhat pohledávku daňovou exekucí, avšak pouze v případě, že se nejedná o majetek, který je součástí majetkové podstaty. Bankovní účet je většinou majetkem dlužníka a jako takový by měl být součástí majetkové podstaty, na kterou nelze vést exekuci. Pokuste se doložit bance, že se jedná o majetek, který není součástí majetkové podstaty. Pak by banka měla exekuci provést.
V E-Územním plánu pak naleznete mimo jiné článek: NSS: k požadavkům na vypořádání námitek ke stavební uzávěře
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k nárokům na odůvodnění stavební uzávěry, které jsou nižší, než je tomu u územních plánů. Také proto není třeba se vydání stavební uzávěry přehnaně obávat.
Stavební uzávěra je opatření dočasné
NSS řekl: „Při posuzování přezkoumatelnosti stavební uzávěry však nelze opomíjet povahu tohoto dokumentu (prostředek dočasné ochrany budoucího využití území), jehož podoba je do velké míry předurčena, resp. vychází z jiného dokumentu, a to konkrétně z teprve připravované územně plánovací dokumentace (územního plánu), tj. z dokumentu nacházejícího se v určité fázi vyhotovení…
Krajský soud správně připomněl, že při věcném přezkumu stavební uzávěry se zkoumá splnění tří podmínek: 1) rozhodnutí o pořízení (změny) územně plánovací dokumentace, 2) zakázaná, resp. omezená stavební činnost by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované plánovací dokumentace a 3) omezení, resp. zákaz stavební činnosti je proveden v nezbytném rozsahu. Pouze v rozmezí těchto podmínek se zkoumá stavební uzávěra i z hlediska její přezkoumatelnosti…“
Nezbytnost uzávěry nemusí být zase až tolik odůvodňována
Soud pokračoval: „V souvislosti s podmínkou 1) obsahuje územní opatření přezkoumatelnou informaci o tom, že před vydáním stavební uzávěry došlo k rozhodnutí o pořízení nového územního plánu…
Ve vztahu k podmínce 2) územní opatření uvádí, jaká konkrétní činnost je jím zakázána, a na jaké konkrétní lokality dopadá. K těmto lokalitám pak společně uvádí, že jejich regulace má být novým územním plánem podstatně změněna, a jednotlivě k nim uvádí i konkrétní zvažovanou variantu… K plánovaným změnám územní opatření společně uvádí, že současná regulace daných lokalit je nedostatečná, resp. rozporná s chráněnými zájmy uvedenými v územním opatření (zejména se jedná o ochranu památkové zóny města, zajištění kvality bydlení a celkové příznivé životní prostředí). K lokalitě týkající se stěžovatelů je navíc konkrétně uvedeno, že důvodem změny regulace je zabezpečení racionální výstavby a udržitelného rozvoje území města, přičemž se tato lokalita převážně nachází na půdě I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu, jež má být také ochráněna. Dotčené lokality vymezuje územní opatření i graficky ve své příloze. Z odůvodnění územního opatření tedy vyplývá přezkoumatelný závěr, že zakázaná stavební činnost by mohla ztížit nebo znemožnit možné budoucí využití území podle připravované plánovací dokumentace…
Konečně ve vztahu k podmínce 3) podle judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že v případě, kdy má v budoucnu v novém územním plánu dojít ke změně dosud zastavitelných ploch na plochy nezastavitelné, resp. tato změna má být v procesu pořízení územního plánu prověřena a zvážena, nemusí být nezbytnost rozsahu stavební uzávěry nijak zvlášť zdůvodňována, pokud z odůvodnění vyplývá, že se dotýká právě ploch a pozemků, které mohou být v popsaném ohledu dotčeny připravovanou územně plánovací dokumentací.“
Přiměřenost regulace se zkoumá až při přezkumu změny územního plánu
NSS ještě dodal: „Stěžovatelé v souvislosti s rozporováním zákonnosti, resp. přiměřenosti územního opatření zpochybňují, že by zástavbou jejich dotčených pozemků byl ohrožen tvrzený udržitelný rozvoj obce, kvalita bydlení, celkové životní prostředí, památková ochrana obce a její zápis na seznam UNESCO či ochrana půdy. Také uvádějí, že nemožností zastavění jejich pozemků dochází k jejich znehodnocení, že na blízkých pozemcích již zástavba je a že se v dosahu nachází dopravní a technická infrastruktura.
Nejvyšší správní soud k tomuto shledal, že stěžovatelé příslušnou argumentací nenapadají samotnou zákonnost územního opatření, ale přímo důvodnost možné budoucí změny území, resp. pravdivost a správnost důvodů, pro které zastupitelstvo připravuje nový územní plán. Nejvyššímu správnímu soudu k tomuto nezbývá než zopakovat to, co již uvedl výše při posuzování přezkoumatelnosti územního opatření. Cílem stavební uzávěry je pouze to, aby stavební činnost v řešeném území neztížila nebo neznemožnila budoucí využití území podle připravovaného územního plánu.
Uvedené vyplývá z charakteru stavební uzávěry jako dočasného opatření, přičemž podobně jako u jiných zatímních opatření je důvodem vydání stavební uzávěry zajištění realizace řešení konečného, které dosud nebylo účinně prosazeno. Při vydávání stavební uzávěry (a tudíž ani při jejím soudním přezkumu) tedy nemá být podrobně zkoumáno, zda je řešení připravované v územním plánu správné, resp. důvody pro ně plně adekvátní.“
Závěr
Z uvedeného skutečně plyne, že se obce nemusí stavebních uzávěr bát a trápit se příliš jejich odůvodňováním. Lze shrnout, že jediné reálné riziko je diskriminační výběr pozemků, na které se bude stavební uzávěra vztahovat. Právě na to si musí obce dát pozor.
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 26. 6. 2025, 4 As 11/2025-58.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!