Měsíčník E-Úřad 7/2025
V E-Tajemníkovi jsme v tomto měsíci na příklad odpovídali na dotaz: Musím občany na zasedání informovat o online přenosu a záznamu ze zasedání? A co občan, musí informovat zastupitele při veřejném zasedání zastupitelstva, že bude průběh zasedání streamovat na FB, tzn. snímat jejich obličeje?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Obec by měla v úvodu zasedání informovat přítomné, že je pořizován audiovizuální záznam nebo přenos. Stačí stručně. Je také vhodné kameru zaměřit na zastupitele, nikoli do sálu. Občané, kteří se účastní diskuze k projednávaným bodům snímat můžete také.
Co se týče naopak občanů, kteří si nahrávají zasedání nebo vysílají online, je to také možné, nemusí o tom informovat. Je to sice slušnost, nicméně nikoli jeho povinnost.
Již v roce 2012 řešily soudy (rozs. Městského soudu v Praze čj. 8 a 316/2011 -47) možnost nahrávat zasedání, každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový nebo obrazový záznam, a to včetně projevů soukromých osob. Protože na zasedání nemají charakter projevů osobní povahy. Neměl by ale při vysílání narušovat průběh zasedání.
Dále v E-Ekonomice pro vás máme mimo jiné článek: Rizika opatření obecné povahy ke stanovení daně z nemovitých věcí
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Od 1. ledna 2025 nabyl účinnosti nový právní rámec umožňující obcím stanovit místní koeficient daně z nemovitých věcí i pro vymezené nemovitosti, a to prostřednictvím opatření obecné povahy (OOP) podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb. Tato nová možnost přináší obcím větší flexibilitu, avšak zároveň značná rizika, pokud se proces přijetí OOP nedodrží důsledně. Příkladem budiž soudní spor mezi společností Lovochemie a městem Lovosice, který názorně ukazuje úskalí této nové kompetence.
Lovosice zkoušejí nový model
V roce 2024 se město Lovosice rozhodlo využít možnost individualizace daně z nemovitých věcí pro konkrétní území. Zastupitelstvo města schválilo opatření obecné povahy, kterým stanovilo koeficient 4,0 pro desítky nemovitostí lokalizovaných převážně v průmyslové zóně. Město svůj krok odůvodnilo snahou kompenzovat nerovnoměrné zatížení životního prostředí a městské infrastruktury, zejména způsobené dopravou a průmyslovou činností.
Klíčovým kritériem pro zařazení do opatření byl údajně funkční charakter pozemků dle územního plánu, zejména pak kategorie lehká výroba. V konečné podobě OOP pak město výslovně uvedlo, že nemá nástroje, jak objektivně měřit skutečnou environmentální zátěž jednotlivých subjektů, a proto zvolilo tento „objektivní“ přístup.
Soudní přezkum: Problémy na každém kroku
Společnost Lovochemie, a. s., jejíž nemovitosti byly do opatření zahrnuty, podala návrh na zrušení tohoto OOP. V řízení se ukázala řada problematických aspektů:
Vydání před účinností zákonné úpravy
Původní rozhodnutí krajského soudu z listopadu 2024 (č. j. 40 A 6/2024-25) opatření prohlásilo za nicotné, protože bylo vydáno v červnu 2024, tedy před účinností nové právní úpravy, jež umožňuje stanovit daň tímto způsobem (účinnost až od 1. 1. 2025). Tento závěr byl však zrušen Nejvyšším správním soudem (rozsudek 1 Afs 311/2024-41), který konstatoval, že taková vada zakládá pouze nezákonnost, nikoliv nicotnost opatření.
Nedostatečné odůvodnění návrhu OOP
V novém rozhodnutí krajského soudu z dubna 2025 (č. j. 40 A 6/2024-49) bylo OOP zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Soud konstatoval, že v návrhu OOP nebyla zmíněna žádná konkrétní kritéria pro výběr nemovitostí – jako např. odkaz na územní plán. Tato kritéria se objevila až v konečné verzi, čímž bylo znemožněno vlastníkům nemovitostí efektivně uplatnit námitky.
Nejasnost a nekonzistence kritérií
Soud kritizoval také nejasnosti v samotném opatření – nebylo jasné, zda opatření mířilo na subjekty znečišťující životní prostředí, nebo na vlastníky nemovitostí nacházejících se v určitém funkčním využití. Navíc nebylo řádně odůvodněno, proč byl zvolen koeficient právě ve výši 4,0.
Rizika pro obce
Lovosický případ ukazuje, že proces vydání opatření obecné povahy podléhá velmi přísným pravidlům. Soudy důsledně požadují:
- řádné a srozumitelné odůvodnění návrhu OOP,
- uvedení konkrétních, nediskriminačních a přezkoumatelných kritérií pro výběr nemovitostí,
- procesní korektnost, zejména prostor pro efektivní uplatnění připomínek a námitek,
- řádné zdůvodnění výše koeficientu V opačném případě hrozí, že bude OOP zrušeno a obec bude čelit soudním výdajům a ztrátě očekávaných příjmů z daně.
Zavádění místního koeficientu daně z nemovitých věcí opatřením obecné povahy je nástrojem s vysokým potenciálem, ale i značnými právními riziky. Případ Lovosic ukazuje, že nestačí dobrý záměr, je třeba precizně připravený návrh, srozumitelné a transparentní odůvodnění a respekt k procesním právům dotčených subjektů. Jinak může být celá regulace shledána nezákonnou a bez efektu.
V neposlední řadě jsme pak v E-Územním plánu odpovídali na otázku: Musí se návrh vypořádání připomínek ke stavební uzávěře posílat dotčeným orgánům?
Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Právní rámec:
§ 127 odst. 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 127 odst. 5 říká, že se na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije obdobně § 98 odst. 2 stavebního zákona. Návrh vyhodnocení připomínek má pořizovatel zpracovat jako samostatný dokument.
V § 98 odst. 2 stavebního zákona, na který se odkazuje, se uvádí, že se připomínky vyhodnocují s ohledem na cíle a úkoly územního plánování. Návrh vyhodnocení musí obsahovat odůvodnění, jestliže je navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze i u stavební uzávěry vyhodnotit společně.
Požadavek na zaslání návrhu vyhodnocení připomínek zaslaných k návrhu územně plánovací dokumentace se objevuje až v § 98 odst. 5 stavebního zákona. Na ten ale § 127 odst. 5 už neodkazuje, proto se evidentně použít nemá.
Jiné ustanovení stavebního zákona, ze kterého by vyplývala povinnost zaslat návrhy vyhodnocení připomínek k návrhu stavební uzávěry, už není možné dohledat. Proto uzavíráme, že se vyhodnocení připomínek k návrhu územního opatření nemusí zasílat dotčeným orgánům ke stanovisku. Nic takového neplyne ani z důvodové zprávy.
Pokud pořizovatel návrh vyhodnocení připomínek dotčeným orgánům přece jen zašle, nic se nestane a nepůjde o procesní chybu, jen dotčené orgány zřejmě nebudou tak úplně nadšené z další práce.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!