Měsíčník E-Úřad 6/2025
V E-Tajemníkovi jsme pro vás mimo jiné připravili článek: Změna limitů povinností obcí – zveřejňování smluv a cen u veřejných zakázek
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Obce jako územně samosprávné celky vystupují ve vztahu k veřejným zakázkám v roli veřejných zadavatelů ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Tento status s sebou nese řadu závazků, mezi nimiž se vyjímá především povinnost transparentního uveřejňování smluv a údajů o skutečně uhrazené ceně.
Ustanovení § 219 ZZVZ ukládá veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele každou uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků, a to zpravidla ve lhůtě do 30 dnů od jejich uzavření. Od této obecné lhůty mohou existovat specifické výjimky, například v případě zakázek realizovaných prostřednictvím dynamického nákupního systému. Následně je obec povinna do tří měsíců od splnění smlouvy zveřejnit výši skutečně uhrazené ceny.
Nedodržení těchto povinností není pouze formálním pochybením, může být posouzeno jako přestupek, za který hrozí veřejnému zadavateli pokuta až do výše jednoho milionu korun.
Zveřejňovací povinnost se nevztahuje na smlouvy s předmětem plnění do 1 000 000 Kč bez DPH. Dále je zákonem výslovně vyloučena duplicita v případě smluv, které již byly zveřejněny dle jiného právního předpisu – typicky v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. Tato výjimka se však nevztahuje na všechny obce. Výjimku z povinnosti zveřejňovat v registru smluv mají obce bez rozšířené působnosti, jakož i příspěvkové organizace jimi zřízené a právnické osoby, ve kterých mají tyto obce většinový podíl.
Neopomenutelnou je i povinnost zveřejnit skutečně uhrazenou cenu, která navazuje na splnění smlouvy. Tento údaj musí být strukturován podle vyhlášky č. 168/2016 Sb., která stanoví technické parametry a obsahové náležitosti dokumentů určených ke zveřejnění na profilu zadavatele. Lhůta tří měsíců od splnění smlouvy se počítá od faktického ukončení plnění ze strany dodavatele. U dlouhodobých smluv, jejichž plnění přesahuje jeden rok, je třeba zveřejnit vždy do 31. března následujícího roku cenu za plnění v předchozím kalendářním roce.
Z praktického pohledu lze obcím doporučit, aby systematicky udržovaly svůj profil zadavatele a včas na něm zveřejňovaly veškeré smlouvy, jejichž hodnota přesahuje 1 000 000 Kč bez DPH. Zveřejnění následné skutečné ceny pak představuje nejen zákonnou povinnost, ale i důležitý nástroj transparentnosti vůči veřejnosti.
Ačkoli právní úprava rozlišuje mezi obcemi s rozšířenou a bez rozšířené působnosti, každá obec, která vystupuje v postavení zadavatele veřejné zakázky, musí respektovat zákonné rámce, které s touto činností souvisejí. Zveřejnění smlouvy na profilu zadavatele či v registru smluv a následné uveřejnění skutečně uhrazené ceny patří mezi základní prvky této odpovědnosti. Věcná, včasná a správná publikace těchto informací chrání obec nejen před sankcemi, ale také posiluje její důvěryhodnost vůči občanům a dozorovým orgánům.
V E-Ekonomice jsme pak například odpovídali na dotaz: Ráda bych Vás požádala o metodickou pomoc. Kolegyně z obecního živnostenského úřadu mi předala na vymáhání jedno rozhodnutí. Jedná se o neuhrazený správní poplatek ve výši 800 Kč. Domnívám se, že na základě předaného rozhodnutí nedoplatek nelze vymáhat, že se nejedná o exekuční titul. Prosím o radu jak mám dále postupovat. Dotaz jsem vznesla i na náš krajský úřad, ale zaslali mi pouze odkaz na metodiku ke správním poplatkům (2023-08-28_Metodicka-pomucka-Sprava-spravnich-poplatku.pdf), na základě které jsem se ale s naším živnostenským úřadem nedokázala domluvit na dalším postupu.
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Právní rámec k 1.6.2025
Ano, vámi zmiňovaný nezaplacený správní poplatek 800 Kč lze vymáhat daňovou exekucí.
Podle § 5 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá správní úřad příslušný k provedení úkonu, nestanoví-li sazebník jinak. Nezaplatí-li poplatník poplatek v této lhůtě, vyzve ho správní úřad, aby tak učinil ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy k zaplacení poplatku, která je rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní. Nezaplatí-li poplatník poplatek ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 a 3, správní úřad zastaví zahájené řízení nebo úkon neprovede, nestanoví-li sazebník jinak.
Dále se postu podle daňového řádu. Postup by měl být následující:
1) Výzva k úhradě nedoplatku (nepovinná, ale doporučená) Ačkoliv daňový řád nevyžaduje před zahájením exekuce zaslání zvláštní výzvy, je to běžná a doporučená praxe. Správce daně zašle dlužníkovi výzvu, ve které ho upozorní na existenci nedoplatku (§ 153 odst. 3 daňového řádu) a poskytne mu náhradní lhůtu k úhradě. Tímto krokem lze často předejít samotné exekuci.
2) Zahájení daňové exekuce Pokud dlužník neuhradí nedoplatek ani po výzvě (nebo pokud výzva nebyla zaslána), správce daně přistoupí k vydání exekučního příkazu.
Nakonec pak v E-Územním plánu naleznete článek: NS: stavebník musí stavět do 5 let, jinak nemá na náhradu za změnu územního plánu nárok
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší soud se na podzim 2024 znovu vyjadřoval k náhradám za změny územního plánu, kdy došlo ke změně regulace po dlouhých pěti letech, věc se tedy neřešila přímo podle stavebního zákona, ale postupovat se muselo podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dobrou zprávou pro obce je, že soud potvrdil, že se i na tyto případy vztahuje pětiletá lhůta podle stavebního zákona.
NS: náhrady za změny v území nejsou v judikatuře žádnou novinkou
Konkrétně NS řekl: „Právní otázka, zda se v případě změny územního plánu, dotýkající se dlouhodobě stabilizované zastavitelné plochy, aktivně využívané, použije ustanovení § 102 odst. 3 stavebního zákona, nepředstavuje otázku dovolacím soudem dosud neřešenou. Nejvyšší soud… dospěl k závěru, že je-li posuzováno, zda má vlastník pozemku právo na náhradu za omezení vlastnického práva na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod za přiměřeného užití § 102 stavebního zákona, je nutné také zohlednit § 102 odst. 3 stavebního zákona; došlo-li ke zrušení zastavitelnosti pozemku po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila, náhrada vlastníkovi pozemku ani na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod za přiměřeného užití § 102 stavebního zákona nenáleží…“
Poskytování náhrad se řídí stavebním zákonem
Soudci dodali následující: „Odvolací soud vycházel při svém rozhodnutí ze zjištění, že předmětné pozemky žalobců byly včleněny do zastavitelné plochy v roce 2001, určení těchto pozemků k zastavění bylo zrušeno v územním plánu obce, který nabyl účinnosti 18. 5. 2016. Do té doby nepodali žalobci žádost o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení, jejich záměr výstavby haly na jednom z dotčených pozemků byl ve fázi zcela obecného záměru zachyceného ve studii prezentované až v průběhu července 2015, další přípravné kroky pro realizaci záměru žalobci neučinili.
Závěr odvolacího soudu, že žalobcům v takovém případě nárok na náhradu za omezení vlastnického práva na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny nezáleží, neboť podmínky stanovené v § 102 odst. 3 stavebního zákona nebyly splněny, je v souladu s výše uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.“
Právní rámec:
Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2024, čj. 22 Cdo 967/2024 – 377.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!