Měsíčník E-Úřad 6/2024

V E-lince jsme si pro vás tento měsíc připravili článek: Nový zákon o účetnictví: Změny již pro rok 2025?

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Po 34 letech od zavedení platného zákona o účetnictví se Česká republika chystá na razantní změnu. Nový zákon o účetnictví, s předpokládanou účinností od 1. ledna 2025, přináší komplexní reformu účetního systému a navazuje na trendy v mezinárodním účetnictví. Cílem je zjednodušit a zefektivnit účetní procesy, posílit transparentnost a relevanci účetních informací a sladit je s požadavky globálního trhu. U očekávané účinnosti se proslýchá, že možná dojde k posunutí účinnosti o jeden rok.

Zásadní principy

Nový zákon o účetnictví se opírá o několik klíčových principů:

Přednost obsahu nad formou: Zaměřuje se na ekonomickou podstatu účetních operací a transakcí, nikoliv na jejich formální právní vyjádření. To povede k věrnějšímu obrazu hospodaření účetní jednotky a k eliminaci zbytečných formálních účetních postupů. Důraz bude kladen na skutečný obsah účetních informací a jejich vypovídající hodnotu.
Větší použití reálné hodnoty: Zavádí se systematické oceňování aktiv a pasiv reálnou hodnotou, která lépe odráží jejich skutečnou hodnotu pro účetní jednotku. To povede k transparentnějšímu bilancování a k lepšímu hodnocení její finanční stability. Reálná hodnota tak bude hrát důležitější roli v ocenění aktiv a pasiv. To se týká například ocenění nemovitostí, investičního majetku a finančních nástrojů.
Účtování vs. vykazování: Zákon rozlišuje mezi účetním procesem a výkazem účetnictví. To umožňuje účetním jednotkám vést účetnictví v podrobnějším formátu než ten, který je prezentován v externím účetnictví.
Diskontování dlouhodobých aktiv a pasiv: Dlouhodobé aktiva a pasiva budou muset být diskontována na jejich současnou hodnotu, čímž se zohlední vliv času na peníze. To povede k transparentnějšímu zobrazení jejich hodnoty v rozvaze.
Leasing: Nový zákon upravuje účtování leasingu tak, aby lépe odrážel ekonomickou podstatu leasingových smluv. Leasing se tak bude účtovat podobně jako nákup s odpisy.
Rozšíření použití IFRS pro statutární účely: Větší počet účetních jednotek bude povinen používat Mezinárodní standardy pro účetní informace (IFRS) pro sestavování účetní závěrky.

Dopady na účetní jednotky

Nový zákon o účetnictví přinese řadu změn pro účetní jednotky všech typů a velikostí. Mezi nejvýznamnější dopady patří:

Změna kategorizace účetních jednotek: Zruší se kategorie malých účetních jednotek a nahradí se jednodušším systémem mikro, malých a velkých účetních jednotek. To povede k méně administrativní zátěži pro malé firmy a k nutnosti auditu u velkých firem.
Zjednodušení účetnictví pro malé firmy
Zavedení povinného elektronického podávání účetních výkazů a celková elektronizace vedení účetnictví
Nové účetní standardy: Zavede se nový soubor Českých účetních standardů, který nahradí některé dosavadní ČÚS a Postupy účetní a daňové evidence. Nový ČÚS bude vycházet z Mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví, ale s ohledem na specifické potřeby českých účetních jednotek.
Změny v oceňování: Zavádí se systematické oceňování aktiv a pasiv reálnou hodnotou, včetně reálného ocenění dlouhodobého majetku a finančních nástrojů. To povede k náročnějším účetním procesům, ale i k transparentnějšímu bilancování.
Změny v účetnictví leasingu: Leasing se bude nově účtovat jako financování, nikoliv jako nájem. To povede k zahrnutí leasingového majetku do aktiv a pasiv firmy a k odpisům leasingového majetku.
Změny v sestavování účetní závěrky: Upřesňuje se obsah a struktura účetní závěrky s důrazem na relevantní a srozumitelné informace pro uživatele.

Závěr

Nový zákon o účetnictví představuje významný krok k modernizaci českého účetnictví a jeho sladění s mezinárodními standardy. Přinese řadu změn pro účetní jednotky všech typů a velikostí, které si budou vyžádat adaptaci účetních systémů a procesů. I přes náročnost implementace slibuje nový zákon o účetnictví zjednodušení a zefektivnění účetnictví, posílení transparentnosti a relevance účetních informací a celkové posílení konkurenceschopnosti ve vztahu k zahraničí.

Vzhledem k rozsahu a komplexnosti změn doporučujeme účetním jednotkám se včas s novým zákonem seznámit. Změny a dopady budou nemalé.

Dále naleznete v E-Tajemníkovi odpověď na otázku: Chystáme pozvánku na zasedání zastupitelstva a máme tam jeden bod o kterým si nejsme jisti, že ho stihneme připravit včas. Otázka je, jak to máme udělat, když tento bod nakonec nebudeme chtít projednávat a necháme ho až na další zasedání.

JUDr. Jan Šťastný, MPA

Bod pro zasedání zastupitelstva je možné mít na pozvánce a pokud nebude dostatečně připraven, nebo nebudou podklady vůbec, na začátku zasedání ho vyřadíte, tj. navrhnete vyřadit a odhlasuje se upravený pořad jednání/program, a to usnesením.

Bod naopak lze i zařadit, a to kdykoliv, na začátku i během zasedání (musí se odhlasovat usnesení o zařazení), i když na pozvánce nebyl. Nedoporučuje se to u zásadních bodů, protože smyslem pozvánky je informovat veřejnost a pak by občané obce nevěděli, že je tam bod, který je zajímá. Nicméně možné a v souladu se zákonem to je a stává se, že se i v průběhu zasedání zařadí také zásadní body jako odvolání starosty, zrušení některých smluv apod. Stejně tak je možné již schválené body vyřadit ze zasedání, opět usnesením, pro které je nutná nadpoloviční většina všech zastupitelů.

Právní rámec:

§ 93 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení): Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.

§ 94 odst. 1 Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.

Odst. 2 O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

§ 95 odst. 1 O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

Nakonec pak v E-Územním plánu naleznete článek: Soudy říkají ano klimatickým argumentům v územním plánu!

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

V jedné obci měnili územní plán, přičemž došlo na novou regulaci pozemků dříve určených, stručně řečeno, k podnikatelské činnosti (výstavbě technologického parku) – do budoucna měly být zčásti nezastavitelné kvůli ochranné zeleni, zčásti jim byly přisouzeny podrobnější podmínky využití. S tím samozřejmě vlastník nesouhlasil a rozhodl se jít k soudu, kde však prohrál. Proč?

Závazné stanovisko ani slib starosty nezakládají legitimní očekávání

Investor se v návrhu, jak je to již obvyklé, oháněl tím, že prý měl legitimní očekávání, že se bude stavět. Krajský soud v Praze, který se věcí zabýval jako první dospěl k těmto závěrům (ve velmi rozsáhlém rozsudku), pokud jde o význam závazného stanovisko orgánu územního plánování vydané před změnou regulace: „Soud souhlasí s odpůrkyní, že souhlasná závazná stanoviska orgánů územního plánování, která shledala záměr navrhovatelky v souladu s předchozím územním plánem, nezakládají legitimní očekávání na zachování regulace, která by umožňovala připravovaný záměr.

Veřejné subjektivní právo umístit stavbu do území zakládá až územní rozhodnutí, nikoli územní plán nebo závazné stanovisko, které navrhovaný stavební záměr označuje za souladný s dosud platnou územně plánovací dokumentací. Závazné stanovisko je jen jedním z předpokladů vydání územního rozhodnutí. Závazné stanovisko nemůže poskytovat jeho adresátovi žádnou „absolutní“ jistotu, že dosáhne toho cíle, který stanovisko schválilo.“

Soud dále řekl k tvrzenému příslibu obce, že se záměr realizuje: „Právem chráněné legitimní očekávání nemůže založit ani případné politické vyjádření či příslib představitelů obecní samosprávy… Navrhovatelka nadto ničím neprokazuje, že představitelé odpůrkyně vyjádřili souhlas s jejím záměrem. Naopak je patrné, že odpůrkyně považovala záměr za rozporný s předchozím územním plánem, a proto se snažila (byť marně) zvrátit souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování…

Ani skutečnost, že došlo k vydání stavební uzávěry s cílem vytvořit prostor pro přijetí nového územního plánu, neznamená, že by tak odpůrkyně činila diskriminačně pouze s cílem zamezit realizaci záměru navrhovatelky, neboť, jak navrhovatelka uvedla v návrhu, stavební uzávěrou byla zakázána veškerá stavební činnost na celém území obce. Vydání územního opatření o stavební uzávěře obecně představuje zákonem předpokládaný prostředek, jak ochránit území před zásahy, které by nově připravovaná územně plánovací dokumentace (oproti stávající) již nedovolovala (§ 97 odst. 1 stavebního zákona).“

Nové regulativy znemožnily realizaci záměru, ale to nevadí

Obec v územním plánu nastavila taková pravidla pro pozemky dotčeného vlastníka, že tím znemožnila plánovanou výstavbu. K tomu soud řekl: „Je pravdou, že regulativy stanovené pro plochu P01 vedou k tomu, že záměr, který navrhovatelka zamýšlela, jednoznačně nemůže být realizován. To však není důvodem jejich nezákonnosti ani nepřiměřenosti. Rozhodnutí navrhovatelky realizovat konkrétní záměr není hlediskem, jemuž by odpůrkyně měla regulaci podřídit. Tak by tomu bylo až v případě, pokud by pro záměr bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí. Tak daleko však navrhovatelka s přípravou záměru nepostoupila…

Z odůvodnění jednoznačně vyplývá, že odpůrkyně pojala záměr, který v napadeném OOP důsledně prosazovala, chránit hodnoty přírody a krajiny a také podpořit atraktivitu území pro plnění rekreační funkce. V souladu s tímto cílem stanovila regulativy v ploše P01 tak, aby umožnila rozvoj hospodářské funkce a zároveň zajistila, aby výstavba nebyla v rozporu s veřejným zájmem na ochraně krajiny (§ 18 odst. 4 stavebního zákona). Lze dodat, že předchozí územní plán byl velmi starý, byl přijat za předchozí právní úpravy v době, kdy nebylo běžné do územních plánů zahrnovat podrobnější regulativy.

Pakliže investiční iniciativa navrhovatelky upozornila odpůrkyni, co vše dosavadní územní plán (dle orgánu územního plánování) umožňuje a jaké všechny stavby by mohly být na jeho základě do území umístěny, a vyhodnotila, že nechce, aby do budoucna bylo její území takto využito, je zcela legitimní, že se rozhodla na to reagovat a přijmout takové regulativy, aby krajinný ráz na svém území ochránila a zabránila záměrům, které by měly negativní vliv na krajinný ráz a na plnění jiných funkcí v území.“

Zelený plán a boje se změnou klimatu: vlastník se s tím musí smířit

Soud zdůraznil, že obec kladla důraz na ochranu životního prostředí: „Odpůrkyně dále obecně uvedla, že ochrana životního prostředí, krajinného rázu a zachování ekologické stability je jednou z jejích priorit, která se prolíná celým územním plánem a vychází ze skutečného života obce po roce 1989…

Cílem územního plánu je ve veřejném zájmu pokračovat v probíhající obnově krajiny necitlivě a dlouhodobě narušené v rámci intenzivní uranové těžby, chránit nezastavěné území a rozvíjet a zintenzivnit podnikatelskou činnost v již zastavěném území… Toto opatření zajistí i ochranu lokality s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a zvláště chráněných druhů velkých savců. Dojde k posílení ekologické stability, podpoře biologické diversity a zvýší se retenční schopnost území díky obnově vsakování, což má velký význam pro blízký rybník, vodoteče a prameny (v oblasti pramení Hrádecký potok, nejbližší pramen je u studánky sv. Huberta). To je důležité zejména v kontextu celorepublikového boje proti suchu a klimatickým změnám a zařazení území obce do specifické oblasti republikového významu SOB9 Specifická oblast, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem.“

Soud potvrdil, že „klimatické argumenty“ jako důvod pro zásah do vlastnického práva rozhodně bere vážně.

NSS potvrdil názor Krajského soudu v Praze

Nejvyšší správní soud byl na rozdíl od krajského soudu velice stručný, patrně byl s prvostupňovým rozsudkem spokojen: „Co se týká konkrétně prvního bodu namítaného stěžovatelkou, jak již podrobně osvětlil krajský soud, odpůrkyně vzala v úvahu reálný, aktuální stav pozemku p. č. 264/5, kde došlo k odstranění podstatné části stavby realizované na základě stavebního povolení z roku 1980, přičemž daná plocha nebyla k účelu skladování uhlí používána již delší dobu. Sama stěžovatelka navíc s využitím této stavby pro tento účel do budoucna nepočítá. Stěžovatelka má s tímto pozemkem jiné záměry.

Nový územní plán přitom ponechává stěžovatelce možnost rozvíjet svou podnikatelskou činnost v této lokalitě. Reflektuje však také legitimní cíle v podobě omezení předchozím územním plánem naddimenzovaných ploch pro podnikatelskou činnost, revitalizace krajiny po těžbě uranu a vytvoření přechodu mezi přírodně-rekreační lokalitou a lokalitou, kde probíhá výrobní činnost. Kasační soud připomíná, že stěžovatelka neměla pro svůj záměr logistického a technického centra vydáno pravomocné územní ani stavební povolení. Je tedy přípustné, aby územní plán stanovil nové funkční vymezení pozemku. Toto nové funkční vymezení odpůrkyně řádně a podrobně odůvodnila.“

Právní rámec:

Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2022, č. j. 55 A 71/2022-205 a podle rozsudku NSS ze dne 22. 4. 2024, č. j. 9 As 32/2023 – 29.

Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!