Měsíčník E-Úřad 1/2025

V E-Tajemníkovi naleznete tento měsíc mimo jiné článek: Nejvyšší soud: Nahlásit dovolenou jen esemeskou nestačí

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Problematika formálních náležitostí při oznamování dovolené v pracovněprávním vztahu představuje významnou oblast pracovního práva, která v současné době prochází významnou transformací v kontextu modernizace komunikačních prostředků. Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky přineslo zásadní právní výklad týkající se formálních požadavků při žádosti o dovolenou a současně poskytlo důležité vodítko pro interpretaci souvisejících ustanovení zákoníku práce.

Ústředním bodem aktuální judikatury je otázka, zda lze považovat komunikaci prostřednictvím SMS zpráv za dostačující formu oznámení čerpání dovolené. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí jednoznačně stanovil, že elektronická komunikace prostřednictvím SMS zpráv nesplňuje zákonné požadavky pro doručování písemností zaměstnavateli, jak jsou definovány v zákoníku práce. Toto stanovisko reflektuje potřebu zachování právní jistoty v pracovněprávních vztazích a zdůrazňuje význam formální stránky komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Významným aspektem případu je také otázka dodržování zákonné lhůty pro oznámení dovolené. Čtrnáctidenní lhůta stanovená zákoníkem práce představuje podle výkladu Nejvyššího soudu kogentní ustanovení, od něhož se nelze odchýlit ani v případě, kdy zaměstnavatel sám porušuje své povinnosti. Tento právní názor vychází z principu, že případné protiprávní jednání jedné strany pracovněprávního vztahu neopravňuje druhou stranu k porušování pracovněprávních předpisů.

Z hlediska pracovněprávní teorie je zajímavé, že soud se zabýval také vzájemným vztahem povinností zaměstnance a zaměstnavatele. Přestože zaměstnavatel měl zákonnou povinnost určit čerpání staré dovolené do konce června, její nesplnění nemůže být považováno za okolnost ospravedlňující nedodržení formálních náležitostí ze strany zaměstnance při žádosti o dovolenou.

Toto rozhodnutí má významné praktické důsledky pro každodenní fungování pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé by měli mít jasně stanovené interní předpisy upravující způsob oznamování dovolené, které reflektují aktuální judikaturu. Zaměstnanci by měli být důkladně seznámeni s těmito předpisy a dodržovat stanovené formální požadavky.

V kontextu současné digitalizace pracovněprávních vztahů je třeba zdůraznit, že ačkoliv moderní komunikační prostředky mohou usnadňovat každodenní pracovní komunikaci, nemohou automaticky nahradit zákonem předepsané formální postupy. Tento přístup Nejvyššího soudu demonstruje snahu o zachování právní jistoty v pracovněprávních vztazích při současném respektování tradičních právních principů.

Závěrem lze konstatovat, že analyzované rozhodnutí Nejvyššího soudu představuje významný precedent v oblasti pracovního práva a poskytuje jasné vodítko pro praxi. Zároveň otevírá prostor pro diskusi o potřebě případné modernizace právní úpravy v kontextu rostoucího významu elektronické komunikace v pracovněprávních vztazích.

Dále jsme pak v E-Ekonomice odpovídali na váš dotaz: Prosím o Váš názor: poplatník má trvalý pobyt v Praze, kde vlastní bytovou jednotku (tam zůstala bydlet část rodiny), nyní se vrátil zpět k rodičům do naší obce (máme poplatek za obecní systém) . . . znamená to, že nebude poplatek platit nikde?

Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

Právní rámec k 1.1.2025

Pokud v místě přihlášení (v Praze) mají také obecný systém odpadového hospodářství, pak bude platit v místě přihlášení. Pokud však je v místě přihlášení zaveden poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, pak za sebe nebude platit nikde. Pokud je ale vlastníkem nemovitosti (kde je zaveden poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci), pak se stává plátcem a je povinen vybrat poplatek od poplatníků (ti co mají v dané nemovitosti bydliště).

V neposlední řadě pak jsme připravili v E-Územním plánu článek: Jak na územní plán s prvky regulačního plánu

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

V poslední době jsme se setkali s návrhy několika územních plánů s prvky regulačního plánu, ve kterých se vyskytovaly chyby. Je nám jasné, že jde o poměrně složitou problematiku, a tak jsme se rozhodli sepsat pár řádků o tomto typu územně plánovací dokumentace, přičemž se zaměříme na obsah textové a grafické části. Doufáme, že budou samosprávám, projektantům či pořizovatelům k užitku.

V tomto textu se zabýváme pouze zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) a jeho prováděcími předpisy – vyhláškou č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu (dále jen „vyhláška 157“) a vyhláškou č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (dále jen „Vyhláška 146“). Tam, kde hovoříme o územním plánu, myslíme tím i změnu územního plánu.

Požadavky na pořizování územního plánu s prvky regulačního plánu

Územní plán může obsahovat regulaci svojí podrobností náležející do regulačního plánu jen za určitých podmínek. Podle § 82 odst. 3 stavebního zákona totiž platí, že územní plán může pro celé území obce nebo pro jeho část obsahovat prvky regulačního plánu, stanoví-li tak zastupitelstvo obce v zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu.

Pokud zastupitelé v zadání neschválí, že se bude územní plán pořizovat s prvky regulačního plánu, znamenalo by vydání takového územního plánu nezákonnost a jeho část by mohl zrušit správní soud nebo krajský úřad.

Je otázkou, co udělat, když obec zjistí až ve fázi zpracování návrhu, že by se jí územní plán s prvky regulačního plánu vlastně docela hodil. Stavební zákon bohužel neumožňuje vrátit se do fáze zadání a změnit jej (starý stavební zákon tento postup znal), což znamená, že každá územně plánovací dokumentace, která bude prvky regulačního plánu obsahovat, aniž by byl dodržen postup podle § 82 odst. 3 stavebního zákona, bude riskovat zrušení části územně plánovací dokumentace nebo bude muset z návrhu prvky regulačního plánu odstranit (typicky jde kupř. o požadavek na počet bytových jednotek v rodinném domě). Bylo by vhodné, kdyby na tento fakt zareagovala některá z nejbližších novel stavebního zákona.

Požadavky na zadání územního plánu s prvky regulačního plánu

Podle přílohy č. 4 odst. 1 písm. i) Vyhlášky 157 zadání územního plánu obsahuje požadavky na zpracování územního plánu s prvky regulačního plánu. Kupř. může jít o tyto požadavky:

na vymezení a využití pozemků,
na umístění a prostorové uspořádání staveb,
na umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
na podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu,
na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemků pro asanaci,
na stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu.

Požadavky na obsah výroku územního plánu s prvky regulačního plánu

V příloze č. 8 bod I. odst. 2 písm. j) ke stavebnímu zákonu se říká, že je-li to účelné, textová část územního plánu obsahuje stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu. Jde o reakci na § 138 odst. 2 stavebního zákona, kde se říká: V regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i pro část území; podmínky podle odstavce 1 se použijí přiměřeně.

V § 95 odst. 3 Vyhlášky 146 pak stojí: Za podmínek stanovených v § 138 odst. 2 stavebního zákona lze stanovit v regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, požadavky uvedené v částech druhé a třetí této vyhlášky odchylně.

V části druhé Vyhlášky 146 jsou upraveny požadavky na vymezování pozemků, konkrétně:

parkovací stání – § 7;
hospodaření se srážkovými vodami – § 8;
šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace – § 9;
umisťování staveb na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci – § 10.

V části třetí Vyhlášky 146 jsou upraveny požadavky na umisťování staveb, konkrétně:

umisťování stavby s ohledem na stavební čáru a na hranici pozemku;
sítě technické infrastruktury;
oplocení a ohrazení pozemku;
realizaci staveniště;
umisťování reklamních zařízení.

Právě a jedině tyto otázky může územní plán s prvky regulačního plánu řešit odlišně od Vyhlášky 146.

Z uvedeného plyne, že mohou nastat u územního plánu s prvky regulačního plánu tři situace:

buď územní plán obsahuje pouze „obyčejné“ prvky regulačního plánu a pak jsou tyto roztroušeny v textové části u jednotlivých regulativů ploch, anebo
územní plán obsahuje odchylky od Vyhlášky 146, anebo konečně
územní plán obsahuje jak „obyčejné“ prvky regulačního plánu i odchylky od Vyhlášky 146.

Otázkou samozřejmě je, kam prvky regulačního plánu v textové části vložit. V praxi se objevuje několik řešení. Poměrně častým přístupem je zařazení obecné informace o tom, že je územní plán pořizován s prvky regulačního plánu do kapitoly věnované urbanistické koncepci nebo do úvodní části kapitoly týkající se stanovení podmínek pro využití a prostorové uspořádání vymezených ploch s rozdílným způsobem využití. V této části územního plánu jsou i určeny části územního plánu, kterých se prvky regulačního plánu týkají. U jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou pak v rámci prostorové regulace uvedeny konkrétní prvky regulačního plánu, popř. je samozřejmě možné, je-li tak územní plán nastaven, regulativy uvádět v tabulce u každé zastavitelné plochy, které se prvky regulačního plánu týkají. Prvky regulačního plánu by podle našeho názoru neměly být obsaženy v kapitole týkající se stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, protože tato kapitola se týká právě a jenom oněch odchylek od prováděcího předpisu (Vyhlášky 146).

Požadavky na obsah textové části odůvodnění územního plánu s prvky regulačního plánu

V textové části odůvodnění územního plánu s prvky regulačního plánu pak musí být obsažen výčet všech prvků regulačního plánu a případných odchylek od požadavků na výstavbu podle Vyhlášky 146. U tohoto výčtu pak musí být samozřejmě odůvodnění jejich vymezení.

Na tomto místě je jednoduše zapotřebí projít územní plán a ověřit, kde se nacházejí prvky regulačního plánu, resp. kde jsou skrze tyto prvky nastaveny odchylky od Vyhlášky 146. Často je textová část řešena tak, že už v ní jsou prvky jakožto regulativy pohromadě u jednotlivých zastavitelných ploch. Dobrou zprávou je, že i když by se na některý z prvků regulačního plánu u výčtu zapomnělo, soudy to nepovažují za zásadní tragédii, ale lépe samozřejmě je tuto chybu neudělat.

Obvykle se pak vytvoří tabulka s jednotlivými prvky (odchylkami) v jednom sloupci a zdůvodněním v druhém. Odůvodnění je skutečně důležité, neboť právě z něj bude vycházet soud při případném přezkumu územního plánu. Proto je třeba si na něm dát záležet.

Požadavky na grafickou část územního plánu s prvky regulačního plánu

Nyní se konečně dostáváme ke grafické části územního plánu. Stavební zákon říká v příloze č. 8 část I. odst. 3 písm. a) bod 7., že grafická část územního plánu obsahuje výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu. Nezapomeňte, že jde o standardizovaný jev územního plánu podle § 12 odst. 1 písm. i) Vyhlášky 157.

Vedle toho může grafická část územního plánu obsahovat i samostatný výkres územního plánu s prvky regulačního plánu, je-li to účelné (což zpravidla vzhledem k regulaci typicky stavební nebo uliční čarou či navrženou parcelací bývá). Důležité je, že tento samostatný výkres může být vydán v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1: 1 000 nebo 1: 500.

Právní rámec:

Přílohy č. 4 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu

Příloha č. 8 bod I. odst. 2 písm. j) k zákonu č. 283/2021 Sb., stavební zákon

§ 95 odst. 3 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu

Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!