Měsíčník Akcelerátor 5/2021
Tak máme za sebou další online setkání s tajemníky, ze kterého se pomalu už stává tradice. Děkujeme tedy všem účastníkům, kteří si poslechli seminář a případně i vydrželi na večerní program 🙂 Zároveň chceme poděkovat i Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, bez jejichž spolupráce by šlo takovouto událost organizovat jen velmi těžce.
Co novinek v Akcelerátoru týče, tak jsme na základě nápadů jedné z vašich kolegyň přidali do lhůt a termínů podle zákona o obcích kalkulaci přesných termínů. Na výpočet můžete mrknout ZDE. Tímto děkujeme kolegyni a vůbec se nemusíte bát nám zasílát jakékoliv nápady, rádi je do Akcelerátoru přidáme.
No a když už jsem u těch nápadů, tak 21.5. budeme pořádat další „Pátečního nápadníka“ – online setkání, kde nám můžete říct všechny dotazy či nápady k fungování Akcelerátoru. Tentokrát jej zaměříme především na E-linkaře a představíme veškeré funkce, které v této sekci naleznete. Tak se určitě zastavte, přihlašovací stránka je ZDE. Je to zadarmo a nezávazně.
V rámci T-linky odpovídal JUDr. Jan Šťastný, MPA na dotaz:
Informace poskytnuté podle zákona 106/1999 Sb. po zaslání žadateli zveřejňujeme na webu, někdy jde o velké soubory informací, musí se zveřejnit vždy? A je nějaká možnost, jak se zveřejnění dokumentů na webu zcela vyhnout?
§ 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., říká, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tedy na webu města. Dále ale zákon stanovuje, že o informacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informací postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
Tedy také říká, že pokud povinný subjekt odpovídal písemně, stačí zveřejnit, čeho se informace obsahově týkala, např. byla poskytnuta smlouva č. 235, nikoli kopii všeho odeslaného. A pokud jste zasílali elektronicky mimořádně velký objem informací, tak také nemusíte uveřejnit. Na toto ustanovení se často zapomíná a města si zaplňují weby daty zbytečně.
Je to také cesta, jak se vyhnout zveřejnění dokumentů, které město nechce příliš z ruky. Posouzení mimořádné rozsáhlosti dokumentů je na vás, žadatel si na neuveřejnění stěžovat nemůže, u nadřízeného orgánu byste to asi obhájili a dokument se tak nedostane ven, pokud město nechce.
Právní rámec:
§ 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.o svobodném přístupu k informacím
Ing. Ladislav Toman, MPA si pro vás připravil článek, zabývající se aktuálním ekonomickým vývojem z pohledu měst a obcí.
Pandemie Covidu 19, trvající už déle než jeden rok, zásadně ovlivnila ekonomickou situaci ve všech oblastech a nevyhnula se ani městům a obcím. Vyjma zvýšených výdajů na růžné ochranné prostředky dopadá vyvolaná ekonomická krize hlavně na příjmy obcí a jejich predikci, což může mít nepřímý dopad na provozní i investiční výdaje.
Jsou ale dopady takové, aby byla města nucena omezovat své výdaje? Naplňují se scénáře, které byly slyšet z úst mnoha politiků, ekonomů i představitelů samospráv? Ekonomický vývoj posledních let, výsledky hospodaření za rok 2020 ani aktuální predikce rozhodně mnohé černé scénáře minimálně nenaplňuje. V prvé řadě by obce, po dlouhých letech hospodářského růstu a s ním spojeným růstem daňových příjmů a přebytků hospodaření, ustály i značný jednorázový výpadek na příjmové straně rozpočtu. K tomu ale oproti předpokladům v loňském roce vůbec nedošlo. Naopak příjmy obcí meziročně opět stouply, tentokráte o 2,3 %. Díky tomu mají obce na svých účtech více než 234 miliard Kč. Což je mimochodem o 20 miliard korun více než v roce 2019. Dá se tak jednoznačně konstatovat, že obce jsou ekonomicky zdravé, možná až moc.
Ani současné odhady ekonomického vývoje v České republice nejsou nikterak negativní. Existuje zde reálný předpoklad růstu HDP, nominálních i reálných mezd, který bude navíc doprovázen nízkou mírou inflace a nezaměstnanosti, a to nejen letos, ale i v příštích letech.
Jednoznačné negativum tak pro obce představuje výhled výběru některých sdílených daní. Díky zrušení superhrubé mzdy a 15% sazbě dojde zcela jednoznačně k rozpočtovému výpadku daně
z příjmů fyzických osob. Dále je predikován i pokles výběru daně z příjmů právnických osob vyvolaný pandemií. Zatím však tato čísla nejsou zdaleka tak špatná, jak bylo odhadováno. Pokud nepřijde další vlna pandemie, není ani důvod počítat s poklesem příjmů z DPH, ba naopak.
Z dostupných dat tak obce nebudou nuceny v tomto ani příštím roce šetřit. Naopak by se mohly snažit částečně podpořit místní trh svou vyšší investiční činností. Neznamená to ale, že by obce měly bezhlavě utrácet. Svým aktivním, efektivním a promyšleným přístupem ke svým financím by mohly ukázat státu, jak se dá hospodařit s veřejnými prostředky. Určitě tato doba bude klást vyšší nároky na dlouhodobé plánování a to by se mělo odrazit ve střednědobých výhledech a rozpočtech měst a obcí.
No a v neposladní řadě jsme do Plinky vybrali jednu ze zprávu od Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, týkající se pokuty za sledování Wifi.
V roce 2017 se nizozemská obec Enschede rozhodla pomocí senzorů měřit hustotu zalidnění centra města. V hlavních ulicích byla umístěna zařízení, které detekovalo signály Wi-Fi z mobilních telefonů kolemjdoucích. Každý telefon byl zaevidován a dostal jedinečný kód. To umožnilo měřit, jak je ulice přeplněná, spočítáním toho, kolik telefonů je v blízkosti senzoru v určitou dobu. Pokud však po delší dobu sledujete, který telefon prochází kolem kterého senzoru, stane se počítání sledováním, což potvrdilo vyšetřování holandským Úřadem pro ochranu osobních údajů. Soukromí lidí tedy nebylo řádně chráněno, neboť je bylo možné sledovat, aniž by to bylo nutné. Přestože záměrem obce nebylo sledovat lidi, použití sledování Wifi, které to umožňuje, je samo o sobě vážným porušením zákona o ochraně osobních údajů.
K údajům měla přístup obec a dvě společnosti. Místopředsedkyně Úřadu Monique Verdierová k tomu uvedla: „Tato data by mohla být použita ke sledování lidí v centru města Enschede. Když je relativně ticho, můžete přesně zjistit, která osoba ke kterému kódu patří. Nebo se můžete podívat na vzorce: pokud osoba přijde na stejné místo každý den v 8:00 a odejde znovu v 17:00, znamená to, že tam pracuje.“ Používání sledování Wifi podléhá přísným podmínkám a ve většině případů je zakázáno. „Protože tato technologie může tak hluboce ovlivnit každodenní život lidí, musí být používána pouze ve výjimečných případech,“ uvedla paní Verdier.
Po svém šetření udělil Úřad pro ochranu osobních údajů obci pokutu ve výši 600 000 EUR. Obec vydala odvolání proti tomuto rozhodnutí.
To je ode mě prozatím vše, ostatní články najdete v jednotlivých linkách. Přeji krásné dny a za měsíc se tu zase uvidíme.