FKSP a sociální fondy – principy, pravidla a rozdíly

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a sociální fondy představují významné nástroje zaměstnanecké politiky v České republice. Tyto fondy slouží k financování různých benefitů pro zaměstnance, ale řídí se odlišnými principy a pravidly.

Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

Základní principy a právní rámec

FKSP je určen výhradně pro státní příspěvkové organizace a státní organizace. Jeho fungování bylo dříve upraveno vyhláškou č. 114/2002 Sb., která byla k 1.1.2024 zrušena. V současné době je FKSP upraven především těmito právními předpisy:

  • Zákon č. 250/2000 Sb. (o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)
  • Zákon č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla)
  • Školský zákon č. 561/2004 Sb.
  • Vyhláška č. 296/2022 Sb. (o nákladech na stravování)
  • Vyhláška č. 84/2005 Sb. (o nákladech na závodní stravování)

Tvorba fondu je povinná pro organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Nejnovější změny v oblasti FKSP (únor 2025)

19.2.2025 vstoupla v platnost novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 35/2025, která přinesla zásadní změnu ve využívání prostředků FKSP. Novela zrušila povinnost alokovat polovinu přídělu do FKSP na produkty spoření na stáří. Obdobně byla tato povinnost zrušena pro státní příspěvkové organizace stejným zákonem, který přímo novelizoval i velká rozpočtová pravidla. Tato změna byla dlouhodobým požadavkem odborových organizací a přináší větší flexibilitu ve využívání fondu.

Tvorba fondu

FKSP je tvořen základním přídělem ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, případně na mzdy a náhrady mezd a odměny za pracovní pohotovost. Tato sazba byla snížena z původních 2 % na 1 % v rámci konsolidačního balíčku s účinností od 1.1.2024.

Fond je dále tvořen z:

  • darů určených do fondu
  • náhrad škod a pojistných plnění vztahujících se k majetku pořízenému z fondu
  • peněžních a jiných darů určených do fondu od jiných právnických a fyzických osob

Využití prostředků

Po novele z ledna 2025 lze prostředky FKSP využít flexibilně podle kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo vnitřního předpisu organizace, zejména na:

  • příspěvky na stravování (omezeno na max. 45 % z hodnoty peněžitého příspěvku)
  • příspěvky na rekreaci
  • příspěvky na kulturní a sportovní aktivity
  • příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření (dobrovolně)
  • příspěvky na soukromé životní pojištění (dobrovolně)
  • příspěvky na dlouhodobé investiční produkty (dobrovolně)
  • sociální výpomoci a půjčky
  • dary při životních a pracovních jubileích
  • vybavení pracovišť pro zlepšení pracovního prostředí
  • optické pomůcky
  • sportovní vybavení a zařízení
  • podpora čtenářství
  • zdravotní péče
  • vzdělávací aktivity
  • rekreace a odpočinek

Daňová osvobození a limity

Příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří do výše 50 000 Kč ročně jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně. Pro rok 2025 nařízení vlády č. 282/2024 Sb. stanovilo průměrnou mzdu na 46 557 Kč, z čehož vyplývá limit pro osvobození nepeněžních benefitů ve výši 23 278,50 Kč. Pro zdravotní benefity platí samostatný limit 46 557 Kč.

Sociální fondy

Základní principy a právní rámec

Sociální fondy jsou určeny zejména pro podnikatelské subjekty (obchodní společnosti) a některé další organizace, jako například města a obce. Na rozdíl od FKSP není jejich tvorba povinná a řídí se interními předpisy organizace, případně kolektivní smlouvou. Právním základem je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který vymezuje daňový režim poskytovaných benefitů.

Tvorba fondu

Sociální fondy jsou u organizací tvořeny primárně z disponibilního zisku organizace po zdanění. U měst a obcí jsou však vázány na procentní příděl nákladů vynaložených na výplatu hrubých mezd. Výše přídělu do sociálního fondu není zákonem stanovena a závisí na rozhodnutí organizace, případně na ujednání v kolektivní smlouvě. V případě měst a obcí stanovuje výši přídělu zastupitelstvo obce. Zpravidla se jedná o dokument, kterým se schválí statut Sociálního fondu či jiné vhodné usnesení, kterým je sociální fond zřízen.

Využití prostředků

Prostředky sociálního fondu lze využít obdobně jako u FKSP, avšak s tím rozdílem, že pravidla pro jejich využití stanovuje sama organizace, nejčastěji ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě.

Klíčové rozdíly mezi FKSP a sociálními fondy

  1. Právní úprava a povinnost tvorby
    • FKSP: povinná tvorba dle zákonných předpisů
    • Sociální fond: dobrovolná tvorba dle interních předpisů
  2. Okruh organizací
    • FKSP: státní a obecní příspěvkové organizace a organizace veřejného sektoru
    • Sociální fond: především podnikatelské subjekty a města a obce
  3. Způsob tvorby
    • FKSP: 1 % z ročního objemu platů/mezd
    • Sociální fond: u podnikatelských organizací ze zisku po zdanění, výše není stanovena; u měst a obcí procentem z vyplacených úhrnných hrubých mezd
  4. Pravidla čerpání
    • FKSP: podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu v rámci zákonných možností
    • Sociální fond: pravidla stanovuje organizace. U měst a obcí zpravidla statutem sociálního fondu a kolektivní smlouvou.

Problematické aspekty

Problémy spojené s FKSP

  1. Snížení celkových prostředků – snížení základního přídělu na 1 % omezuje celkový objem prostředků dostupných pro zaměstnanecké benefity.
  2. Omezení příspěvku na stravování – nová právní úprava limituje příspěvek z FKSP na stravování na maximálně 45 % z hodnoty peněžitého příspěvku.
  3. Administrativní náročnost – správa fondu vyžaduje důsledné vedení evidence a dodržování formálních postupů.

Problémy spojené se sociálními fondy

  1. Daňový režim – některé plnění ze sociálního fondu podléhají zdanění a odvodům, což snižuje jejich atraktivitu.
  2. Nejednotnost pravidel – absence jednotné právní úpravy může vést k rozdílnému přístupu k zaměstnancům v různých organizacích. U měst a obcí je příděl značně rozdílný, dle benchmarkingu se zpravidla pohybuje od 2 do 8 % úhrnných vyplacených hrubých mezd.
  3. V privátním sektoru závislost na hospodářském výsledku – v období ekonomických potíží může dojít k omezení nebo zastavení tvorby fondu.

Vyhodnocení

FKSP a sociální fondy představují důležité nástroje zaměstnanecké politiky, které přispívají k motivaci a spokojenosti zaměstnanců. V posledních letech prošel systém FKSP významnými změnami.

Nejprve došlo ke snížení celkového přídělu z 2 % na 1 % v rámci konsolidačního balíčku od ledna 2024, spolu s povinností alokovat polovinu prostředků na spoření na stáří. To výrazně omezilo flexibilitu organizací v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Nyní, od února 2025, nabyla účinnosti změna rušící povinnou alokaci na penzijní produkty, což navrací organizacím možnost pružněji reagovat na potřeby zaměstnanců.

Zrušení vyhlášky č. 114/2002 Sb. přeneslo větší odpovědnost za nastavení pravidel na organizace samotné, což může vést k větší různorodosti v poskytovaných benefitech. Zároveň však klade vyšší nároky na správné nastavení vnitřních předpisů a kolektivních smluv.

Pozitivním trendem je zvyšování daňových limitů pro osvobození zaměstnaneckých benefitů a zavedení možnosti druhého příspěvku na stravování při odpracování více než 11 hodin v jednom dni.

Sociální fondy nadále zůstávají flexibilnějším nástrojem pro poskytování zaměstnaneckých benefitů v soukromém sektoru, avšak s nevýhodou závislosti na hospodářských výsledcích společnosti. U měst a obcí naopak zajišťují stabilní nástroj pro výplatu zaměstnaneckých benefitů, který se odvíjí od vyplacených mězd.

Celkově lze říci, že aktuální změny v oblasti FKSP směřují k větší flexibilitě a autonomii organizací při rozhodování o využití prostředků, což může přispět k lepšímu přizpůsobení systému skutečným potřebám zaměstnanců.