Ekonomické výzvy a příležitosti pro města a obce v roce 2025

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Současný vývoj české i evropské ekonomiky staví města a obce do složité situace, která vyžaduje nejen pečlivé řízení veřejných financí, ale i schopnost vidět příležitosti tam, kde jiní vidí pouze hrozby. Po dvou letech, kdy inflace dosahovala rekordních hodnot a úrokové sazby se vyšplhaly na nejvyšší úroveň za poslední dekády, přichází doba opatrného uvolnění. To sice neznamená návrat k éře levného financování, ale otevírá prostor pro promyšlený rozvoj samospráv, pokud dokážou reagovat pružně a strategicky.

Česká národní banka opakovaně postupně snižuje základní úrokové sazby, které v roce 2023 dosahovaly sedmi procent. Aktuální 2T reposazba dosahuje 3,5 %, přičemž spread (rozdíl PRIBOR nad repo) je obvykle cca 0,1 až 0,3 procentního bodu, kdy je průměrná úroková sazba, za kterou si komerční banky navzájem mezi sebou půjčují vyšší, a to vlivem tržní praxe, kreditní rizikové přirážky a délky splatnosti. Pro města a obce to však znamená, že investiční úvěry, ať už jde o modernizaci škol, rekonstrukce komunikací nebo projekty vodohospodářské infrastruktury, se stávají o něco dostupnějšími.

Inflace, která v letech 2022 a 2023 přesahovala patnáct procent, dopadla na rozpočty samospráv hned několika způsoby. Provozní výdaje vzrostly u mnoha měst až o třetinu, zejména kvůli cenám energií, nárůstu mezd a dražším službám. Zároveň došlo ke zdražení stavebních prací a materiálů, což prodražilo investice. Stabilizace inflace kolem tří až čtyř procent v roce 2025 přináší úlevu, ale nelze přehlédnout, že cenová hladina zůstává výrazně vyšší než před krizí. Obce se tak musejí naučit systematicky vyhodnocovat návratnost investic a rozlišovat mezi projekty, které jsou pro místní rozvoj klíčové, a těmi, které lze odložit.

Dalším faktorem, který samosprávy nemohou ignorovat, je kolísání kurzu koruny. I drobné výkyvy mohou mít znatelný dopad na investice financované z evropských fondů či na zakázky s dodavateli ze zahraničí. Příklad z praxe ukazuje, že u investice do nových autobusů pro městskou dopravu v hodnotě 50 milionů korun dokázal pohyb kurzu koruny během pouhých tří měsíců zvýšit celkovou cenu o více než milion korun. Obce proto stále častěji využívají finanční nástroje k zajištění kurzového rizika nebo sjednávají smlouvy s pevně stanovenými cenami.

Samosprávy navíc působí v prostředí, kde stát hledá cestu ke konsolidaci veřejných financí. Přestože vláda přijala několik úsporných opatření, prostor pro přímou finanční podporu měst se zužuje a dotační programy jsou více soutěžní než dříve. V praxi to znamená, že obce, které mají kvalitní projektovou přípravu a aktivně sledují výzvy z evropských a národních fondů, získávají významnou konkurenční výhodu. Ty, které se spoléhají jen na sdílené daně, riskují, že zůstanou pozadu a nebudou schopny financovat klíčové investice, například do školství nebo dopravní infrastruktury.

Současná ekonomická situace přitom nabízí i pozitivní perspektivu. Stabilizující se inflace a postupný pokles sazeb vytvářejí prostředí, ve kterém lze při správném plánování dosáhnout nejen stabilního hospodaření, ale také rozvoje. Města, která se rozhodnou využít této fáze k investicím do energetických úspor, modernizace služeb či digitalizace agend, mohou v následujících letech výrazně snížit své provozní náklady a současně zvýšit kvalitu života svých obyvatel.

Strategické řízení městských financí dnes není jen otázkou čísel a tabulek. Vyžaduje právní jistotu, schopnost pracovat s riziky a odvahu k dlouhodobému plánování. Pokud samosprávy využijí současné ekonomické klima jako příležitost k transformaci a rozvoji, mohou z nelehkých let 2022–2024 vyjít silnější a připravenější na budoucnost. Doba levných peněz je sice za námi, ale města a obce mají šanci ukázat, že stabilita a rozvoj nejsou v rozporu, naopak se mohou stát vzájemně se posilujícími cíli.