Měsíčník Akcelerátor 5/2023

V E-lince jsme si pro vás připravili článek – Zákon o ochraně oznamovatelů podepsán

Senát 1. června 2023 umožnol přijetí zákona tím, že jej neschválil, ale ani neodmítl ani neschválil pozměňovací návrhy, tedy vyjádřil vůli se zákonem nezabývat. Pokud jste sledovali průběh schůze k tomuto bodu, bude vám jasné proč. Česká republika již platí pokutu za každý den, kdy není v účinnosti zákon o wistleblowingu velké penále. Z tohoto důvodu nebyly přijaty pozměňovací návrhy, které logicky a správně nastolovaly právní jistotu a to hlavně v § 8 tohoto zákona. Pokud tedy Senát vyjádří vůli se návrhem nezabývat a zároveň marně uplyne 30-ti denní lhůta k projednání (1.6.2023), je zákon postoupen prezidentovi k podpisu, který tak učinil 7.6.2023.

Jestliže zákon zůstal v předloženém znění, pak podle nás (a oslovených odborníků a právníků na tuto oblast) dopadne na každou obec, jelikož budou všichni minimálně patřit pod skupinu orgánu veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy odvodu za porušení rozpočtové kázně. Potvrdilo se to například i u dotazu na právní poradnu Svazu měst a obcí České republiky (KVB advokátní kancelář s.r.o.). „Dle § 8 odst. 1 současné podoby návrhu zákona o ochraně oznamovatelů (který byl předložen Poslaneckou sněmovnou PČR Senátu PČR) jsou jednotlivé kategorie uváděné pod písm. a) a c) alternativním výčtem, což znamená, že pokud dotčená obec naplňuje podmínky alespoň jednoho písmene, je povinna vnitřní oznamovací systém zavést. Dané lze tedy skutečně vykládat tak, že byť se jedná o obec, která má pod 10 000 obyvatel, ovšem zaměstnává alespoň 50 zaměstnanců, je povinna systém zavést. Stejně tak tomu je i u obce, která má pod 10 000 obyvatel, ovšem je orgánem veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně“.

Víme, že povinnosti podle nového zákona budou pro obce a jejich příspěvkové organizace zátěží nejen finanční, ale i personální. Musí se najít osoba, která bude odborníkem na zákony a přestupky, musí mít povědomí ohledně správního řádu (rozhodnutí) a musí být nestranná. Což nemusí splňovat zaměstnanec povinné osoby. Proto jsme pro vás připravili řešení, které vás nezatíží personálně ani finančně. Jde to i jinak. Nabízíme obcím, které od nás mají službu GDPR, výhodnější a levnější tarif na systém FOSY, včetně jejich příspěvkovým organizacím. Služba FOSY je nejen aplikace vnitřního oznamovacího systému, ale i převzetí povinností příslušné osoby, která posuzuje a odpovídá na oznámení. Podívejte se na naše stránky a nezávisle se přihlašte, my se vám ozveme a společně probereme možnou spolupráci.

Více informací na https://spmo.cz/fosy
a sestřih záznamu ze senátu z 1.6.2023 včetně naší prezentace z 12.5.2023 naleznete ZDE
nebo se přihlašte na seminář zdarma dne 16.6.2023 – ZDE

Zpracoval:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

V P-lince jsme pak odpovídali na otázku: Musíme mít nějak ošetřen souhlas poplatníků místních poplatků? Jde nám především o poplatky za odpad.

Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA

Výběr a správa místních poplatků souhlas nevyžaduje. Účelem zpracování osobních údajů je zde výběr poplatků v souladu se zákonem o místních poplatcích a obecně závaznou vyhláškou. Právním titulem pro zpracování údajů je plnění právní povinnosti obce, v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR.

Souhlasy není potřeba.

Právní rámec:
Čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR: b) zpracování je nezbytné pro splnění pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.

Dále jsme v S-lince připravili článek: Mobilheim o 50 m2 bez úřadu?

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Hlavním mottem zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“) je zjednodušování rigidních procesů, které zpomalují výstavbu. V rámci toho rozšiřuje definici toho, co se rozumí drobnou stavbou. Podle § 5 odst. 1 nového stavebního zákona se stavbou rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby (tj. i tzv. mobilheim).

Drobné stavby nevyžadují povolení stavebního úřadu

Ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) nám říká, že existují drobné stavby, jejichž výčet je v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu. Podle jejího odst. 1) písm. a) bodu 4 je drobnou stavbou výrobek plnící funkci stavby (tj. mobilní domy), včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku. Podle přílohy č. 2 (písm. i) jsou jednoduchou stavbou jakékoliv výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu.

V důvodové zprávě se k pojmu drobná stavba dočteme: „Obecně lze uvést, že drobné stavby nevyžadují povolení stavebního úřadu a lze je provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavbyvedoucího nebo stavební dozor. Drobné stavby se rovněž nekolaudují. Jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, jejich dokumentaci může až na výjimky zpracovat kvalifikovaná osoba (osoba s požadovaným vzděláním a praxí) nebo projektant (autorizovaná osoba), lze je provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavbyvedoucího nebo stavební dozor. Většina jednoduchých staveb se nekolauduje.“

Podle § 171 platí, že záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. V důvodové zprávě k tomuto ustanovení se uvádí: „V tomto ustanovení je zakotveno základní pravidlo rozhodování o záměrech. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy nový stavební zákon již neobsahuje řadu různých forem umístění a povolení, ale pouze jedinou, a to rozhodnutí o povolení, kterým se stavba jak umístí, tak i povolí její realizace. Výjimku z pravidla představují drobné stavby a změny využití území, u kterých tak stanoví zákon; tyto záměry lze realizovat bez povolení stavebního úřadu. U drobných staveb jde o stavby, které jsou z hlediska ochrany veřejných zájmů hájených státem nevýznamné, a tudíž u nich není potřeba kontroly stavebním úřadem, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny parametry u každé konkrétní stavby (příloha č. 1). Stejný princip platí i pro změny využití území nevyžadující povolení (§ 213).

Vymezení drobné stavby

Drobná stavba (mobilheim) splňující výše uvedené požadavky podle přílohy č. 1) tedy povolení ani kolaudaci skutečně nepodléhá. Požadavky si ještě jednou zopakujme:

jde o výrobek plnící funkci stavby (včetně základové konstrukce);
výrobek má rozměry do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;
je na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace,
výrobek je umisťován v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m;
plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění výrobu bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku. Podobně jako mobilheim jsou drobnou stavbou např.:
stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci
stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW, vyjma záměrů povolovaných jiným stavebním úřadem;
sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci nebo
skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.

Právní rámec:
§ 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
§ 171 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon

V neposlední řadě jsme pak v T-lince odpovídali na otázku: Chceme změnit praxi vedení zápisu v obci, dosavadní je velmi podrobný a náročný na vytvoření. Co vše musí zápis obsahovat?

Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA

Minimální obsah zápisu ze zasedání obce stanovuje zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v § 95 – zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Dále je zápis opatřen podpisem starosty a místostarosty a určených ověřovatelů.

Vidíte tedy, že zápis může být velmi stručný, dokonce není nutné uvádět, jak kdo hlasoval, ale je to samozřejmě praktické. Stejně tak není nutné doslovně přepisovat diskuze k projednávaným bodům nebo často zařazovaný závěrečný bod – diskuze. Zápis musí splňovat minimální zákonné požadavky a dále by měl být pro obec praktický. Některá města a obce k němu dávají jako přílohu zvukové záznamy a zápis pořizují stručný, někde naopak pořizují doslovné přepisy. Volba je na vás a také na administrativních možnostech.

Právní rámec:
§ 95 zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení)

§ 95 (1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
(2) Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.

Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!