Obrátil se na nás občan, o kterém víme, že má agenturu na zprostředkování a pořádání  kulturních akcí a dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádá o poskytnutí kopií všech smluv a daňových dokladů vztahujících se ke konkrétní akci (spolu)pořádané městem.

Některé z těchto smluv jsme samozřejmě dle zákona uveřejňovali v Registru smluv (vzhledem k tomu, že druhé smluvní strany se zveřejněním některých údajů nesouhlasily – jsou někde začerněná nacionále, či výše částky za dané vystoupení nebo službu). Zároveň někteří další účinkující (kde byla cena nižší než 50 tis. Kč) nesouhlasí s tím, aby třetí strana věděla, kolik si účtovali za vystoupení.

Můj dotaz tedy zní: Občanovi informace (kopie smluv a daňových dokladů) samozřejmě vydám, nicméně jak je to s ohledem k GDPR a k tomu, že smluvní strany nechtěly, aby určité informace byly tzv. veřejné? Mám tedy vydat předmětné smlouvy se začerněnými údaji (např. jméno, adresa, částky), nebo musím vydat nezačerněné kopie těchto smluv a dokladů?

ODPOVĚĎ:

Při zveřejňování poskytnutých informací dbejte na ochranu osobních údajů žadatele případně osob uvedených v dokumentu. V praxi je třeba tyto údaje anonymizovat tak, aby se při následné manipulaci např. skenování osobní údaje opět nezobrazily.

Pokud osobní údaje zveřejníte v podobě, která nebude anonymizovaná, může žadatel postupovat podle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Doporučujeme zkontrolovat uvedené osobní údaje na již zveřejněných informacích. Částky by zveřejněny být měly - rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 7 A 118/2002: „I kdyby veškeré údaje splňovaly podmínky pro existenci obchodního tajemství ve smyslu obchodního zákoníku, není možné opomenout § 9 odst. 2 zákona. Z něj vyplývá, že není možné z tohoto důvodu odepřít poskytnutí informací, které se týkají rozsahu používání prostředků z veřejných rozpočtů a jejich příjemce. Je tak zcela zřejmé, že není možné odepřít v případě úplatné smlouvy informaci o ceně, která bude hrazena z těchto rozpočtů. Smyslem úpravy § 9 odst. 2 zákona je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o tomto způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje. Přípustná míra „rámcovosti“ pak vychází právě z toho, zda je možné posoudit hospodárnost využití veřejných prostředků. Jelikož se v daném případě jednalo o smlouvu o dílo, která je pojmově úplatná, znamenalo přinejmenším neposkytnutí informací o výši ceny a předmětu smlouvy porušení zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt musí posoudit jednotlivé požadované informace s ohledem na přípustnost jejich poskytnutí a je povinen poskytnout veškeré požadované informace, u kterých není zřejmé, že tomu brání ustanovení zákona.“

Manuál pro obce k zákonu o svobodném přístupu k informacím, který vydalo Ministerstvo vnitra, si můžete stáhnout - http://www.mvcr.cz/soubor/manual-pro-obce-k-zakonu-o-svobodnem-pristupu-k-informacim.aspx.