Posunutí splatnosti poplatku z moci úřední + vzor

Česká republika je zasažena pandemií, způsobenou virem SARS-CoV-2. Celostátní karanténní a další opatření, která byla zavedena z důvodu ochrany zdraví obyvatel, mj. omezují či znemožňují pracovní možnosti obyvatel, a mohou vést ke snížení jejich platební schopnosti. Tuto událost, která dopadá i na poplatníky místních poplatků, lze také považovat za skutečnost, která by mohla ohrozit výživu poplatníka nebo osob na jeho výživu odkázaných (§ 156 odst. 1 písm. b) DŘ). 

Správce poplatku proto za účelem zmírnění tíživé situace poplatníků může přistoupit k opatření, které spočívá i v posečkání úhrady místního poplatku z moci úřední. Při řízení o posečkání  úhrady místního poplatku je správce poplatku (obecní úřad) povinen respektovat příslušná ustanovení daňového řádu týkající se posečkání úhrady daně či příslušenství daně.

Správce poplatku vydává ve věci posečkání vždy rozhodnutí. Ve výroku rozhodnutí správce poplatku vymezí konkrétní mimořádnou událost včetně splnění podmínek podle § 456 odst. 1 DŘ. Dále uvede, kterých místních poplatků se posečkání týká a stanoví dobu posečkání (posečkání může být vázáno i na další podmínky). Posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně. V rozhodnutí správce poplatku neuvádí výčet poplatníků, jelikož není správci poplatku znám a půjde tak o neurčitý počet poplatníků. Rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění, ve kterém správce poplatku zdůvodní, proč k posečkání přistoupil. Pečlivě formulovaný výrok a odůvodnění tak předejde případným sporům o to, zda se posečkání na konkrétního poplatníka vztahuje či nikoliv. Proti rozhodnutí ve věci posečkání nelze uplatnit opravné prostředky.

Posečkat s úhradou poplatku podle ustanovení § 156 DŘ lze pouze na žádost poplatníka (individuální) nebo z moci úřední (i hromadně). Nutno zmínit, že na obecní úřad se může s podnětem na posečkání poplatku obrátit i nedaňový subjekt (například zastupitelstvo obce apod.). Podnět není svou podstatou podáním, správce poplatku v takovém případě nezahajuje řízení, avšak může se podnětem zabývat a na jeho základě následně rozhodnout o posečkání úhrady poplatku z moci úřední. Zastupitelé nemohou hlasovat o posečnání (posunutí splatnosti) poplatku, ale mohli by například hlasovat o možnosti podat podnět na posečkání (posunutí splatnosti) poplatků. Tímto podnětem ale není správce poplatku vázán a jde o jeho rozhodnutí z moci úřední. Mohl by také na druhé straně rozhodnout bez podnětu, ale zde by mohla nastat situace, že zastupitelé budou mít výhrady (i když k tomu nejsou kompetentní) k postupu správce poplatku ohledně posunutí splatnosti poplatku. Nesmíme zapomenout, že jde o finanční částky, které jsou příjmem do městského rozpočtu. Půjde tedy opět o tzv.”gentlemanskou dohodu”. 

Správce poplatku by tedy podle mého názoru mohl odložit splatnost poplatku všem poplatníkům plošně i z moci úřední. Vycházím tak z § 156 odst. 1 DŘ, kde je stanovena možnost z moci úřední (bez žádosti) povolit posečkání úhrady daně (poplatku). Aby tomu tak mohlo být, bude nutné dodržet  taxativně vyjmenované podmínky v tomto zákonném ustanovení. Podle mého názoru by se mohlo jednat o kombinaci § 156 odst. 1 písmeno b) a e) DŘ. Vzor rozhodnutí naleznete níže. Jen upozorňuji, že se bude doručovat  veřejnou vyhláškou podle § 49 odst. 1 písm. b) DŘ.

Dokument si můžete stáhnout na odkaze níže