Rozhodující je zda se bude rozhodovat podle ustanovení zákona platného před, nebo po 1.1.2024
V daňovém řízení přitom obecně platí, že rozhodnutí jsou předběžně vykonatelná, tedy že odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak (§ 109 odst. 5 daňového řádu). Například lhůta pro uhrazení nebo nabytí právní moci se bude posuzovat podle toho, zda se bude rozhodovat podle ustanovení zákona platného před, nebo po 1.1.2024.
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích je speciálním zákonem k daňovému řádu. Je tedy důležité sledovat, jak jsou v něm řešeny opravné prostředky. V zákoně, který platí do 31.12.2023 v § 11 nebyla přesně specifikována splatnost případného platebního výměru (kromě speciálního postupu u § 11 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Bylo tedy nutné počítat se subsidiární aplikací § 139 především odst. 3 daňového řádu. Je tedy stanoveno, že splatnost poplatku je v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Aby bylo rozhodnutí v právní moci, musí být účinné a nelze se proti němu odvolat. I když podle § 109 odst. 5 daňového řádu nemá odvolání odkladný účinek (vůči povinnosti uhradit poplatek), v tomto případě vlastně má. Podle § 109 odst. 4 je možné proti rozhodnutí (platebnímu výměru) podat odvolání do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí. Pokud tedy příjemce platebního výměru podá v zákonné lhůtě odvolání, nenabyde platební výměr právní moci a tím je odložena lhůta pro platební povinnost.
Od 1.1.2024 tomu bude jinak. Podle § 11b odst. 2 zákona o místních poplatcích je poplatek stanovený rozhodnutím správce poplatku splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Tato lhůta splatnosti je (s výjimkou případu, kdy je poplatek vyměřován podle § 11 odst. 2 písm. b)), náhradní lhůtou splatnosti. V tomto případě se odkladný účinek použije. I kdyby se příjemce platebního výměru odvolal, bude muset ve stanovené náhradní lhůtě (30 dnů od doručení platebního výměru) splnit platební povinnost. Podle § 103 odst. 2 daňového řádu je vykonatelné rozhodnutí, které je účinné (bylo daňovému-poplatkovému subjektu oznámeno podle § 101 odst. 5 daňového řádu), proti němuž se nelze odvolat, nebo nemá odvolání odkladný účinek, a uplynula-li lhůta k plnění, pokud byla stanovena (Srovnej Rozsudek NSS ze dne 14.03.2018, č.j. 6 Afs 399/2017 – 26). Tedy jinak řečeno, že samotný běh odvolací lhůty (30 dní od doručení) pro podání odvolání proti rozhodnutí – platebnímu výměru (§ 109 daňového řádu), není překážkou postupu správce daně směřujícího k vymožení daně a k vydání exekučního příkazu na přikázání pohledávky (§ 178 daňového řádu).
Správce poplatku musí mít na paměti přechodné ustanovení zákona, které stanovuje, že pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud tedy správce poplatku bude řešit poplatky, které vznikly před 1.1.2024 použije hmotněprávní i procesně-právní postupy podle obecně závazných vyhlášek a zákona platného k 31.12.2023. Uplatnit novou právní úpravu bude moci až pro poplatkové povinnosti, které vzniknou ode dne účinnosti nové právní úpravy, tedy od 1.1.2024. Budete tedy mít dva druhy platebních výměrů a dva procesní postupy.