Měsíčník E-Úřad 7/2024

Tento měsíc jsme si pro vás připravili v E-Tajemníkovi článek: Dohody o provedení práce od 1. 7. 2024

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Dohody o provedení práce prošly v posledních měsících několika významnými změnami. Poslední změna je platná od 1.7.2024. Jak to tedy aktuálně s dohodáři je?

Stát zřídil Centrální evidenci dohod

Úprava, která vstoupila v platnost 1. července 2024, se týká povinnosti zaměstnavatelů podávat České správě sociálního zabezpečení elektronická hlášení o uzavřených dohodách o provedení práce. Hlášení se budou podávat každý měsíc, a to do 20. dne následujícího měsíce – termín pro první hlášení je tedy 20. srpna 2024. Tento tiskopis bude zároveň nově sloužit i pro hlášení vzniku či zániku účasti na nemocenském pojištění.

V hlášení se budou uvádět všichni zaměstnanci, se kterými má zaměstnavatel uzavřenou DPP, tedy i ti, kteří v daném měsíci neodpracovali ani hodinu. Zároveň se evidence týká všech aktivních DPP bez ohledu na datum uzavření smlouvy. Pokud tedy máte uzavřené stále platné DPP se zaměstnanci, kteří už u vás reálně nepracují, doporučujeme tyto smlouvy ukončit. Dohod o provedení pracovní činnosti (DPČ) se tyto změny netýkají.

Zároveň vznikla povinnost registrovat se na ČSSZ pro všechny zaměstnavatele, tedy nově i ty, kteří zaměstnávají pouze dohodáře, kteří neodvádí pojistné. Zaměstnavatelé se musí registrovat nejpozději do 30. července 2024.

Jak je to s limity pro odvody pojistného?

Cílem centrální evidence dohod je sledování limitů pro odvody pojistného. Původně se měly zavádět dva limity pro odvod pojistného u DPP – jeden limit byl stanoven pro dohodáře pracující pouze u jednoho zaměstnavatele, druhý limit pro dohodáře pracující u více zaměstnavatelů. Od této úpravy se ale v roce 2024 upustilo a pro DPP letos nadále platí jednotný limit 10 000 Kč měsíčně. To znamená, že dohodáři, kteří si vydělají méně než 10 000 Kč, v daném měsíci nemusí odvádět pojistné.

Změny ale nastanou od 1. ledna 2025, kdy budou zavedeny dva režimy DPP, režim oznámených a neoznámených dohod.

Režim oznámených dohod

Každý zaměstnanec si u jednoho zaměstnavatele bude moct uplatnit tzv. režim oznámené dohody, která bude mít výhodnější podmínky. Konkrétně se pojistné bude odvádět u výdělků přesahujících 25 % průměrné mzdy v daném roce – limit tedy bude o něco vyšší, než dosud platný limit 10 000 Kč. Zaměstnavatele, u něhož dohodář uplatní tento výhodnější režim, si vybírá sám zaměstnanec – zaměstnavatel se ale k režimu musí přihlásit na ČSSZ, která režim následně ohlásí i zdravotní pojišťovně zaměstnance.

Režim neoznámených dohod

U ostatních zaměstnavatelů dohodáře bude platit režim neoznámených dohod. U těch budou DPP podléhat odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění v případě, že bude dosaženo limitu pro zaměstnání malého rozsahu (pro rok 2024 je tento limit 4 000 Kč, pro rok 2025 ještě limit není známý). Výdělky z více DPP u jednoho zaměstnavatele se budou pro účely sledování limitu sčítat.

Stručně

Od 1. července 2024 mají zaměstnavatelé povinnost podávat České správě sociálního zabezpečení elektronická hlášení o uzavřených dohodách o provedení práce.
Hlášení se budou podávat každý měsíc, a to do 20. dne následujícího měsíce. Povinnost se týká všech aktivních DPP bez ohledu na datum uzavření smlouvy a výši výdělku.
Původně se měly zavádět dva limity pro odvod pojistného u DPP, od této úpravy se ale upustilo a v roce 2024 pro DPP nadále platí jednotný limit 10 000 Kč měsíčně.
Změny ale nastanou od 1. ledna 2025, kdy se zavedou dva režimy – režim oznámených a neoznámených dohod.
Každý zaměstnanec si u jednoho zaměstnavatele bude moct uplatnit tzv. režim oznámené dohody, která bude mít výhodnější podmínky. Pojistné se bude odvádět u výdělků přesahujících 25 % průměrné mzdy v daném roce.
U ostatních zaměstnavatelů dohodáře bude platit režim neoznámených dohod, které budou podléhat odvodům pojistného v případě, že bude dosaženo limitu pro zaměstnání malého rozsahu (pro rok 2024 je tento limit 4 000 Kč, pro rok 2025 ještě limit není známý).

Zdroje:

www.cssz.cz
www.pruvodcepodnikanim.cz

Dále jsme v E-Ekonomice odpovídali na otázku: Pošta nám nedoručuje jak má. Dopisy neukládá s tím, že mají v předpisech napsáno, že ukládají jen zásilky označené „Uložit, i když je adresát neznámý“, „Uložit, i když je adresát neznámý nebo se odstěhovat“, „Uložit vždy“ a „Uložit, trvalá adresa“. Je to správně? Co máme dělat?

Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

Právní rámec k 1.7.2024

Podle zákona 29/2000 Sb., Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) je v § 33 odst. 1 písm. a) povinnost držitele poštovní licence plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného poskytování informací o základních službách a způsobu jejich užití. Toto upřesňuje vyhláška 464/2012 Sb. o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalifikačních požadavků na jejich poskytování a v § 13 této vyhlášky je pro úřední doručování písemností stanoveno, že „Základní služby umožní zejména dodání do vlastních rukou, dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, poskytnutí dodejky, určení lhůty pro uložení poštovní zásilky a vyloučení změny místa dodání, a to podle požadavků podle jiných právních předpisů upravujících pravidla pro úřední doručování písemností, zejména v trestním, správním, daňovém a soudním řízení1) nebo stanovujících závazným způsobem pravidla pro doručování písemností v jiných případech.“
Poznámky pod čarou pak přímo specifikují „Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“

Doručování podle daňového řádu se řídí § 39 a násl. V § 44 – doručování fyzickým osobám je v odst. 4 uvedeno: „Písemnost určená do vlastních rukou adresáta se doručuje přímo adresátovi. Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.“ Uložení písemnosti řeší § 46 odst. 1 písmeno b) daňového řádu – „Písemnost se ukádá u provozovatele poštovních služeb, jestliže se doručuje jeho prostřednictví“. Odstavec 2 téhož paragrafu řeší jak naložit s poučením: „V upozornění na uložení písemnosti, které se vkládá do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo, se adresát vyzve k převzetí písemnosti a dále se v něm uvede označení správce daně, jehož písemnost je doručována, komu je doručováno, kde a od kterého dne a v jakých hodinách je písemnost připravena k vyzvednutí; současně se adresát písemně poučí o právních důsledcích jejího nevyzvednutí“. Pokud toto pošta nedodržuje, porušuje zákon, vyhlášku i poštovní podmínky.

Tvrzení pošty, že se ukládají jen zásilky označené „Uložit, i když je adresát neznámý“, „Uložit, i když je adresát neznámý nebo se odstěhovat“, „Uložit vždy“ a „Uložit, trvalá adresa“ je mylný. Podle České pošty „Poštovní podmínky – základní poštovní služby“ se v čl. 21 hovoří o zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky. V odstavci 1 je stanoveno, že „V případě této doplňkové služby bude standardní lhůta pro vyzvednutí uložené poštovní zásilky v délce 15 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, zkrácena na 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí. Jedná se o označení UX – uložit jen 10 dní (zkrácení lhůty pro vyzvednutí – čl. 21 odst. 1)“. Označení služeb „Uložit vždy“, „Uložit, trvalá adresa“ a „Uložit, i když je adresát neznámý“ není v poštovních podmínkách v příloze č. 1 „Přehled zkratek základních služeb, doplňkových služeb a dispozic odesílatele používaných v podací stvrzence“ uvedeno. (https://www.ceskaposta.cz/ke-stazeni/postovni-podminky).

Orgán veřejné moci (ÚSC), postupoval v souladu se zákonem a stanovenými základními poštovními službami a označil písemnost UX – uložit jen 10 dní. Pošta musí dodržet povinnosti podle zákona, vyhlášky a poštovní slouvy uzavřené dle dokumentu označeného jako „Poštovní podmínky – základní poštovní služby“. V případě, že tomu tak není může se dopouštět přestupku podle § 37a odst. 3 písmena a) zákona o poštovních službách tím, že neplní poštovní povinnost způsobem podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo podle rozhodnutí o udělení poštovní licence. Pokud by tato situace byla i po vznesené reklamaci, je nutné se obrátit na Český telekomunikační úřad se stížností na nedodržování zákona o poštovních službách a prováděcí vyhlášce.

Nakonec pak naleznete mimo jiné článek: Přechodná ustanovení nového stavebního zákona a jednotný standard územního plánu

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Územních plánů některých obcí se zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) týká poměrně nepříjemně. Konkrétně jde o samosprávy, které už několik let pořizují změnu územního plánu, aniž by současně řešily jeho standardizaci. Pokud tyto obce nestihnou do 30. 6. 2024 zahájit veřejné projednání připravované změny, budou muset chtě nechtě územní plán do jednotného standardu převést ještě před tím, než vydají jeho věcnou změnu. Z čeho to vyplývá, si řekneme v tomto článku.

Dosud se aplikovala výjimka z povinnosti uvést vše do jednotného standardu

Vyhláška č. 418/2022 Sb., jíž se novelizovala vyhláška č. 500/2006 Sb., dovolovala obcím, které před 1. 1. 2023 rozhodly o schválení zadání nebo obsahu změny nebo zprávy o uplatňování, aby pořizování změny územního plánu dokončily podle předpisů účinných před uvedeným datem.

To především znamenalo, že se s první věcnou změnou územního plánu nemusí uvádět celý územní plán do jednotného standardu. Bohužel některým obcím nestačil ani rok a půl k tomu, aby vše stihly, a tak se stále ještě nacházejí někde uprostřed celého procesu pořizování změny; některé z nich ještě ani nezahájily veřejné projednání návrhu změny územního plánu, ačkoliv o jejím pořízení a zadání či obsahu rozhodly před 1. 1. 2023. Tím se samosprávy dostaly do prekérní situace.

Musí být zahájeno veřejné projednání

Nový stavební zákon obsahuje několik přechodných ustanovení, která se týkají rozpracovaných územních plánů nebo jeho změn. Důležitý je § 323 odst. 9, kde se uvádí: Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

Z toho plyne, že v situaci, kdy do 30. 6. 2024 nebude zahájeno veřejné projednání (což podle našeho názoru znamená, že byla doručena veřejná vyhláška, kterou se oznamuje konání veřejného projednání, a že byl řádně zveřejněn upravený návrh územního plánu nebo jeho změny), bude se muset návrh územního plánu či jeho změny upravit podle požadavků nového stavebního zákona a jeho (zatím stále jen připravovaných) prováděcích vyhlášek. To s sebou nese nutnost převedení celého územního plánu do jednotného standardu, jehož požadavky se novými vyhláškami navíc mění.

Co se děje při opakovaném veřejném projednání?

Nový stavební zákon v uvedeném § 323 odst. 9 rozlišuje mezi veřejným projednáním a opakovaným veřejným projednáním, ke kterému dochází po podstatné změně návrhu na základě veřejného projednání. V tuto chvíli nemohu zcela jistě potvrdit, že postačuje pro to, aby se územní plán nebo jeho změn najisto dokončily podle starého stavebního zákona, aby bylo zahájeno pouze první veřejné projednávání územního plánu nebo jeho změny před 1. 7. 2024, a nebude důležité, kdy bude posléze nařízeno opakované veřejné projednání (k tomu bude moci dojít i po 1. 7 2024). Pro představu uvádím kupř. tento sled událostí:

Veřejné projednání proběhlo 20. 2. 2024, tj. před účinností nového stavebního zákona;
Návrh se upravoval a opakované veřejné projednání by mělo proběhnout 23. 7. 2024, tj. po účinnosti nového stavebního zákona.

Máme za to, že z textace přechodného ustanovení a také z hlediska jisté logiky výkladu by mělo postačovat, že bylo před účinností nového stavebního zákona zahájeno první veřejné projednání a bude lhostejné, kdy proběhne opakované veřejné projednání (k tomu může dojít i po 1. 7. 2024), ačkoliv důvodová zpráva je v tomto nejasná. Uvádí se v ní:

K odst. 1: Na základě tohoto ustanovení není nutné po nabytí účinnosti zákona opakovat při pořizování územně plánovací dokumentace úkony, které byly do té doby ukončené, a je možné plynule navázat dalším postupem vyžadovaným tímto zákonem.

K odst. 9: Toto přechodné ustanovení se vztahuje na návrh územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny v případě, kdy již bylo ukončeno společné jednání s dotčenými orgány, návrh byl na základě jejich stanovisek a připomínek veřejnosti upraven a bylo zahájeno veřejné projednání. Ustanovení se vztahuje i na případy, kdy veřejné projednání již proběhlo a po něm bylo nutné provést podstatnou úpravu návrhu a bylo zahájeno opakované veřejné projednání. V těchto případech se projednání dokončí podle dosavadních právních předpisů. Následně pořizovatel vždy zajistí uvedení obsahu návrhu pořizované územně plánovací dokumentace do souladu s tímto zákonem a jedná-li se o podstatnou úpravu, koná se opakované projednání v rozsahu provedených úprav. Při opakovaném projednání a vydání se již postupuje podle tohoto zákona.

Podstatné závěry

V každém případě je pro obce důležité vědět, že v situaci, kdy pořizují věcnou změnu územního plánu a dosud neprovedly standardizaci územního plánu (převedení územního plánu do jednotného standardu), resp. nemají „standardizační“ změnu zahájenu, protože splňovaly požadavky vyhlášky č. 418/2022 Sb. a standardizaci ani provést nemusely, musejí do 30. 6. 2024 rozhodně minimálně zahájit veřejné projednání. Pokud už první veřejné projednání proběhlo a mělo by být nařízeno opakované veřejné projednání, lze jen doufat, že bude i soudní výklad § 323 odst. 9 nového stavebního zákona skutečně takový, že postačovalo včasné zahájení prvního veřejného projednání.

Pokud by veřejné projednání změny do 30. 6. 2024 zahájeno nebylo, musela by před vydáním věcné změny proběhnout standardizace územního plánu podle nových prováděcích vyhlášek k novému stavebnímu zákonu.

Právní rámec:

§ 323 odst. 9 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!