Měsíčník E-Úřad 10/2023
V E-Ekonomice jsme v tomto měsíci odpovídali na otázku: Existují nějaké limity pro pověření rady města k rozpočtovým změnám nebo to vyplývá jen ze zákona o obcích?
Odpověď:
Ing. Ladislav Toman, MBA, LL.M.
Problematika je skutečně řešena v rámci zákona 128/2000 o obcích. Rozpočet obce dle § 84 schvaluje zastupitelstvo obce. Dle § 102 stejného zákona provádí rozpočtová opatření rada obce, a to v rozsahu stanovené zastupitelstvem.
Nikde není jasně a blíže popsáno více a je tak na každé obci, nastavit si vlastní pravidla. Obecně se menší obce v rámci této delegace pohybují v řádech (nižších) stovek tisíc, větší města pak v řádech (nižších) miliónů.
Doporučení: Nastává trend (i legislativně), kdy se přesouvají některé kompetence směrem k radě obce či starostovi (primátorovi). Rada by ze zákona měla být výkonným orgánem obce. K tomu, aby jim skutečně byla, je na místě zvážit pro obec optimální výši pro „vlastní“ rozpočtová opatření. V průměrné obci je určitě prostor pro vyšší než současný limit.
Právní rámec k 31.10.2023:
– Zákon 128/2000 o obcích v platném znění – § 84; § 102
V E-Tajemníkovi jsme pak řešili například kamery na hřišti
Otázka:
Naše ZŠ chodí sportovat na obecní sportovní hřiště. Na tomto hřišti jsou umístěny kamery, jeden z rodičů si stěžuje, že škola o tom rodiče neinformovala. Jaké povinnosti má v této věci škola podle GDPR?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Tato věc má dvě roviny, jedna je samotné umístění kamer na hřišti, které je v majetku obce. Kamerový systémy na hřištích a sportovištích bývají a obce je mohou využívat z důvodu ochrany majetku, zdraví anebo bezpečnosti. Musí však mít dobře zpracovanou dokumentaci dle GDPR a také na místě informovat o umístění kamery, záznam uchovávat jen velmi krátkou dobu apod. Takovou dokumentaci nabízíme obcím a školám zde.
Pokud obec splňuje výše uvedené podmínky pro umístění kamery, odpovídá za provozování obec, nikoli škola. Škola jen hřiště užívá, pronajímá si jej nebo vypůjčuje a není provozovatelem kamerového sytému a neodpovídá za něj, je to podobné, jako když se školou půjdete plavat a u vchodu do bazénu nebo i v prostoru bazénu jsou instalovány kamery, s tím také mnoho neuděláte.
Ale s ohledem na snímání kamerou při tělocviku, což nemusí být příjemné pro žáky, se nabízí několik řešení pro školu.
– Mohla by informovat o snímání kamerou, i když toto splní obec umístěním informační tabulky.
– Mohli byste také s ohledem na požadavek rodičů požádat obec o sdělení, zda splňují všechny podmínky pro umístění a provoz kamery na hřišti a tím poté argumentovat rodičům.
– Škola by mohla také obec požádat, aby v době využívání hřiště školou byly kamery vypnuté, což lze jistě technicky zajistit. V době tělocviku totiž máte zajištěn dozor na hřišti a obec tedy nemusí mít obavy o bezpečnost a majetek.
Nakonec jsme pak v E-Územním plánu připravili článek: NSS: stavební uzávěru lze přezkoumat i po vydání územního plánu
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud na konci září rozhodoval o další stavební uzávěře. S rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, který stavební uzávěru původně zrušil, NSS nesouhlasil a vrátil krajskému soudu celý případ k dalšímu rozhodování. Celý spor byl tentokrát výjimečný, protože v době, kdy rozhodoval NSS, již byl účinný nový územní plán a přezkum uzávěry se tedy zdál být zbytečným.
Stavební uzávěra může „obživnout“ v případě, když by byl územní plán zrušen
NSS se zabýval zejména tím, zda může pokračovat v řízení o kasační stížnosti, když už byl vydán územní plán, který nabyl účinnosti, čímž stavební uzávěra naopak účinnosti pozbyla. Dospěl k závěru, že může: „NSS dodává, že doktrína i judikatura rozlišují situace, kdy dochází k zániku správního aktu, a situace, kdy pouze zanikají jeho účinky. Podle komentářové literatury „od zrušení, respektive zániku správního aktu je třeba odlišovat situace, kdy pouze zanikají právní účinky správního aktu (např. uplynutím času). V těchto případech správní akt nadále existuje a je způsobilým předmětem soudního řízení, ačkoliv již nevyvolává žádné právní účinky“…
Ačkoli výrok V. územního opatření o stavební uzávěře pojednává o tom, že toto územní opatření „platí“ do doby nabytí účinnosti nového územního plánu obce, má NSS za to, že je tím myšlen zánik právních účinků daného aktu, nikoli ukončení jeho existence. K nutnosti vykládat pojmy „platnost“ a „účinnost“ ve vztahu ke správním aktům podle jejich reálných důsledků v konkrétní situaci se již kasační soud přiklonil… NSS tak má za to, že územní opatření o stavební uzávěře v případě zrušení rozsudku krajského soudu „obživne“, ačkoli potenciálně bez právních účinků. Není však vyloučena možnost, že by těchto účinků mohlo opět nabýt, např. zrušením nového územního plánu obce…“
O uzávěře v Modlanech už NSS rozhodoval
NSS v tomto rozhodnutí vycházel z nedávného rozhodnutí čj. 10 As 56/2022 – 33 ve věci stavební uzávěry Modlany. Soud proto konstatoval: „Cílem stavební uzávěry, jež je opatřením dočasným, je totiž pouze neztížit či neznemožnit budoucí využití území podle připravovaného územního plánu. Při vydávání stavební uzávěry (a tedy ani při jejím soudním přezkumu) se nemá podrobně zkoumat, zda je řešení připravované v územním plánu správné. Tyto otázky mají své místo až v procesu přípravy územního plánu, případně při jeho soudním přezkumu…“
Podle krajského soudu nebylo zařazení pozemků do uzávěry řádně odůvodněno
Rozhodování soudu I. stupně NSS rekapituluje takto: „Krajský soud shledal, že z odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře je patrné, v čem stěžovatel v obecné rovině spatřuje možné ztížení či znemožnění budoucího využití stavební uzávěrou dotčeného území v kontextu připravované územně plánovací dokumentace (naddimenzované rozvojové plochy pro výstavbu). Je také patrné, že stěžovatel usiluje o naplnění principu vyváženého vztahu mezi environmentální složkou a ekonomickým růstem, naplnění cílů maximální ochrany zemědělského půdního fondu, upřednostňování výstavby na brownfieldech, šetrné hospodaření s vodou v krajině a zvyšování atraktivity území, resp. ochranu krajinného rázu území…
Krajský soud však dospěl k závěru, že nelze vysledovat relevantní úvahu, na jejímž základě stěžovatel zahrnul navrhovatelčiny pozemky do ploch dotčených stavební uzávěrou (bod 34 rozsudku krajského soudu). Odůvodnění zařazení těchto pozemků do stavební uzávěry je zčásti pouze popisné a nelze je navázat na obecné pasáže odůvodnění. Chybí také vylíčení rozhodných skutečností a úvah, proč je rozšíření průmyslové zóny o dotčené pozemky nevhodné… S tímto hodnocením krajského soudu se NSS neztotožnil a přisvědčil stěžovatelově námitce, podle níž jsou požadavky napadeného rozsudku na odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře nepřiměřené.“
NSS: odůvodnění uzávěry nebylo nepřezkoumatelné
Pokud je o odůvodnění uzávěry ve vztahu k jednotlivým pozemkům, NSS připomněl dřívější judikaturu: „nepřezkoumatelnost návrhem napadeného opatření (obecně ani ve vztahu k pozemkům navrhovatele) nezpůsobuje skutečnost, že navrhovatel obecné cíle stavební uzávěry podrobně nerozpracoval ve vztahu k jednotlivým dotčeným plochám. V čem má spočívat znemožnění budoucího využití všech opatřením dotčených ploch podle schváleného zadání územně plánovací dokumentace a proč byly zvoleny právě tyto plochy, z odůvodnění napadené stavební uzávěry zřetelně vyplývá.“
Konkrétně k odůvodnění modlanské uzávěry NSS řekl: „NSS v tomto kontextu neshledává nepřezkoumatelnost v tom, že se stěžovatel ve vyjádření k navrhovatelčiným pozemkům omezil na konstatování, že tato plocha umožňuje další rozšíření rozsáhlé průmyslové oblasti, uvedl, že lokalita se nachází v blízkosti vodní nádrže, regionálního biokoridoru a propojení vodárenské soustavy mezi Teplicemi a Ústím nad Labem a vymezil obavy z možného negativního dopadu na životní prostředí jako důvod ke zvážení zachování či změny stávající regulace v novém územním plánu. Takové hodnocení pro účely dočasného opatření o stavební uzávěře podle názoru NSS postačuje…
Podle NSS se převážná většina navrhovatelčiných argumentů obsažených v námitce… míjí s podstatou institutu stavební uzávěry a směřuje k výsledné podobě územního plánu a vhodnosti budoucího uspořádání poměrů v území. NSS má též za to, že se stěžovatel s těmito námitkami vypořádal přezkoumatelným způsobem.“
Závěr
NSS se tedy naštěstí držel i v dalším kauze své osvědčené judikatury týkající se požadavků na odůvodnění stavebních uzávěr. To lze hodnotit (z pohledu obcí) jedině kladně.
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS čj. 2 As 226/2022 – 23 ze dne 26. 9. 2023, dostupné na www.nssoud.cz
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!