Měsíčník E-Úřad 1/2024

Letos jsme, spolu s vámi, oslavili 15 let spolupráce na projektu „Služby pro města a obce“. Velice si této spolupráce vážíme a zavazujeme se, že vám budeme i nadále přinášet jen ty nejkvalitnější služby, nejaktuálnější novinky, nejlepší školení a nejprofesionálnější podporu. Rok 2024 přináší další rozšíření našich služeb, které vám pomohou a zkvalitní Vaši práci.

V rámci spolupráce se Zákony pro lidi je nyní součástí E-Úřadu i Zákony pro lidi PLUS, přístupové kódy budeme rozesílat v průběhu tohoto měsíce.

Dále jsme pak v tomto měsíci přidali nový výpočet – Metodika vyměření poplatku.


V E-Ekonomice naleznete mimo jiné článek : Daň z hazardních her od roku 2024

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Schválený konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.) přímo novelizoval zákon č. 187/2016 Sb. o hazardních hrách a změnil rozdělování výnosů z hazardu mezi stát a obce.

Technické hry jsou i nadále zdaňovány 35%. Internetové sázky jsou však po novele plně příjmem státního rozpočtu, což znamená pro obce významné snížení výnosů z hazardu, a to zhruba o polovinu, oproti stavu, kdy internetové sázky byly součástí příjmů obcí. Obcím se od roku 2024 rovněž snížil podíl z výnosů z technických her a to ze stávajících 65 % na 45%. Nové předpisy přerozdělení výnosů rovněž opouští pravidlo, že výnosy získávají obce, ve kterých jsou herní pozice povoleny. Po novele obdrží obce s povoleným hazardem pouze polovinu těchto výnosů a druhá polovina bude přerozdělena všem obcím v České republice podle koeficientů k přerozdělování ostatních sdílených daní.

Na novele tedy vydělají obce s regulací hazardu, kdy ač nemají povolenou žádnou technickou hru a provozovanou žádnou technickou pozici, zákon jim zajistí z hazardu zajímavé příjmy. Naopak obce, ve kterých je hazard povolen, přijdou o 70 až 75% stávajících výnosů, jenž budou realokovány státu a zbývajícím obcím.

U ostatních netechnických sázkových her se zvyšuje procento sdílení z 30% na 65%, což naopak výnosy obcí zvýší, ale zcela jistě nepokryje ztráty obcí internetových her a z celkové změny redistribuce zdanění hazardu.


V E-Tajemníkovi jsme pak odpovídali na dotaz: Jak se po novele zákona o obcích změnily pravomoci rady města, v jaké výši mohou od ledna schvalovat dotace a dary?

Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA

Novela zákona o obcích přinesla od 1.1. 2024 výrazné zvýšení částek, do jejichž výše může schvalovat rada věcné a peněžité dary, dotace a návratné finanční výpomoci, a také do jejichž výše může postoupit pohledávku a vzdát se práva nebo prominout dluh.

Ministerstvem navrhované zvýšení nebylo tak vysoké, jako výsledná částka, proto v dané věci panuje trochu zmatek. Nárust je opravdu velký, v případě dotací jde od 1.1.2024 o částky do 250 000 Kč a u darů do 100 000, které může schvalovat rada nebo starosta, není-li rada v obci volena.

V některých aspektech to přináší pozitivní změnu – zjednoduší práci a sníží nutnost svolávání zasedání zastupitelstva, na druhou stranu to ale vezme možnost veřejnosti vyjadřovat se k dotacím od 50 000 do 250 000 a darům od 20 000 do 100 000, ty totiž budou projednána a schvalovány na neveřejných jednáních rady.

 A vzhledem k tomu, že v obcích, kde není rada volena, jde o kompetence starosty (§ 99 odst. 2  https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128#p99-2), je to opravdu velká změna, zásah do kompetencí zastupitelstva i určitá rizika netransparentnosti v hospodaření obcí.

A pozor, protože v některých obcích byly výše částek pro schvalování v radě nebo v zastupitelstvu uvedeny ve vnitřních předpisech, bude nutné je revidovat a případně upravit. Jde např. o předpisy na pravidla poskytování dotací, někdy i organizační řád, v některých případech i o jednací řád apod.

Na našich školení k novele zákona o obcích a na akreditovaném školení Hlavní zákonné povinnosti obcí  a měst ukazujeme všechny hlavní změny zákona o obcích.

Právní rámec:

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

§ 85 Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
..
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu43) , mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
…f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128#p85

§ 99 odst. 2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak


Na konec jsme si pro vás připravili do E-Územního plánu článek: Územní plán má umožnit výstavbu jen podle kapacit infrastruktury

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

V Politice územního rozvoje, konkrétně v čl. 24, se uvádí, že jednou z priorit územního rozvoje je vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví a v souladu s principy rozvoje udržitelné mobility osob a zboží, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os.

Politika územního rozvoje zdůrazňuje, že možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit, neboť je třeba vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

Nelze bezhlavě vymezovat nové plochy pro výstavbu bez řešení veřejné infrastruktury

Co z toho konkrétně plyne pro tvorbu územního plánu, to vysvětluje metodika Ústavu územního rozvoje: „Slova „přímo podmínit“ je třeba chápat tak, že veškeré plochy nové výstavby v územním plánu mohou být vymezeny pouze tehdy, pokud je v odůvodnění prokázáno, že je pro ně zajištěna dostatečná veřejná infrastruktura. Buď je tedy v odůvodnění prokázáno, že veškerá stávající veřejná infrastruktura je dostatečná, nebo pokud se prokáže, že je v určitém rozsahu nedostatečná, musí se zároveň s novou výstavbou vymezit v územním plánu i příslušné plochy pro dobudování této chybějící veřejné infrastruktury.

V rozsahu, v jakém by využití zastavitelných ploch pro novou výstavbu v případě chybějící veřejné infrastruktury vedlo ke vzniku situací, kdy by nebyly dodrženy požadavky právních předpisů nebo vznikly závažné urbanistické závady, musí být stavby v těchto plochách vyžadující veřejnou infrastrukturu zařazeny do podmíněně přípustného využití s podmínkou, že potřebná veřejná infrastruktura bude vybudována před povolením těchto staveb nebo alespoň před započetím jejich užívání. Potřebnou infrastrukturu je třeba současně v územním plánu slovně určit. Uvedená problematika může být v územním plánu řešena také s využitím etapizace nebo s využitím podmínky vydání regulačního plánu.“

V metodice se dále dočteme: „Například je možné vymezit v ÚPD plochy nové výstavby a v podmínkách pro využití těchto ploch s rozdílným způsobem využití uvést dostatečnou veřejnou infrastrukturu, jejímž vybudováním je využití dané plochy pro danou novou výstavbu podmíněno. Dostatečnou veřejnou infrastrukturu lze zajistit i návrhem dalších ploch a koridorů pro záměry v území (komunikací, technických sítí, občanského vybavení…). Současně je třeba zohlednit i stávající veřejnou infrastrukturou, včetně dostupné občanské vybavenosti. V odůvodnění je pak nutno dané řešení dostatečně zdůvodnit.“

Krajský soud: deficit veřejné infrastruktury je důvodem pro změnu územního plánu

Judikatura k omezování zastavitelných ploch kvůli nedostatečným kapacitám veřejné infrastruktury říká: „V kontextu zmíněných údajů je přitom zcela nezpochybnitelné, že situace byla z hlediska kapacity veřejné infrastruktury zcela alarmující, a že i kdyby obec přistoupila k vydání úplné stavební uzávěry, jen na základě realizace už povolených staveb by došlo k dalšímu zvýšení tlaku na systém likvidace splaškových vod, dodávky pitné vody i zajištění školního a předškolního vzdělávání. V dané situaci proto bylo nepochybně nezbytné přistoupit ke změnám územního plánu účinně a rychle snižujícím tlak na zmíněnou, prakticky již vyčerpanou infrastrukturu, jejíž rozšíření (na něž odpůrkyně nerezignovala, jen k němu nebylo třeba měnit územní plán) přirozeně zabere nikoliv zanedbatelný čas…

Soud předně připomíná § 18 odst. 2 stavebního zákona, podle nějž má územní plánování zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje…

Odpůrkyně tak byla povinna v územním plánu v rámci svých úkolů v přijaté urbanistické koncepci reflektovat podmínky v území, prověřovat potřebnost změn v území mj. s ohledem na vliv užívání území na hospodárné využívání veřejné infrastruktury a usilovat o to, aby stanovené podmínky umožňovaly kvalitní bydlení. Pokud tedy dosavadní vývoj v území ohrožoval fungování veřejné infrastruktury, resp. by realizace výstavby na již vymezených zastavitelných plochách v rozporu s původními předpoklady nevedla ke vzniku kvalitního bydlení z důvodu nedostatečnosti veřejné infrastruktury, odpůrkyně byla v návaznosti zejména na § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona povinna na takový poznatek reagovat a přijmout takovou změnu dosavadní územně plánovací regulace, která by umožnila návrat k rovnovážnému řešení zajišťujícímu kvalitní urbanistickou strukturu obce neohrožující fungování veřejné infrastruktury.“ (Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2023)

Právní rámec:

Čl. 24 Politiky územního rozvoje

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2023, č. j. 54 A 45/2023 – 63.


Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!