Měsíčník Akelerátor 3/2023
V E-lince jsme pro vás mimo jiné v tomto měsíci připravili MikroInfo – Možnost uplatnění slevy na pojistném při zaměstnávání mladých zaměstnanců a při zkrácených úvazcích:
Od 1.2.2023 mohou zaměstnavatelé uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení. Při splnění všech podmínek může zaměstnavatel uspořit až 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována.
ČSSZ tuto novinku podrobně vysvětluje na svých webových stránkách, kde je dostupné i video z webináře konaného 23.2.2023, včetně zodpovězení často kladených dotazů (FAQ).
Novými slevami jsou slevy při zaměstnání zaměstnanců mladších 21 let či slevy vybraných skupin zaměstnanců se zkrácenými úvazky.
Záměr uplatňovat slevu je nutné České správě sociálního zabezpečení předem oznámit, a to minimálně 1 měsíc přede dnem, od kterého bude sleva uplatňována. Záměr uplatňovat slevu za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného za kalendářní měsíc, za který slevu za tohoto zaměstnance uplatňuje. Slevu za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu Přehled o výši pojistného
Zpracoval:
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Rozpočet
Do P-linky nám pak dorazil tento dotaz: Mohou členové kontrolního výboru nahlížet do osobních údajů? Máme dost aktivní kontrolní výbor a chtějí vidět mnoho dokumentů. Obáváme se, že budou informace „pouštět ven“
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
V rámci kontroly podle zákona o obcích jde o právní důvod zpracování ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR, tedy o zpracování nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje. Mohou se se za účelem kontroly seznamovat se i bez souhlasu subjektů údajů s relevantními osobními údaji, i s jinými zákonem chráněnými údaji.
Kontrola však musí probíhat v mezích zákona o obcích (tedy buď na základě zákonné kontroly dle § 119 odst. 3 písm. a) a b) nebo úkolu zastupitelstva podle písm. c), vytvoření zápisu, povinné předložení zápisu zastupitelstvu), a dále bychom doporučili nějaké stanovení mlčenlivosti, mnoho členů kontrolních výborů je zvědavých a často pouštějí informace ven. Povinnost mlčenlivosti nikde v právním předpise uloženu nemají, je to jen jejich odpovědnost, je proto vhodné je poučit a mlčenlivost stanovit například do jednacího řádu kontrolního výboru nebo si ji nechat podepsat.
Právní rámec:
Čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR: b) zpracování je nezbytné pro splnění pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
§ 119 odst. 3 zák. č. 128/2000 Sb., zák. o obcích:
Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,
c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
(4) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(5) Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
V S-lince pak dále najdete článek: NSS k postavení obce při vydávání stavební uzávěry a jejím přezkumu krajským úřadem
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud dostal na sklonku zimy možnost rozhodovat o další stavební uzávěře. Zajímavé na tomto případu bylo, že šlo o návrh na zrušení rozhodnutí Libereckého kraje, kterým v přezkumném řízení zrušil stavební uzávěru Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud v Hradci králové dal za pravdu krajskému úřadu a NSS taktéž. Z jakých důvodů?
Rozhodnutí krajského soudu
Podle krajského soudu bylo důvodem zrušení stavební uzávěry zejména nedostatek důvodů, pro které byla vyhlášena pro celé území obce, a dále absence kritérií, podle kterých by se postupovalo při udělování výjimek. Soud dále konstatoval, že zrušením stavební uzávěry v přezkumném řízení nedošlo a ani dojít nemohlo k zásahu do práva na samosprávu obce (navrhovatele). V posuzované věci šlo o přezkum stavební uzávěry, jakožto aktu vydaného radou obce v její přenesené působnosti. Jeho zrušení a priori není způsobilé zasáhnout do práva na samosprávu obce v kontextu čl. 101 odst. 4 Ústavy.
Samotná obec (která se na soud obrátila) podle soudu má možnost se bránit, avšak v intencích dotčené osoby ve smyslu § 172 odst. 5 správního řádu. Proto může v posuzovaném případě účinně namítat pouze okolnosti související s předmětem přezkumného řízení – tedy okolnosti související se zákonností přijatého opatření. Argumentace obce jako územního samosprávného celku stran možného zásahu do jejího práva na samosprávu však v kontextu výše uvedeného nemá místa.
NSS souhlasil, že odůvodnění je nedostatečné
Nejvyšší správní soud doplnil tyto závěry následovně: „V nyní rozhodované věci odpůrce stavební uzávěru zrušil pro její nezákonnost spočívající zejména v nedostatku odůvodnění, proč byla vydána pro celé území obce, a dále pro nestanovení kritérií, podle kterých mělo být postupováno při udělování výjimek. Krajský soud se s tímto závěrem i s přihlédnutím k vyjádření Správy Krkonošského národního parku ze dne 31. 5. 2021 ztotožnil. Konstatoval, že odůvodnění stavební uzávěry bylo nedostatečné až nepřezkoumatelné. Krajský soud tedy potvrdil závěr odpůrce o nezákonnosti územního opatření o stavební uzávěře. Stěžovatel proti těmto důvodům napadeného rozsudku krajského soudu věcně nebrojí ani je nezpochybňuje.
Nejvyšší správní soud se proto správností a zákonností odpůrcem shledaných důvodů pro zrušení stavební uzávěry stěžovatele více nezabýval. Zdejší soud dodává, že na stavební uzávěru nelze nahlížet pouze z hlediska zájmů obce, ale je třeba mít především na paměti, že omezuje práva blíže neurčeného počtu osob tím, že blokuje jejich záměry v dotčeném území. Rada města má přitom možnost vydat územní opatření o stavební uzávěře znovu s tím, že odstraní nedostatky vytýkané stávající stavební uzávěře odpůrcem.“
Co dodal NSS k právu obce na samosprávu?
K dotčení práva na samosprávu pak NSS řekl: „Nejvyšší správní soud zde připouští, že zrušení stavební uzávěry v přezkumném řízení se může dotknout právní sféry, resp. i práva na samosprávu stěžovatele, jakožto obce, např. již tím, že nebude ochráněno budoucí využití území dle jím schváleného zadání územního plánu dočasným zastavením stavebních činností. Právo na samosprávu dále zahrnuje mj. i péči o příznivé životní prostředí obyvatel obce či o majetek ve vlastnictví obce… které mohou být zrušením stavební uzávěry rovněž potenciálně dotčeny.
Nejvyšší správní soud proto musí do určité míry korigovat závěr krajského soudu, že zrušení stavební uzávěry stěžovatele není a priori způsobilé zasáhnout do práva na samosprávu obce (stěžovatele) v kontextu čl. 101 odst. 4 Ústavy a nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 3817/17. Toto dotčení na právech stěžovatele však neznamená, že v procesu přezkumu stavební uzávěry by stěžovatel měl mít postavení dotčeného orgánu dle § 136 odst. 2 správního řádu. Stěžovateli v posuzované věci v přezkumném řízení náleželo postavení dotčené osoby, jak vyplývá i z výše uvedené judikatury NSS. Postavení územního samosprávného celku jako dotčeného orgánu podle § 136 odst. 2 správního řádu pak je subsidiární, tj. uplatní se tehdy, pokud tomuto samosprávnému celku není umožněno uplatňovat jeho práva některou z forem účastenství.“
Důležitá je i tato poznámka NSS: „Nejvyšší správní soud na tomto místě pro úplnost uvádí, že odlišný by ovšem byl případ, kdy by v přezkumném řízení mělo být přezkoumávané opatření obecné povahy změněno, tj. jeho výsledkem by byla právě určitá od původního opatření odlišná věcná úprava práv a povinností v území. To v případě územního opatření o stavební uzávěře není vyloučeno, na rozdíl od územního plánu, regulačního plánu nebo zásad územního rozvoje. K tomu však odpůrce v projednávané věci nepřistoupil.“
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 17. 3. 2023, čj 4 As 183/2022-48, dostupné na www.nssoud.cz
V neposlední řadě jsme pak v T-lince odpovídali na otázku: Sousední město má v usneseních u všech schvalovaných smluv, že zastupitelstvo „schvaluje smlouvu xy a pověřuje paní starostku podpisem smlouvy“. My toto v usneseních nemáme. Děláme něco špatně? Našli jsme to i u některých jiných měst, máme usnesení ke smlouvám upravit?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Neděláte nic špatně, naopak vedlejší město si přidělává práci a dává najevo, že zastupitelstvo a starostka neznají zákon o obcích. Obec nebo město podle § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje navenek starosta. Pokud máte radu, a ta schválí smlouvu (nebo zastupitelstvo, v případě některých smluv), je starosta přímo ze zákona oprávněn smlouvu podepsat. Nepotřebuje žádné další zmocnění, pověření nebo oprávnění udělené zastupitelstvem nebo radou. Je to nadbytečné a hloupé zmocňování starosty k úkonům, který vykonává přímo na základě zákona o obcích.
Mnoho měst a obcí to používá, kdo jim to kdy poradil, ale nevím, i podle starého zákona o obcích (č. 367/1990 Sb., zákon České národní rady o obcích (obecní zřízení)) totiž zastupoval starosta obec navenek a není to tedy nějaký relikt, ale jen neznalost. Vypadá to stejně hloupě, jako kdyby si zastupitelé nejprve schválili pověření zastupitelů schválit smlouvu o prodeji pozemku a pak teprve hlasovali o prodeji. Stejně tak nepotřebuje zmocnění nebo pověření místostarosta, pokud zastupuje starostu v zákonem daných situacích. Pokud by ale nezastupoval, je možné je radou pověřit podpisem
Jiná situace by nastala, kdyby zastupitelstvo (nebo rada) schválilo jen podstatné náležitosti smlouvy a pověřilo starostu dopracováním dalších bodů smlouvy.
Právní rámec:
§ 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích: Starosta zastupuje obec navenek.
Další informace například Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků 7.2. Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích. MV
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!