Měsíčník Akcelerátor 8/2021

V tomto posledním letním měsíci odpovídal JUDr. Jan Šťastný MPA mimo jiné na otázku zda je tajemník ORP politicky exponovaná osoba?

Tajemník nepatří zatím mezi politicky exponované osoby (PEP), ovšem za dvou podmínek – že to není tajemník magistrátu, nebo že nechodí nebo jinak soužije s jinou politicky exponovanou osobou (náměstkem, starostou, ředitelem krajského úřadu, poslancem apod.).

Protože zákon č. 253/2008 Sb., obsahuje poněkud vágní definici „vedoucí představitel územní samosprávy“ vydal Finanční analytický útvar Metodický pokyn č. 7 Finančního analytického úřadu ze dne 9. října 2020 určený povinným osobám podle § 2 zákona č. 253/2008 Sb.1 OPATŘENÍ VŮČI POLITICKY EXPONOVANÝM OSOBÁM

Zde je v příl. č. 1 rozvedeno, kdo se rozumí vedoucím představitelem územní samosprávy:

  • primátor,
  • náměstek primátora,
  • tajemník magistrátu,
  • ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
  • hejtman,
  • náměstek hejtmana,
  • ředitel krajského úřadu,
  • starosta obce s rozšířenou působností,

Dá se ale předpokládat, že kategorii PEP postupně rozšíří, zejm. s ohledem na snahy EU a že nakonec budeme zařazeni jako běžní tajemníci také rovnou. Předpokládám, že by mohli využít definici ze zákona o střetu zájmů.

Do té doby se jen musíme vyhýbat při seznamování jiným politicky exponovaným osobám, abychom nemuseli složitě řešit naše finanční záležitosti.


Do E-linky pak k Bc. Veselému LL.M., MBA dorazil tento dotaz:

Nařídili jsem exekuci na mzdu a zaměstnavatel ji postoupil OSSZ k provedení srážek z nemocenských dávek. OSSZ provedla srážky a nedoplatek byl uhrazen v listopadu 2020. OSSZ tuto skutečnost zaměstnavateli nesdělila a v 07/2021 (po skončení pracovní neschopnosti) zaměstnavatel provedl další srážku ze mzdy.
Chceme postupovat podle § 185/2 DŘ a vrátit přeplatek dlužníkovi, ale zaměstnavatel nás žádá o vrácení peněžních prostředků, které “byly zaslány k umoření pohledávky dle exekučního příkazu” s tím, že “částka nebude vrácena dlužníkovi, ale bude použita na umoření další pohledávky v pořadí”.
Lze takovou žádost posoudit jako žádost o vrácení omylem zaslané platby (§ 165/3 DŘ) a vrátit jí zaměstnavateli, i když se o omylem zaslané platbě v žádosti nepíše, ani v ní není uvedeno, na základě jakého omylu byla platba poslána?

Pokud již byl nedoplatek exekučně uhrazen v listopadu 2020, pak exekuční příkaz zanikl ex lege. Vycházíme z § 187 odst. 1 a 2 DŘ, protože daňová exekuce bude prováděna jen do výše uvedené v exekučním příkaze a pak je ex lege ukončena. Pokud tedy plátce mzdy poslal nějakou další platbu, pak ji nemohl poslat na základě exekučního příkazu, protože ten již nebyl platný. V tomto případě se bude postupovat podle § 165 DŘ. V odst. 1 je stanoveno, že “Vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné”. V odst. 2 DŘ je pak stanoveno, že je-li platba provedena omylem pak v žádosti musí být výslovně uvedeno, že byla platba provedena omylem a zároveň musí být omyl v žádosti prokázán. Pokud tomu tak v žádosti nebylo, pak nelze takové vyhovět.

V tomto případě se bude jednat o přeplatek a budete provádět test vratitelnosti podle § 154, 155, 155a, 155b DŘ.

Podle § 165 odst. 4 je stanoveno, že “Nelze-li žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového subjektu, na úhradu jehož nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována”.

Právní rámec platný k 31.7.2021:
Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád v platném znění:
§154, § 155, §155a, §155b, §165, § 187


No a v neposlední řadě si pro vás Ing. Ladislav Toman, MPA připravil článek zabývající se městem a obcí přijatými a poskytnutými úvěry

Stejně jako domácnosti nebo firmy řeší i obce zdroje financování svých projektů, ať už přímo pro svoji vlastní potřebu nebo pro své založené či zřízené organizace. Přijetí nebo poskytnutí finančních prostředků není přímo pro obce konkrétně legislativně specifikováno. Obec tak vystupuje na trhu v podstatě ve stejné pozici jako jiné subjekty, s tím rozdílem, že je pro banku klientem s prakticky nulovým rizikem nesplacení. Tato skutečnost se tak pozitivně promítá do ceny úvěru.

I přes skutečnost v podobě výhodně získaných peněžních prostředků, využívají obce úvěry v relativně nízké míře. Důvodů tohoto chování je více. Jedná se o vysokou míru konzervatismu ze strany obcí, zvyk v podobě čekání na dotace, politickou průchodnost nového úvěru, ale i nepřipravenost investičních akcí. Nejvýznamnějším důvodem je ovšem dlouhodobé přebytkové hospodaření obcí a s tím spojené vysoké zůstatky na bankovních účtech. Tyto vysoké zůstatky způsobují jednoduše to, že si obce vykryjí potřebu finančních prostředků z vlastních zdrojů.

V případě liberálnější radnice je financování investičních akcí prostřednictvím úvěru zajímavou alternativou k dotačním prostředkům. Respektive, je určitě na místě znát své úvěrové možnosti a počítat s nimi jako s další možností. Obce mají zažité financovat své investiční akce z dotačních prostředků, ať už od státu či Evropské unie. Získat dotaci na každý plánovaný projekt v zásadě není možné a toto platí dvojnásob v posledních několika letech. Při politické podpoře nějakého projektu je určitě na místě využít výhodný investiční úvěr, než čekat na vypsání dotace. Není výjimkou, kdy obec získá úvěr s úrokovou sazbou okolo (i pod) 1 %. A to jsou peníze získané skoro „zadarmo“.

Potřeby obcí a jejich občanů jsou téměř neomezené, což pro příjmy rozpočtu samozřejmě neplatí. Obec tak rozhodně není špatným hospodářem, pokud financování svých aktivit řeší kombinací vlastních prostředků běžného roku, přebytky minulých let, získanými dotacemi a právě přijatými úvěry.


Ostatní články najdete jako vždy v jednotlivých linkách. Přeji vám krásný zbytek léta 😉