Měsíčník Akcelerátor 6/2023
V P-lince jsme odpovídali na dotaz: Naše škola chce zřídit facebookové stránky školy, kde by se zveřejňovaly i fotografie, je to možné?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
S Facebokem opatrně, umí zpracovávat obličeje a vyhledávat, tak je lepší méně detailní fotky, skupinové a uměřeně. Většina fotografií a zveřejňování podléhá občanskému zákoníku, nikoli GDPR. Fotografování na reportážní fotografie není takový problém, u Facebooku ale musíte postupovat jinak.
V případě zveřejňování fotografií dětí na sociálních sítích budete potřebovat souhlas zákonných zástupců. Ne každý rodič s tím také souhlasí, máme klienty, kde někteří rodiče nechtějí na sítě fotit a pak to je složitější, ale lze to vyřešit. Nejvhodnější je mít uzavřenou skupinu, to pak je bezpečnější.
V některých zemích nefotí ve školách a školkách děti vůbec na facebook a na web neoanonymizují obličeje, pro zajímavost jak takové fotografie vypadají např. zde https://www.facebook.com/people/Bubbles-Kindergarten-Munich/100063749880274/
V případě zájmu zpracujeme souhlas podle GDPR i pro sociální sítě.
Právní rámec:
§ 84 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
V S-lince pak mimo jiné naleznete článek NSS k nutnosti seznámit se s podklady během soudu o územní plán
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud rozhodoval opět o územním plánu. Tentokrát šlo o šumavskou obec s poetickým názvem Svatá Máří, která umožnila změnou územního plánu výstavbu smíšeného bydlení v lokalitě, kde se nachází zemědělský objekt. Podle tvrzení obce spočívala změna přijímaná zkráceným způsobem v pouhé aktualizaci zastavěného území.
Jak věc zhodnotil krajský soud?
Krajský soud v Českých Budějovicích vyšel z toho, že „projektant vymezil celý pozemek parc. č. XY jako zastavěné území (na pozemku jsou vybudovány zpevněné plochy příjezdových komunikací), podle katastru nemovitostí se jedná o druh pozemku ostatní plocha, přičemž tento pozemek obklopuje pozemek parc. č. st. Z, který je v katastru nemovitostí zapsán jako druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Při tvorbě územního plánu přitom obvykle bývá pozemek, který obklopuje řádně povolenou stavbu rodinného domu, vymezen stejným funkčním využitím k bydlení, a to jako smíšené obytné území.“
Nejvyšší správní soud s tím nesouhlasil a usnesení krajského soudu zrušil. Důvodem byla mj. závažná procesní pochybení v řízení před prvostupňovým soudem.
Nemožnost reagovat na vyjádření odpůrce vede k závěru o nezákonnosti rozsudku
Dotčený vlastník vytýkal krajskému soudu, že mu nezaslal vyjádření obce k jeho návrhu na zrušení opatření obecné povahy. I když ze skutečností v tomto vyjádření uvedených soud vycházel, nemohl se k nim navrhovatel vůbec vyjádřit. Ve věci ani nebylo nařízeno jednání, došlo tedy k významného zásahu do práva na spravedlivý proces.
NSS k tomu řekl: „Pravidla pro komunikaci soudu s účastníky řízení a osobami zúčastněnými na řízení po zahájení řízení upravuje v soudním řádu správním pouze § 74 odst. 1 s. ř. s. Podle něho platí, že [p]ředseda senátu doručí žalobu žalovanému do vlastních rukou a doručí ji těm osobám zúčastněným na řízení, jejichž okruh je ze žaloby zřejmý. Současně uloží žalovanému, aby nejdéle ve lhůtě jednoho měsíce předložil správní spisy a své vyjádření k žalobě; k žalobě nebo jinému návrhu, o kterém je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny, je žalovaný povinen předložit správní spisy a své vyjádření bez zbytečného odkladu. Došlé vyjádření doručí žalobci a osobám zúčastněným na řízení; přitom může žalobci uložit, aby podal repliku.
Předseda senátu může uložit i jiným osobám nebo úřadům, aby předložily své spisy k projednání věci potřebné, popřípadě také sdělily své stanovisko k věci. Právě citované ustanovení je sice obsaženo ve zvláštní části soudního řádu správního týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (srov. § 65 a násl. s. ř. s.), podle Nejvyššího správního soudu se však s ohledem na absenci obdobného ustanovení v obecné části i v jiných dílech hlavy druhé části třetí soudního řádu správního a s ohledem na jeho zásadní význam pro postup soudu za účelem přípravy věci k rozhodnutí užije přiměřeně i v ostatních typech soudního řízení správního, tedy i v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy…
Pro posuzovanou věc tedy z § 74 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že předseda senátu krajského soudu byl nejprve povinen doručit návrh na zrušení opatření obecné povahy odpůrkyni a těm osobám zúčastněným na řízení, jejichž okruh je z návrhu zřejmý, a poté zaslat došlé vyjádření k návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrkyně stěžovateli a osobám zúčastněným na řízení.“
Vyjádření informace obsahovalo důležité informace
V popisovaném případě navíc obsahovalo vyjádření odpůrkyně důležité informace: „Podle Nejvyššího správního soudu je přitom nepochybné, že účelem vyjádření odpůrkyně k návrhu na zrušení opatření obecné povahy bylo ovlivnit rozhodnutí krajského soudu. Odpůrkyně se totiž v poměrně obsáhlém vyjádření vyslovuje k jednotlivým návrhovým bodům a konkrétně rozporuje v nich uvedenou argumentaci navrhovatele. Jelikož stěžovateli nebylo vyjádření odpůrkyně vůbec zasláno, nemohl mu být jeho obsah vůbec znám, a neměl tudíž povědomost ani o tom, že se odpůrkyně k návrhu na zrušení opatření obecné povahy vyjádřila, v čem spočívala její argumentace, a nemohl na ni proto náležitě reagovat.
Část argumentace odpůrkyně (zejména ta týkající se splnění podmínek pro řízení před krajským soudem a nedostatků vypořádání námitek v odůvodnění opatření obecné povahy) přitom nemohla být stěžovateli jakkoliv známa z předchozího řízení, neboť ji odpůrkyně poprvé vyjádřila až ve vyjádření k návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Obsah vyjádření odpůrkyně k návrhu na zrušení opatření obecné povahy také krajský soud přepsal v rekapitulační části odůvodnění napadeného rozsudku, kde se obvykle uvádějí skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. Rozsah tohoto přepisu pak v nynější věci činil téměř dvě strany, tedy odhadem asi jednu šestinu odůvodnění napadeného rozsudku.
Je z něj rovněž zcela zřejmé, že odpůrkyně brojí proti podanému návrhu na zrušení opatření obecné povahy a navrhuje jeho zamítnutí. Krajský soud přitom nedal nijak najevo, že by s obsahem vyjádření odpůrkyně při rozhodování nepracoval, nezohlednil jej, či že by toto vyjádření a v něm obsažené argumenty na jeho konečné rozhodnutí neměly vliv. Jinými slovy, Nejvyšší správní soud z uvedeného postupu krajského soudu dovozuje, že krajský soud v napadeném rozsudku z předmětného vyjádření odpůrce vycházel.“
Závěr
Uvedené závěry dle NSS platí tím více, že ve věci nebylo nařízeno ústní jednání a v těchto případech je totiž zvýšený zájem na tom, aby měli účastníci k dispozici veškeré podklady, ze kterých bude soud při svém rozhodování vycházet, neboť se s nimi nemohou seznámit při jednání.
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 25. 5. 2023, čj. 4 As 43/2021-48. Dostupné na www.nssoud.cz
Do T-linky nám pak dorazila otázka: Náš občan zasílá vždy těsně před zasedání zastupitelům požadavky na projednání, musíme na to na zasedání reagovat nebo přijímat usnesení?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Předně je třeba upozornit, že práva občana vůči orgánům obce se týkají samostatné působnosti. Dále je potřeba odlišit případy, kdy takové požadavky podepíše 0,5 % občanů obce, pak musí věc příslušný orgán projednat v zákonných lhůtách, případě zastupitelstva v 90 dnes. Není ale nutné je projednávat hned na nejbližším zasedání a není nutné jim ani vyhovět. Stačí projednat. Usnesení může být i jen stručné, že bylo vzato na vědomí. U žádosti jednotlivého občana pak stačí aby zastupitelé zvážili, zda se jí bude zastupitelstvo zabývat. Vhodné je velmi stručně projednat a pokud nechtějí dělat další kroky, vezmou věc na vědomí. Pokud je ale podnět užitečný, pokračuje se dále předáním příslušnému zaměstnanci nebo řešením v radě nebo zastupitelstvu,
Právní rámec:
§ 16 zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení)
(1) Občanem obce je fyzická osoba, která
a) je státním občanem České republiky, a
b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.
(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,7)
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,8)
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!