Měsíčník Akcelerátor 6/2022
V T-lince jsme tento měsíc odpovídali na otázku: Musíme změnit v souvislosti se změnou zákona o právu petičním naší směrnici o přijímání petic?
V tomto případě bude velmi záležet na tom, co přesně máte stanoveno ve směrnici o přijímání petic. Novelou zákona o právu petičním bylo umožněno podávání petic elektronicky, prostřednictvím nástroje Ministerstva vnitra, tzv. ePetice. Je možné, že nebudete směrnici muset měnit vůbec, neboť obsahuje například obecné pravidlo, že po podání petice ji vyřídíte a není řešena náležitost písemné formy. Pokud by směrnice hovořila o pouze písemné formě, měli byste její text s ohledem na novelu změnit na možnosti přijetí ePetice. Jen pozor na to, že jiná elektronická petice než ePetice prostřednicím systému MV nesplňuje náležitosti poetičního zákona. Také pozor na to, že stanovení pravidel pro přijímání petic a stížností je vyhrazenou kompetencí rady podle § 102 odst. 2 písm. l) zákona o obcích
Právní rámec:
Zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích, § 102 odst. 2) písm. l): Radě obce je vyhrazeno
… l) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
Zák. č. 85/1992 Sb., zákon o právu petičním
§ 6a (1) Ministerstvo vnitra umožní k sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu využít jím vytvořený nástroj pro sestavování elektronických petic (dále jen „nástroj“).
(2) Podpis občana pod peticí se v nástroji nahrazuje prohlášením o podpoře petice potvrzeným občanem s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná.
(3) Údaje vedené v nástroji o petici a o počtu podpisů občanů pod peticí jsou veřejně přístupné.
(4) Ministerstvo vnitra umožní tomu, kdo petici v nástroji sestavil, obstarat si elektronický výpis ze zápisu o petici obsaženého v nástroji. Elektronický výpis obsahuje údaje o občanech, kteří petici svým podpisem podpořili, stanovené v ustanovení § 4 odst. 1 a údaje stanovené pro podpisové archy v ustanovení § 4 odst. 2.
(5) Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že petice sestavená v nástroji odporuje ustanovení § 1 odst. 3 nebo 4, neumožní další využití nástroje k opatření podpisů občanů pod ni a doručení petice státnímu orgánu a vyrozumí o tom prostřednictvím nástroje toho, kdo petici v nástroji sestavil.
V E-lince na vás mimo jiné čeká článek zabývající se pojištění vkladů obcí
V souvislosti s úpadkem Sberbank v České republice začala spousta obcí poptávat pojištění svých vkladů u bank. Obce však mnoho možností zajisti své vklady nemají. Evropská směrnice č. 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů se nevztahuje na žádné organizace veřejné orgány. Směrnice však připouští, aby členské státy pojištění vkladů umožnily místním orgánům, jejichž roční daňové příjmy nepřesahují 500 000 EUR. Tuto možnost Česká republika využila a vklady malých obcí tedy mohou být určitých podmínek pojištěny.
Je ale potřeba zdůraznit, že vklady malých obcí nejsou pojištěny automaticky. O pojištění svých vkladů musí obec požádat a doložit splnění zákonných podmínek. Žádost se podává bance, družstevní záložně, případně stavební spořitelně (dále souhrnně označeno jako finanční instituce), kde má obec veden účet, respektive uloženy vklady, které by měly podléhat pojištění.
Podmínky a postup pro získání pojištění vkladů malých obcí
– Podle zákona může pojištění vkladů získat pouze obec, které náleží výnosy z daní nebo podíly a nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a jejíž daňové příjmy podle uvedeného zákona dosahují nejvýše 500 000 EUR. (Například: při kurzu 26 Kč/EUR je tedy limitní částkou 13 mil. Kč.) Pozn. Větší obce a města tedy na toto pojištění vůbec nedosáhnou.
– Získání pojištění je administrativní procedurou, při které obec musí spolupracovat s finanční institucí, u které má účet, respektive využívá finanční produkt, na který by se mohlo vztahovat pojištění vkladů. Finanční instituce musí obci vydat potvrzení o vzniku pojištění vkladů. Teprve pokud finanční instituce vydá potvrzení, je možné, aby byly vklady obce pojištěny. Má-li obec finanční prostředky u více bank, musí žádat o potvrzení v každé instituci zvlášť.
– Jestliže má obec účet u pobočky zahraniční banky působící v České republice, je nutné, aby se informovala v dané finanční instituci na podmínky pojištění vkladů obcí, neboť některé země výjimky umožňující pojištění vkladů malých obcí nevyužily.
Daňový příjem pro účely pojištění vkladů obcí – definice a rozhodné datum
Prvním krokem na cestě k pojištění vkladů obcí je vyjasnění, co se rozumí daňovým příjmem obce. V tomto ohledu legislativa odkazuje na zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tento zákon uvádí výčet daňových příjmů obcí v § 4. Ministerstvo financí pak k tomu dále uvádí, že se jedná o daňové příjmy vykázané ve výkazu FIN2-12M sestavovaného podle vyhlášky č. 5/2014 Sb. Pro upřesnění – jedná se o následujících 7 (z celkových 82) položek v členění podle rozpočtové skladby upravené v příloze B vyhlášky č. 323/2002 Sb., o
rozpočtové skladbě:
– 1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků
– 1112 Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti
– 1113 Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů
– 1121 Daň z příjmů právnických osob
– 1122 Daň z příjmů právnických osob za obce
– 1211 Daň z přidané hodnoty
– 1511 Daň z nemovitých věcí
Druhým krokem je určení, za který rok se budou rozhodné daňové příjmy počítat. Není totiž vyloučeno, že v jednom roce obec podmínku daňových příjmů (nepřesahujících 500 000 EUR) splní, avšak v jiném roce nikoli. Pojištění vkladů je možno získat pouze v letech, pro které platí, že v jejich rozhodném předcházejícím roce byla podmínka maximálních daňových příjmů splněna.
Tímto rozhodným předcházejícím rokem je dle zákona rok, který o 2 roky předchází roku, ve kterém obec chce mít vklady pojištěny. Pro pojištění vkladů v roce 2022 je tedy nutno dokládat daňové příjmy za rok 2020.
Protože hranici 500 000 EUR je nutno přepočítat na ekvivalent v českých korunách, zákon stanovuje, že se tak má učinit kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
Rozhodným kurzem pro pojištění v roce 2022 tak je kurz CZK/EUR vyhlášený ČNB pro 31. 12. 2020. Údaje o směnných kurzech vyhlašovaných ČNB je možno získat na webových stránkách www.cnb.cz a zmíněný kurz k 31. 12. 2020 činí 26,245 CZK/EUR. Z přepočtu horní hranice 500 000 EUR tímto kurzem vyplývá, že horní hranice daňových příjmů obce v roce 2020 pro vznik nároku této obce na pojištění vkladů v roce 2022 činí 13 122 500 Kč.
Doložení daňových příjmů finanční instituci – způsob
Pokud je podmínka maximálních daňových příjmů splněna, je dalším krokem pro získání pojištění vkladů obcí nutno toto splnění doložit finanční instituci. Konkrétní způsob tohoto doložení není určen. Je tedy na obci samotné, jaký postup zvolí, a na bance, kterou obec osloví, zda bude postup obce považovat za vyhovující. Finanční instituce rovněž může získat informace z Monitoru státní pokladny.
Potvrzení banky
Pokud obec splňuje výše uvedené podmínky pro pojištění svých pohledávek z vkladů a požádá o vydání potvrzení o pojištění vkladů, je banka, pokud jsou splněny zákonné náležitosti, povinna jej vydat. V tomto potvrzení je banka ze zákona povinna uvést, na které období se potvrzení vztahuje.
Zákon ukládá bance vydat potvrzení bez zbytečného odkladu. Tímto určením se rozumí, že dotčený subjekt je povinen konat ihned poté, kdy byl vyzván, a v jeho činnosti by neměla být žádná prodlení. Obecně se má za to, že úkon vykonaný bez zbytečného odkladu by měl být učiněn v řádu dnů, nicméně není vyloučeno ani trvání delší (v řádu týdnů), pokud zmíněnému subjektu některé skutečnosti brání vydat potvrzení dříve. Vždy je však potřeba bezodkladnost posuzovat ve vztahu ke
konkrétnímu případu.
Pokud obec požádá banku o vydání potvrzení v roce, ve kterém mají být její vklady pojištěny, jsou vklady pojištěny ode dne, v němž bylo potvrzení bankou vydáno.
Jestliže obec požádá před začátkem roku, ve kterém mají být její vklady pojištěny, a potvrzení banky je před začátkem tohoto roku vydáno, jsou vklady obce pojištěny od prvního dne roku, pro který bylo potvrzení vydáno.
Na základě potvrzení banky jsou vklady obce pojištěny vždy pouze do konce kalendářního roku. Pokud má obec zájem o pokračování pojištění svých vkladů i v roce následujícím, měla by včas bance doložit splnění zákonných předpokladů a vyžádat si od banky nové potvrzení pro další kalendářní rok.
Vzhledem ke skutečnosti, že velké obce a města si na žádný produktu pojištění vkladů vůbec nesáhnou, je třeba, aby se při výběru finanční instituce řídili zdravím rozumem. Bankovní instituce v České republice podléhají dozoru regulátora ČNB, čímž by riziko podobné osudu ruské Sberbank mělo být nízké. Samozřejmě mají obce možnost si účet otevřít přímo v České národní bance, která je z pohledu veřejných financí zcela bezriziková protože zde pomyslně „ručí“ stát.
Obce, jejichž prostředky byly postiženy úpadkem Sberbank by měly mít možnost požádat stát o poskytnutí bezúročné návratné finanční výpomoci na překlenutí období než bude vyřešen úpadek této banky.
Právní rámec k 15.6. 2022:
– Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění, § 4. vyhlášky č. – Vyhláška MV č. 5/2014 Sb., Vyhláška o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, v platném znění
– Výkaz FIN2-12M,
– Přílozha B vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě
– Evropská směrnice č. 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů
– Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Cdo 2484/2012, ze dne 10.12.2013
V neposlední řadě jsme pak v P-lince odpovídali na dotaz: Při projednávání bodu na zasedání zastupitelstva města byl vznesen u jednoho z bodů dotaz, zda v případě kupujícího jde o syna pana XY. Starosta odpověděl, že ano. Nedošlo k porušení GDPR a ochrany osobních údajů? Jak máme s takovou informací naložit v zápise?
V takovémto případě nejde o zpracovávání osobních údajů. O porušení nařízení GDPR tedy nejde. Co se týče nějakých komplikací s ohledem na informování, o koho jde, toto by bylo spíš v rovině občanského zákoníku, neviděl bych to ale jako rizikové, jiné osobní údaje než jméno a příjmení nebyly řešeny, nebyly řečeny nepravdivé informace nebo nějaká pomluva. Zejm. když jde o osoby, které občané trochu znají. Na malé obci by věděl každý o každém a takový dotaz by ani nemusel být položen, protože by věděli hned, o koho jde.
Problematičtější by bylo jedině projednávání nějakých citlivějších bodů, to ale na zasedání nebývá časté, tam bych pak zastupitelům doporučoval, takové informace nesdělovat. Stejně tak bych v obou těchto případech doporučil tuto informaci anonymizovat v zápise zveřejňovaném na webu města.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!