Měsíčník Akcelerátor 6/2021

Pro tento měsíc jsme si pro vás připravili dvě novinky. První je formulář na dotazy, s jehož pomocí nám můžete zasílat vaše dotazy týkající se ať už chodu úřadu, či našich stránek. Na otázky, které nám zašlete prostřednictvím e-mailů, vám samozřejmě odpovíme taktéž 😉

Druhé novinky jste si už možná všimli. Postupně přidáváme na naše stránky školení na příští pololetí. Některá školení budou zároveň už i prezenční, tak doufáme, že bude možné je uskutečnit, neboť jsme se s vámi na živo už dlouho neviděli 🙂 Mezi novými termíny naleznete jak stará známá témata, tak i pár připravovaných novinek 😉

Upozorňujeme na novelu Občanského soudního řádu ohledně tzv. “chráněného účtu” a nezabavitelné části trojnásobku životního minima a nutnost předělat exekuční příkazy na účet od 1.7.2021 – vzor už máte na našich stránkách.


V rámci T-linky odpovídal JUDr. Jan Šťastný, MPA na dotaz:
Zastupitel koupil byt ve vedlejším městě a chce si změnit trvalý pobyt, kdy a jak mu končí mandát? Nebo může dokončit funkční období?

Tato situace představuje určitá rizika a půjde především o vhodné načasování. Některé obce si zbytečně způsobily problém pokud zastupitel nenahlásil změnu pobytu a nerezignoval včas,  nebo i například změnou trvalého pobytu zastupitelek po sňatku( i když taková změna není nutná a mohou si  nechat dosavadní trvalý pobyt i po svatbě) nebo tím, že se v obci domnívali, že lze dokončit volební období i při změně trvalého  pobytu.

Mandát zastupitele zaniká změnou trvalého pobytu. Pokud před změnou trvalého pobytu zastupitel nerezignuje sám na mandát zastupitele, podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí zastupitelstvo na nejbližším zasedání vyslovit zánik mandátu. Tj. přijme usnesení, kterým vysloví zánik mandátu člena zastupitelstva z důvodu ztráty volitelnosti.

Pozor, takové usnesení se musí neprodleně zaslat  dotčenému členu zastupitelstva a volební straně, která podala kandidátní listinu v obci a zároveň vyvěsit na úřední desce po dobu 7 dnů, doručeno je sedmým dnem po dni vyvěšení.

Pokud by se to neudělalo nebo nestihlo nebo by nebyli usnášeníschopní, ředitel krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání do 21 dnů od doručení toto žádosti. Kdyby se to neudělalo, vysloví zánik přímo ředitelka krajského úřadu.

Je tedy lepší provést rezignaci na mandát ještě před změnou trvalého pobytu, protože jinak se to bude muset řešit na nejbližším zasedání poměrně složitou procedurou.

Úplně nejjednodušší řešení je zatím trvalý pobyt neměnit, je to jen evidenční záležitost a dokončit tak volební období a pak změnit trvalý pobyt.

Právní rámec:

§ 55 odst. 4  zák. č. 491 /2001 Sb., zákon  o volbách do zastupitelstev obcí: Nevysloví-li zastupitelstvo obce na nejbližším zasedání zánik mandátu podle odstavce 3, ředitel krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo, zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to ředitel krajského úřadu.

§ 55 odst. 7 zák. č. 491 /2001 Sb., zákon  o volbách do zastupitelstev obcí: Usnesení zastupitelstva obce podle odstavce 3 nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 anebo rozhodnutí ministra vnitra se neprodleně zašle tomu, kdo je proti takovému usnesení nebo rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu podle § 59 odst. 3. Současně se toto usnesení nebo rozhodnutí vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu. Za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje sedmým dnem ode dne vyvěšení.


V E-lince si pro vás připravil Ing. Ladislav Toman, MPA článek, zabývající se participativní rozpočtem města.

V posledních několika letech získává na atraktivnosti pro města všech velikostí takzvaný participativní rozpočet, v rámci kterého jsou občanům dané obce rozpočtem vyhrazeny finanční prostředky, o jejichž použití rozhodnou v rámci určitých pravidel sami občané. Legislativa zatím s pojmem participativního rozpočtu nepracuje a obce tak rozhodují o objemu finančních prostředků i pravidlech pro participativní rozpočet plně dle svého uvážení. Tak jako při jakékoliv jiné činnosti, musí samozřejmě obec postupovat v rámci jiných právně závazných norem. V tomto případě tedy primárně dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Zásadní otázkou pro jeho zavedení je přidaná hodnota, kterou budoucí participativní rozpočet přinese. A to jak občanům, tak samozřejmě i danému městu, potažmo jeho úřadu. Vyhodnocení této otázky je zcela subjektivní a záleží tak na každém městu. Někdo může najít více pozitiv pro zahájení, jiný zase opačně. Osobně se domnívám, že by participativní rozpočet měl být spíše doménou větších měst, možná dokonce těch jen těch největších. Co mě k tomuto názoru vede? Je to jednoduchá hypotéza, že by města s tisíci či několika málo desítkami tisíc obyvatel měla vést takové politické vedení, které je natolik blízko svým občanům, že je schopno vstřebat přání svých občanů i bez administrativní zátěže v podobě participativního rozpočtu. Takový místní politik tak přesně ví, co lidé v jeho městě chtějí a potřebují a on z těchto potřeb realizuje maximum možného. Věřím tomu, že to tak i ve skutečnosti často je. S přihlédnutím k tomu, že potřeby má každý jiné a politika je také jisté řemeslo, je pro spousty radnic lepší tento specifický produkt občanům nabídnout. A ve finále je to možná i dobře. Přínos by však měl být vyšší, než minimálně ta administrativní zátěž s tím spojená.

Pokud už o tomto přemýšlí i Vaše radnice, inspirujte se ve městech, kde už to funguje a jsou s tím spokojeni. Seznamte se všemi pojmy, se kterými budete Vy i občané pracovat. Pokuste se již vymyšlené co nejefektivněji převést do podmínek Vašeho města. Nebojte se kolegů z ostatních měst dotázat, určitě se jejich praktické rady budou hodit.


No a nakonec z P-linky: Sankce za zveřejnění osobních údajů na stránkách obce

V květnu v minulém roce bylo oznámeno radě města Asker v Norsku, že názvy dokumentů, zveřejněných na jejich stránkách obsahují jména a rodná čísla více než sta obyvatel včetně dětí. V některých případech došlo i ke zveřejnění důvěrných informací, jako například speciálních vzdělávacích potřeb či podpory pro bydlení, které byly taktéž součástí názvu dokumentu. Samotné dokumenty k dispozici k nahlédnutí veřejnosti nebyly a ihned po oznámení byly z webových stránek staženy.

Obec tedy porušila požadavky předpisů o ochraně údajů týkající se důvěrnosti a porušení se týká jak procesních, tak technických nedostatků. Osobní údaje, které měly být chráněny, byly prostřednictvím webových stránek zpřístupněny neoprávněným třetím stranám s tím, že o tom, kdo do těchto dokumentů nahlížel, či je stáhl, nebyly uchovávány žádné záznamy. Na základě šetření pak Úřad pro ochranu osobních údajů uložil obci pokutu 100 000 EUR. Obec o případu vydala tiskovou zprávu a tuto pokutu přijala.

Zdroj: EDPB


To je pro tento měsíc vše, respektive zbytek naleznete v jednotlivých částech Akcelerátoru 😉
Přeji krásný a slunečný červen.