Měsíčník Akcelerátor 2/2022
V T-lince jsme si pro vás v tomto měsíci připravili článek o výroční zprávě a jak má vypadat
Výroční zpráva se zveřejňuje za uplynulý rok a termín pro zveřejnění je 1.březen a chybné zveřejnění nebo nezveřejnění je hodnoceno jako porušení zákona při kontrole samostatné působnosti Ministerstvem vnitra.
Obsah pak stanovuje přímo § 18 zákon č. 106/1999 Sb.,
- počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
- počet podaných odvolání proti rozhodnutí
- opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení,
- výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,
- počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení,
- další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona
Vytvoření výroční zprávy není složité, pokud máte dobře evidované žádosti o informace. Jen pozor na to, že se zveřejňuje, i kdyby v daném roce žádní žádost nepřišla.
Zjednodušit si můžete vytvoření výroční zprávy přímo v naší aplikaci GENERÁTOR 106.
Právní rámec:
§ 18 zák. č. 106/1999 Sb., Výroční zpráva
(1) Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje:
a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí,
c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení,
d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,
e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení,
f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona.
Do E-linky k nám dorazil dotaz:
Mohla bych prosím požádat o radu co se týče ještě poplatku za komunální odpad – kapacitu soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad za toto dílčí období (kalendářní měsíc) v litrech na poplatníka.
Pokud přijde poplatník koncem února dát ohlášku s tím, že bude žádat nádobu o objemu 120 l a od 1.1.2021 měl nádobu na vývoz 240 l. Jak postupovat při výpočtu poplatku, zda zpětně vypočítat poplatek na menší nádobu, kterou žádá, nebo počítat nádobu s vyšším objemem, kterou původně měl.
Plátce poplatku (nebo poplatník) je orávněn v průběhu roku (poplatkové období) změnit kapacitu (velikost) soustřeďovaných prostředků a to v návaznosti na případnou změnu potřeb. Je však povinen ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala (pokud OZV nemá delší lhůtu) podat ohlášení dle § 14a odst. 2, písm. c) a § 14a odst. 4 ZoMP. Zákon v tomto případě neřeší jak se postavit ke změně velikosti soustřeďovaných prostředků a dílčí období (měsíc), ale postupoval bych tak, že při změně se platí „nový“ poplatek až od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala (byla nahlášena). Ve vašem případě by se pro dílčí období leden a únor počítalo s nádobou 240l a od března pak nádobou 120l.
Právní rámec platný k 10.2.2022:
– Zákon č. 565/1990 Sb. Zákon o místních poplatcích v platném znění (ZoMP) – § 14a odst. 2, písm. c); § 14a odst. 4.
V neposlední řadě jsme pak odpovídali na otázku, jak nahlásit nového pověřence
Čl. 37 odst. 7) nařízení GDPR, stanovuje, že správce nebo zpracovatel zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je dozorovému úřadu.
To je dosti strohé. Ale jasné – kontaktní údaje pověřence je správce nebo zpracovatel povinen sdělit dozorovému úřadu, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů.
ÚOOÚ nemá webový formulář pro ohlášení, jako například jeho slovenský protějšek. Stačí tedy poslat jakkoli oficiálně poštou, datovou schránkou, elektronicky. ÚOOU doporučuje uvést do předmětu zprávy „oznámení pověřence“.
Dále uvádí, že sdělení musí obsahovat identifikační, jmenné a adresní údaje správce nebo zpracovatele,
označení pověřence (jméno, příjmení), kontaktní údaje na pověřence (e-mail, telefon).
Nezapomeňte také zveřejnit jeho kontaktní údaje, tuto povinnost máte podle článku 37 odst. 7 obecného nařízení – zveřejnit kontaktní údaje na pověřence. Není sice stanoveno jak přesně ot má vypadat, ale nejlepší je na webových stránkách obce. ÚOOÚ dále doporučuje navíc zveřejnění zprávou na úřední desce, což je ale dle našeho názoru nadbytečné.
Právní rámec:
Čl. 37 odst. 7) nařízení GDPR, Správce nebo zpracovatel zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je dozorovému úřadu.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!