Měsíčník Akcelerátor 2/2021

Tak máme za sebou první měsíc nového roku a proběhla už i první sada našich školení, na které se nám přihlásilo víc lidí, než nám povolí kapacita našeho webinářového programu, ale to nám nijak nevadí, ba jsme za to naopak rádi a kapacitu jsme tak navýšili na všechny naše stávající i budoucí školení na 50 účastníků. Je to sice pro naše školitele občas pěkná makačka stíhat odpovídat na všechny dotazy v chatu, ale oni si s tím poradí, takže se na webináři nemusíte stydět a ptejte se 😉

Asi největší novinkou je práce naší programátorky, která pilně pracuje na programu, který bude za vás vypočítávat různé lhůty, ceny či jiné výpočty. Momentálně v něm vychytáváme všechny mouchy. Náhled na jeho některé funkci je k dispozici pro odběratele Akcerátoru ZDE.

No a co jsme řešili za problematiku v minulém měsíci?

JUDr. Jan Šťastný, MPA se zabýval ve velké míře záznamům z jednání zastupitestva:

Žadatel o informace požaduje zvukový záznam ze zasedání zastupitelstva, můžeme mu jej poskytnout? Obáváme se jeho případného zneužití, nechce se nám jej poskytnout.

I na audiozáznam ze zasedání se vztahuje povinnost poskytnout informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Pokud je takový zvukový záznam na webu města pro informování občanů, je to pro vás snazší, lze jej poskytnout i jen odkazem na zveřejněnou informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.

Pokud by byl audiozáznam uložen na úřadě, nezveřejněn, například vytvořen pro účely zápisu, nebo archivován jako dokument k zasedání, musíte posoudit, zda neobsahuje například osobní údaje, které byste neměli poskytnout a bylo by jej případně nutno anonymizovat. Pokud takový požadavek byl zaslán podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musíte v případě anonymizace vydat i rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace (šablona je v našem Generátoru 106).

Pokud by byl zvukový záznam součástí zápisu ze zasedání, jako jeho příloha, musíte do něj umožnit „nahlédnout“ po 10 dnech od skončení zasedání zastupitelstva občanovi obce (rovněž i fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, či fyzické osoby, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena), tyto osoby mají podle zákona o obcích právo nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce a pořizovat si z nich výpisy. Zákon o obcích je již poněkud retro, z doby, kdy leckde fungovala veřejná správa jen na psacích strojích, proto jeho formulace neodpovídají 21. století, pojem nahlížení se vztahuje i na poslech záznamu, „pořizovat výpisy“ tak zase dnes znamená i kopírování.

I když se to na první pohled nemusí zdát, faktickou prevencí před zneužitím audiozáznamů je jejich zveřejnění, pokud je máte na webu, zaručujte transparentnost průběhu zasedání zastupitelstva a zabráníte tak pomluvám, že tajíte informace o průběhu zasedání. Občané si také mohou lépe zjistit, jak zasedání opravdu proběhlo.

Bc. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M. si připravil článek, zabývající se problematikou dělené správy podle daňového řádu:

K dělené správě dochází, je-li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným při výkonu veřejné moci uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých ustanovení (§ 161 odst. 1 DŘ).
Orgán veřejné moci věcně příslušný ke správě placení peněžitého plnění podle odstavce 1 je v tomto rozsahu správcem daně. Osoba povinná k placení tohoto peněžitého plnění má stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt při placení daní (§ 161 odst. 2 DŘ).
A konečně i § 161 odst. 3 DŘ – K dělené správě rovněž dochází, jestliže zákon stanoví, že ke správě placení peněžitého plnění je příslušný jiný správní orgán než orgán veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění uložil.
Podle § 162 odst. 2 DŘ je stanoveno, že pokud orgán veřejné moci, který uložil platební povinnost k peněžitému plnění v rámci dělené správy, není současně příslušný k vymáhání tohoto peněžitého plnění, předá příslušnému správci daně nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí. Tyto údaje jsou předávány o peněžitém plnění, které nebylo dobrovolně uhrazeno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti.

Pojem „orgán veřejné moci“ však není v daňovém řádu přesněji specifikován. Definice tak do jednoho pojmu zahrnuje státní orgány, které jsou bezsubjektními vykonavateli státní moci, územní samosprávné celky, které jsou subjekty veřejné moci, konkrétně veřejné správy, a fyzické nebo právnické osoby, kterým byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy a které jsou při výkonu této působnosti rovněž subjekty veřejné moci, resp. veřejné správy. Definice je tedy obsahově nesourodá a neodpovídá výše uvedeným teoretickým východiskům, ani tomu, jak je pojem „orgán veřejné moci“ obvykle v právních předpisech používán.

Pojem „orgán veřejné moci“ je podle mého názoru obecným označením bezsubjektního orgánního vykonavatele veřejné moci, kterému jsou zákonem nebo na základě zákona stanoveny určité kompetence a k jejich výkonu potřebné pravomoci a povinnosti. Je to termín obsahově nejširší, protože zahrnuje vykonavatele všech složek veřejné moci. V tomto významu, tedy jako nejobecnější a nejširší označení orgánních vykonavatelů veřejné moci, je pojem „orgán veřejné moci“ standardně používán doktrinálně i v pozitivním právu (např. čl. 87 odst. 1 písm. d) ústavy, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 5, § 80 odst. 1, § 82 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb., § 74 odst. 1, § 131 odst. 2, § 245 odst. 1, nadpis § 323, § 347 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v dalších ustanoveních pak používá trestní zákoník např. sousloví „soud nebo jiný orgán veřejné moci“, § 12 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který zavádí pojem „orgán veřejné moci“ jako legislativní zkratku pro celý občanský zákoník, § 274 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 396/2012 Sb., § 40 odst. 1 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 45/2013 Sb., § 54 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád používá sousloví „správní orgány a jiné orgány veřejné moci a v neposlední řadě i zákon č. 280/2009 Sb, daňový řád s pojmem “orgán veřejné moci“ v § 261 a 262 – Dělená správa).

Tomuto materiálnímu (funkčnímu) vymezení orgánu veřejné moci danému účelem v daňovém řádu však neodpovídá formální (institucionální) vymezení pojmu „orgán veřejné moci“ obsažené ve výše uvedené zákonné definici, která v sobě nekonzistentně směšuje vykonavatele a subjekty veřejné moci. Z tohoto nesouladu plynou určité aplikační problémy, a to v případě právě územních samosprávných celků.

Z toho vyplývá, že tam, kde se vykonává agenda, určitému orgánu, např., orgánu územního samosprávného celku prostřednictvím odboru, který není správcem daně (typicky dopravní agenda a z ní vznikající přestupky), je věcně příslušný právě tento odbor jako orgánní vykonavatel, a nikoli subjekt veřejné moci (územní samosprávný celek), jehož je tento vykonavatel “organizační složkou”. Zde dochází k tzv. nepravé dělené správě věcné, neboť při ní dojde k přesunu kompetence z původního orgánu veřejné moci (uložil plnění, ale není správcem daně) na orgán veřejné moci, který ji bude evidovat , vybírat a vymáhat v daňovém řízení (věcně příslušný správce daně – např. finanční odbor). K tomu i § 261 odst. 3 DŘ – K dělené správě rovněž dochází, jestliže zákon stanoví, že ke správě placení peněžitého plnění je příslušný jiný správní orgán než orgán veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění uložil.

Na příklad u agend vykonávaných v rámci působnosti jednotlivých odborů nelze v jednotlivých rozhodnutích uvést jako vykonávající orgán veřejné moci pouze obec, neboť to by bylo zavádějící, ale příslušnou kategorii (odbor) obecního úřadu, který na základě zákona danou působnost a v jejím rámci příslušnou agendu vykonává. Z výše uvedeného vyplývá, že k dělené správě dochází i v rámci územních samosprávných celků, neboť například pokuty městské policie nemůžou vymáhat obecní strážníci (nejsou věcně příslušní), ale předávají je finančnímu odboru (věcně příslušný podle daňového řádu). Lze tedy učinit závěr, že pro daňový řád je materiálně (funkčně) orgánem veřejné moci orgán ten orgán, který je vykonavatelem působnosti v oblasti veřejné moci stanovené jiným zákonem nebo na základě jiného zákona, v jejímž rámci vykonává určitou agendu, tj. soubor určitých vzájemně souvisejících činností, nikoliv územně samosprávný celek.

Řešila se i ochrana osobních údajů a souhlasy s jejich zpracováním:

Na co vše musíme vytvořit souhlas se zpracováním osobních údajů u zaměstnanců? Zpracováváme osobní údaje zaměstnanců, čísla účtů, ale i údaje jejich dětí kvůli daním, manželek, výživného atd. Jak nejlépe udělat souhrnný souhlas na takové věci.

Ing. Eva Linhartová vám na to odpověděla takto:

Žádný takový souhlas nedělejte. Předně je třeba říci, že to co popisujete, jsou zákonné povinnosti, které se na vás jako zaměstnavatele vztahují, jde tedy o zcela zákonný důvod zpracování osobních údajů podle čl. 6 nařízení GDPR a souhlas nelze použít. Navíc souhlas zaměstnance jako právní titul pro zpracování osobních údajů zaměstnavatelem musí být svobodným právním úkonem, u pracovněprávních vztahů jde o nerovnováhu stran zaměstnavatele a zaměstnance

Souhlas pro jiné než zákonné důvody zpracování osobních údajů zaměstnance by možný byl, ale nebude příliš častý.

Zaměstnavatel zpracovává osobní údaje zaměstnanců pro účely plnění zákonem stanovených povinností, ke sjednání a naplňování pracovněprávního vztahu. Činnost zaměstnavatele je tak v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. b) a c) GDPR. Neměli byste ale vyžadovat údaje a dokumenty, které ke své činnosti nepotřebujete. Souhlas, který by nebyl svobodný je podle nařízení GDPR neaplikovatelný, o situace v pracovněprávních věcech panuje shoda i v odborné literatuře a nerovností stran v pracovněprávních věcech se zabývá i Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (dříve Pracovní skupina WP29) v Pokynu 5/2020 z 4.5.2020 článek 3.1.1 bod 21 (Guidelines 05/2020 on consent under Regulation 2016/679, Version 1.0, 4 5. 2020)

Zaměstnance musíte ale dostatečně informovat o zpracovávání jeho osobních údajů.

Ostatní dotazy (a díky novelám je jich hodně) a články za tento měsíc najdete jako vždy v jednotlivých linkách nahoře v menu. No a to je za tento měsíc asi vše, doufám, že jste jej prožili v klidu a těšíme se na vás zas příště 😉