Měsíčník Akcelerátor 10/2022
V Akcelerátoru jsme si pro vás připravili velkou novinku a tou je nová sekce S-linka, která je určena pro samosprávu a inforujeme v ní především o územním plánování ÚSC a dotacích.
V E-lince jsme odpovídali na otázku, zda může mít příspěvková organizace spořící účet?
Příspěvková organizace si samozřejmě může založit jakýkoliv běžný účet, včetně spořícího. V tomto není ničím limitována (případné limitování může nastat v zřizovací listině nebo jiná pravidla, která příspěvkovou organizaci limitují a je to jen na rozhodnutí jejího ředitele.
Doporučujeme provádět zhodnocování ve skupině zřizovatele, kdy jsou účty zřizovatele i PO zařazeny do fiktivního cash poolu,kde úročení je dle denních zůstatků v celé skupině a alikvótně je připočítáno zvlášť každému majiteli účtu (tedy i příspěvkové organizaci). Vzhledem k inflaci i výši úrokových sazeb by bylo vhodné své volné prostředky nenechávat za nulový nebo minimální úrok na běžném účtu. Spořicí účet dnes začíná na 3 %. Možno využít např. i týdenního/měsíčního/3měsičního .. vkladu, kde se úrok již pohybujeme nad 5 %.
Do P-linky nám pak dorazil dotaz: Můžeme po volbách dát na web jména a telefony nebo maily nových zastupitelů nebo musíme žádat jejich souhlas podle GDPR?
Souhlas v případě jejich jmen podle GDPR není nutný, v této věci se můžete opřít o čl. 6 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), neboť je dán veřejný zájem. Kromě toho v mnoha případech visela jejich jména a fotografie na plotech a billboardech, tak s tím asi problém nemají. Jména zastupitelů jsou tedy v pořádku. U fotografií bych požádal o svolení, někde je praxe, že město nové zastupitel vyfotí kvalitním fotografem pro umístění na webu nebo ve zpravodaji. U telefonů a emailů je nutno postupovat opatrně, požádat o souhlas, zda tam chtějí mít soukromý telefon a dobré je také jim zřídit služební email města pro kontakt s občany.
Nejlepší je se s nimi domluvit, v jakém rozsahu informace o nich na web dáte.
Právní rámec:
Čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR: zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.
V nové S-lince jsme si pak připravili článek – Soud k vyškrtnutí územní studie z evidence
K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala zajímavá věc – je ve správním soudnictví žalovatelný pokyn ministerstva pro místní rozvoj k vymazání územní studie z evidence územně plánovací činnosti nebo ne?
Městský soud odpověděl negativně
Městský soud v Praze žalobu obce z okresu Mladá Boleslav odmítl s tím, že (jak se uvádí v odůvodnění kasační stížnosti) „územní studie není závazným právním aktem – není ani rozhodnutím, ani opatřením obecné povahy. Jde o územně plánovací podklad ve smyslu § 25 stavebního zákona, který navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úpravy nebo rozvoj některých funkčních systémů v území (§ 30 stavebního zákona)… Z hlediska posouzení povahy pokynu k vypuštění územní studie z evidence územně plánovací činnosti považoval městský soud za určující povahu územní studie. Není-li sama územní studie závazným aktem, nemůže podléhat přezkumu v samostatném řízení ani neformální akt, kterým je pokyn k jejímu vypuštění z evidence územně plánovací činnosti. Tuto evidenci vede podle § 162 stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj (žalovaný), resp. jím pověřená organizační složka státu, kterou je Ústav územního rozvoje. Podle § 30 odst. 6 věty poslední stavebního zákona žalovaný (resp. pověřená složka státu) vypustí údaje o územní studii z evidence územně plánovací činnosti mj. v případě, že je obsah studie v rozporu s právními předpisy.“
V daném případě Krajský úřad Středočeského kraje dospěl k závěru, že je územní studie v rozporu s právními předpisy. Sám ji ale z evidence vypustit nemohl, dal tedy podnět ministerstvu, které dalo pokyn Ústavu územního rozvoje k vypuštění. Ohledně vypuštění územní studie z evidence územně plánovací činnosti nebylo vedeno žádné správní řízení, jehož výsledkem by bylo správní rozhodnutí.
Co řekl Nejvyšší správní soud
Nejvyšší správní soud dal za pravdu argumentaci Městského soudu a důraz při tom kladl na povahu územní studie: „V projednávané věci podala stěžovatelka žalobu, kterou k výzvě Krajského soudu v Praze výslovně označila jako žalobu proti rozhodnutí, za které považovala pokyn žalovaného ze dne 25. 7. 2019 k vypuštění územní studie („regulace centra obce“) z evidence územně plánovací činnosti. Tuto žalobu následně (po vyloučení k samostatnému projednání a postoupení městskému soudu) městský soud odmítl, neboť dospěl k závěru, že pokyn k vypuštění územní studie z evidence územně plánovací činnosti nepředstavuje rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s.; podle městského soudu šlo tedy o nepřípustný návrh ve smyslu § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. a) a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud je s městským soudem ve shodě v tom, že tento pokyn nepředstavuje rozhodnutí podle § 65 s. ř. s., a to z následujících důvodů…
Městský soud považoval pro posouzení věci za zásadní povahu samotné územní studie. Ve vztahu k ní judikatura správních soudů dovodila, že územní studie není správním rozhodnutím; nejde ani o závazný podklad rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 s. ř. s. Územní studie představuje nezávazný odborný podklad, který není součástí územně plánovací dokumentace. Správní orgány nejsou územní studií vázány a v průběhu územního řízení ji ani z hlediska její zákonnosti nemohou přezkoumávat…O pořízení územní studie se nevede žádné správní řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2020, č. j. 9 As 359/2019 – 33). Pořizování územní studie je ukončeno tím, že pořizovatel schválí možnost využití územní studie pro účely stanovené v § 25 stavebního zákona.“
Proti územní studii tedy nepřichází v úvahu žaloba proti správnímu rozhodnutí, ale ani žaloba zásahová (v tom musel NSS závěry Městského soudu korigovat). Je důležité zdůraznit, že se v tomto případě nejednalo o územní studii, jejíž pořízení požadoval územní plán, ale o studii pořizovanou z vlastního podnětu obce – taková studie nepředstavuje podklad pro rozhodování v území ve smyslu § 43 odst. 2 stavebního zákona, tj. nejde o podklad, bez kterého by nebylo možné rozhodovat o konkrétních záměrech v dotčeném území, jejím vypuštěním z evidence proto nemohlo být právo stěžovatelky na samosprávu jakkoli dotčeno, jak potvrdil NSS.
Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 20,9, 2022, čj. 5 As 172/2021 – 26.
Právní rámec:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20,9, 2022, čj. 5 As 172/2021 – 26
§ 43 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu –
podklad pro rozhodování v území
§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – přezkum správního
rozhodnutí
§ 82 soudní řád správní – přezkum nezákonného zásahu orgánu státní správy
V neposlední řadě jsme pak v T-lince odpovídali na dotaz: Mohou ředitel školy a strážník být zastupiteli, případně vykonávat funkci radních? Po volbách nám tato situace možná nastane a nejsme si jistí, zda to lze.
V této věci panují zmatky a určité mýty o tom, že by zde byla neslučitelnost funkcí. Do roku 2005 totiž v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí byla neslučitelnost funkcí výrazně širší, o v § 5 odst. 5 bylo toto: Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce a strážníka obecní policie. Neslučitelnost je dána vůči zastupitelstvu, které příslušnou příspěvkovou organizaci, organizační složku nebo obecní policii zřídilo.
Toto ustanovení už v zákoně ale není. Jak strážník, tak ředitel školy mohou být zastupitelem, nebo radním. Mohou se ale dostávat při své činnosti v zastupitelstvu nebo radě do situací se střetem zájmů a musí tedy dodržovat povinnosti dané zákonem o střetu zájmů a zákonem o obcích a pečlivě posoudit, kdy se jich projendávaná záležitost týká.
Právní rámec:
§ 5 Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!