Zásadní reforma financování regionálního školství – nový systém financování nepedagogické práce ve školství
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo zásadní reformu financování nepedagogické práce v regionálním školství, která zřejmě vstoupí v účinnost k 1. září 2025 (Pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 829). Reforma přináší systémovou změnu v oblasti financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí.
Stávající právní úprava rozděluje odpovědnost za financování samostatné působnosti krajů a obcí v oblasti školství mezi stát a zřizovatele škol a školských zařízení. Zatímco pedagogická práce je financována ze státního rozpočtu, odpovědnost zřizovatelů se omezuje na výdaje investičního a provozního charakteru. Tento model dle státu vykazuje značné systémové nedostatky, zejména v oblasti tzv. substitučního efektu, kdy za financování substitutů odpovídají různé veřejné rozpočty.
Reforma přináší zásadní posun směrem k posílení principu subsidiarity. O rozsahu, způsobu a výši financování nepedagogické práce by se mělo nově rozhodovat výhradně na úrovni zřizovatele školy nebo školského zařízení. Tento přesun kompetencí bude ze strany státu finančně kompenzován úpravou zákona o rozpočtovém určení daní, konkrétně navýšením daňových podílů krajů a obcí na sdílených daních. Součástí reformy je rovněž zavedení tzv. školského podílu v případě krajů a úprava již existujícího kritéria pro školství v rozpočtovém určení daní obcí. Pro přerozdělení převáděných objemů bude uplatněn princip „1 dítě/žák/student školy jedenkrát“ doplněný o další výkony dle vymezení ministerstva.
Konkrétně u obcí by mělo dojít ke zvýšení podílu hrubého výnosu sdílených daní z 24,16 % na 25,79 %. Současně má dojít ke změně vah v určování podílu jednotlivých obcí na výnosech ze sdílených daní, navrhované jsou tyto parametry: rozloha katastru 2,81%, počet obyvatel 9,38% podíl žáků 14,66% a postupné přechody 73,15% (aktuálně platí: rozloha 3%, počet obyvatel 10%, žáci 9%, postupné přechody 78%).
Dojde-li ke změně zákona, tak k 1. září 2025 dojde k převodu 3,4 mld. Kč do rozpočtového určení daní krajů a 7,6 mld. Kč do rozpočtového určení daní obcí. Následně k 1. lednu 2026 bude do rozpočtového určení daní krajů převedeno dalších 10,2 mld. Kč a do rozpočtového určení daní obcí 22,3 mld. Kč.
Reforma rovněž řeší dlouhodobě problematickou oblast financování tzv. svazkových škol, tedy právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení zřizovaných dobrovolnými svazky obcí. Ty dosud čerpaly prostředky formou dotací ze státního rozpočtu, nově budou integrovány do systému rozpočtového určení daní, kdy prostředky budou zahrnuty v daňových výnosech obce, v níže má tato svazková škola své sídlo.
Dle ministerstva se jedná o systémovou změnu ve financování nepedagogické práce, která představuje významný krok k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků a posílení autonomie územních samosprávných celků v oblasti školství. Svaz měst a obcí však navrhovanou novelu razantně odmítá a označuje ji za neakceptovatelnou, nepřipravenou, překotnou a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy. Převod financování nepedagogických pracovníků na obce uprostřed roku je označován jako naprosto bezprecedentní. Návrh by měl být součástí širší a komplexní reformy financování samospráv, která nyní připravena bohužel není a do konce funkčního období Poslanecké sněmovny mnoho času nezbývá.
Svaz měst a obcí vyzval vládu k okamžitému zastavení navrhovaných změn a zahájení transparentní debaty o této problematice. Zároveň apeluje na poslance, aby pro zmiňovaný návrh v parlamentu nehlasovali. Svaz dlouhodobě požaduje komplexní reformu rozpočtového určení daní.