Týdenní novinky 37/2024

Aktuální školení

Novela zákoníku práce: Flexibilnější možnosti pro rodiče na rodičovské dovolené

Mgr. Tereza Coufalová, MBA

Připravovaná novela zákoníku práce přináší významné změny v oblasti zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené. Hlavním cílem je umožnit flexibilnější pracovní zapojení, zejména matkám, a usnadnit jejich pozdější návrat do zaměstnání. Novela by měla být projednávána vládou koncem srpna tohoto roku.

Hlavní změny v legislativě

  1. Výkon stejné práce na dohodu. Zásadní novinkou je možnost pro rodiče vykonávat u svého zaměstnavatele během rodičovské dovolené stejnou práci, kterou vykonávali před nástupem na rodičovskou. Toto bude umožněno formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Dosavadní legislativa toto neumožňovala, což vedlo k obcházení zákona nebo k nutnosti vykonávat jinou práci.
  2. Prodloužení garance pracovního místa. Novela prodlužuje dobu, po kterou je zaměstnavatel povinen držet pro rodiče stejné pracovní místo, a to až do dvou let věku dítěte. To představuje významné prodloužení oproti současnému stavu, kdy tato povinnost platila pouze po dobu mateřské dovolené, tedy přibližně 6 měsíců.

Ve veřejné správě a na obecních, městských úřadech a magistrách pracuje většina zaměstnanců žen, které tak získají možnost pro rodičovské dovolené přivydělat si výkonem stejné práce, kterou pro úřad vykonávali před odchodem na mateřskou dovolenou. Úřad jako zaměstnavatel získá možnost kontinuálně pokračovat, zvláště pak u pracovních pozic, které jsou nezastupitelné nebo jen velmi těžko zastupitelné, kdy tacitní znalosti některých zaměstnanců jsou nepřenositelné, nebo je zástup velmi těžké získat.

Dopady na zaměstnance a zaměstnavatele

Pro zaměstnance, zejména matky na rodičovské dovolené, tyto změny přinášejí několik výhod:

  • Možnost udržet si kontakt se svým oborem a pracovištěm
  • Příležitost k přivýdělku bez nutnosti měnit druh práce
  • Snazší návrat do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené

Z pohledu zaměstnavatelů novela umožní:

  • Využít specifické znalosti a dovednosti zaměstnanců na rodičovské dovolené
  • Snížit náklady na zaškolování náhradních pracovníků
  • Efektivněji řešit situace u těžko zastupitelných pozic

Připravovaná novela zákoníku práce představuje významný krok k modernizaci pracovněprávních vztahů v kontextu rodičovství, kdy přispěje k lepšímu slaďování rodinného a pracovního života. Novela umožní rodičům, zejména matkám, udržet si profesní kvalifikaci a zároveň poskytne zaměstnavatelům flexibilnější možnosti, jak využít zkušenosti svých zaměstnanců na rodičovské dovolené. Očekává se, že tyto změny přispějí k lepšímu postavení rodičů na trhu práce a zároveň pomohou zaměstnavatelům efektivněji využívat lidské zdroje. Konečná podoba novely bude známa po jejím projednání vládou a následném legislativním procesu.

Z vašich dotazů – Aspekty doručování do věznice – fikce doručení

Dotaz:
Daňový řád

Bylo mi předáno k vymáhání rozhodnutí o uložení pokuty dle zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Rozhodnutí je v právní moci a vykonatelné. Doručení proběhlo fikcí.
V rámci svého šetření jsem zjistila, že „dlužník“ byl (a stále ještě je) v době doručování rozhodnutí ve výkonu trestu – mám to potvrzené z věznice.
Já teď nevím, zda bylo rozhodnutí (pro mě exekuční titul) správně doručeno a zda je opravdu v právní moci a je vykonatelné.

Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

Právní rámec k 1.9.2024

Zde by se dal analogicky použít ust. § 50d zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění, které je koncipováno jako ochrana pro osoby, které se běžně v místě svého trvalého bydliště, příp. na adrese pro doručování nezdržují a z omluvitelných důvodů se s doručovanou písemností nemohly seznámit s tím, že každý adresát je odpovědný za existenci doručovací adresy a ochranu vlastních zájmů, přičemž významné může být jen to, že se adresát nezdržoval na adrese pro doručování pouze přechodně a jen z omluvitelných důvodů. Je tedy možné dovodit, že dlužník měl dostatek času, aby v mezidobí od uložení trestu do nástupu k jeho výkonu si zařídil potřebné záležitosti. Mezi něž patří i zajištění doručování pošty během výkonu trestu odnětí svobody. Jeho výkon trestu nemůže být pak omluvitelným důvodem podle § 50d o.s.ř., neboť dlužník neučinil nic pro to, aby zabezpečil doručování písemností do věznice po dobu výkonu trestu. Pozor ale na případy, kdy má takový subjekt zřízenou datovou schránku. Pak by mohlo jít o ustanovení § 11 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů o znepřístupnění datové schránky. Agentura znepřístupní datovou schránku fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, a to případně i zpětně, ke dni
d) kdy byla tato osoba omezena na osobní svobodě z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.

K tomuto pak dotaz a odpověď v E-lince 11-12/2023 Doručování do datové schránky I dostupné na https://spmo.cz/e-ekonomika/e-linka-2023/e-linka-11-12-2023/

Pokud, ale nemá DS a nesdělil jiné doručování, pak je podle mého názoru aplikování fikce doručení v pořádku.

NSS potvrdil, že územní plán může určit, kolik bytů smí mít rodinný dům

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Krajský soud v Praze již několikrát řekl, že územní plán může určit i to, kolik bytů smí mít jeden rodinný dům, jedinou podmínkou je, že bude pořízen tzv. s prvky regulačního plánu. Teď tento pohled potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Konkrétně NSS řekl: „Z uvedeného je patrné, že část územního plánu stěžovatelky, která zakazovala výstavbu rodinných domů s více byty, je v rozporu s hmotným právem, konkrétně s § 43 odst. 1 stavebního zákona, neboť taková úprava územnímu plánu vůbec nenáleží. Tento regulativ sám o sobě nijak nesouvisí s funkčním využitím ploch ani s vnějším uspořádáním zástavby z hlediska urbanistických hodnot.

Navíc je patrné, že se stěžovatelka omezením počtu bytů v rodinném domě za současné deklarované podpory vícegeneračního bydlení pokouší určovat spíše způsob soužití v jednotlivých domech a případně i věkovou skladbu obyvatel (z její kasační stížnosti je zřejmé, že v jednotlivých bytech očekává oproti jednobytovým rodinným domům vyšší podíl dětí na úkor starších lidí, což je pro stěžovatelku vzhledem k vyčerpané kapacitě školek a základních škol nevyhovující); k tomu však územní plán sloužit nemůže.

Pokud stěžovatelka hodlala úpravu omezující počet bytů v rodinných domech do územního plánu zahrnout, mohla to v souladu s § 43 odst. 3 stavebního zákona učinit pouze tak, že by v zadání územního plánu (jeho změny) výslovně stanovila, že bude pořízen územní plán nebo jeho vymezená část s prvky regulačního plánu, a případně tomu přizpůsobila vedené řízení tak, aby splňovalo požadavky jak pro projednání územního plánu, tak i regulačního plánu (§ 57 stavebního zákona). To však stěžovatelka neučinila.“

Právní rámec:

Podle rozsudku NSS ze dne 26. 7. 2024, čj. 5 As 100/2023 – 26, dostupné na www.nssoud.cz

Více informací a článků naleznete v E-úřadu a jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!