GDPR
Otázka:
Pořádali jsme sportovní akci pro veřejnost a přišla žádost o informace na faktury a smlouvy. Nemáme problém dokumenty poskytnout, jen si potřebujeme vyjasnit, když se jedná o faktury a smlouvy uzavírané s fyzickými osobami podnikajícími, popřípadě právnickými osobami, zda musíme provádět anonymizaci údajů o firmě, jednateli, či podpisu na poslední straně smluv.
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Na faktury a smlouvy z takových akcí má žadatel podle zákona č. 106/1999 Sb. nárok, nicméně je nutné zkontrolovat v nich obsažené osobní údaje a z nich většinu anonymizovat. Jak píšete, anonymizujete především podpisy, jak u právnických, tak fyzických osob, jde o osobní údaje.
U ostatních informací anonymizujete v typické smlouvě nebo faktuře:
– bydliště fyzické osoby
– DIČ fyzické osoby (fyzické osoby je identifikátorem zpravidla rodné číslo, na to tedy pozor, velmi často se zapomíná DIČ anonymizovat)
– číslo účtu fyzické osoby
– telefon, email
– i datovou schránku FO (kvůli zák. č. 327/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů)
Anonymizace je od r. 2023 provedena jen vymazáním, již bez nutnosti vydání rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.
U právnických osob kromě podpisu nebude s dalšími údaji problém, jednatelé apod. jsou v obchodním rejstříku.
Dotaz:
Daňový řád
Řeším posečkání s platbou poplatku z ubytování. Máte, prosím, nějaký vzor rozhodnutí na tento problém? Jak se vypočítává úrok z posečkané částky.
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Právní rámec k 1.11.2024
Úrok z posečkané částky podle § 253 odst. 3 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád v platném znění, nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání. S tím souvisí § 252 odst. 3, písm. a) zákona č.280/2009 Sb., daňový řád v platném znění, který stanoví, že úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání. V případě, že se jedná o pokutu, pak se jedná o tzv. dělenou správu (§ 161 a 162 zákona č.280/2009 Sb., daňový řád v platném znění). K dělené správě dochází, je-li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným při výkonu veřejné moci uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých ustanovení. V takovém lze také aplikovat § 252 odst. 3, písm. d) zákona č.280/2009 Sb., daňový řád v platném znění, tedy případě peněžitého plnění v rámci dělené správy. Jinak řečeno při posečkání nevznikají úroky.
Otázka:
Co je zahrnuto do zastavěného území, pokud dojde ke zrušení územního plánu?
Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Právní rámec:
§ 114 odst. 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
§ 114 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Tuto situaci řeší nový stavební zákon v § 114 odst. 5, kde se říká, že v případě, kdy dojde ke zrušení celého územního plánu, považuje se zastavěné území vymezené tímto územním plánem za zastavěné území do doby vydání nového územního plánu nebo vymezení zastavěného území samostatným postupme (§ 116 – 122 stavebního zákona), nejdéle však po dobu 5 let. To neplatí, byla-li důvodem zrušení územního plánu také nezákonnost vymezení zastavěného území.
Když dojde ke zrušení změny územního plánu, tak se nic neděje, platí územní plán ve znění před změnou. Je-li zrušena část nového územního plánu, pak vzniká v územním plánu tzv. bílé místo a je třeba bezodkladně pořídit změnu územního plánu (§ 114 odst. 1 stavebního zákona) a toto bílé místo zacelit, neboť obec musí mít územní plán pro celé svoje území (§ 82 odst. 1 stavebního zákona).
Dobrou zprávou je, že ke zrušení celého územního plánu prakticky nedochází, stalo by se to např. v situaci, kdy by celá dokumentace byla stižena velmi vážnou procesní chybou nebo zásadní nezákonností, která by ovlivnila celý územní plán.
Více informací a článků naleznete v E-úřadu a jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!