Týdenní novinky

Daňový speciál 17.-20.6.2024 pro vedoucí a pracovníky finančních a ekonomických odborů a oddělení

Lektoři: Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.; Ing. Ladislav Toman, MPA, LL.M.; Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Akreditace Ministerstva vnitra
Každý účastník obdrží osvědčení podle témat (bloků) absolvovaných z výběru:
1. Místní poplatky v praxi 
2. Rozpočet města a obce
3. Daňový řád v souvislostech
4. Poskytování dotací se zaměřením na dotace poskytované z rozpočtu ÚSC
5. Obce a dlužník v insolvenci

V rámci celého programu bude probíhat diskuse ke sjednocení praxe.
Po celou dobu odborného programu bude nejen o přestávkách k dispozici
občerstvení (káva, čaj, voda, koláč, chlebíček apod.).

Poslední volná místa

V zhledem ke kapacitě učebny a ubytovacího zařízení jsme limitováni s počtem účastníků. K dnešnímu dni zůstává již jen 5 volbých míst, tak neváhejte a přihlaste se. Těšíme se na vás.

Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M


Článek – Nejčastější chyby při přezkumu hospodaření měst a obcí dle zkušeností z praxe

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Oblast rozpočtu a rozpočtového procesu:

  • Nesprávné sestavení rozpočtu: Neúplnost, nesoulad s platnými právními předpisy, chyby ve výpočtech.
  • Nedodržování rozpočtového procesu: Neprovedení rozpisu rozpočtu, překročení závazných ukazatelů, čerpání prostředků nad rámec rozpočtu, neprovedení změn rozpočtu v souladu se zákonem, nesprávné použití účelových dotací.
  • Pochybení při zveřejňování: Špatné zveřejnění návrhu rozpočtu a schváleného rozpočtu, chyby při zveřejňování rozpočtových opatření
  • Nedostatečná kontrola plnění rozpočtu: Absence průběžné kontroly, neprovádění nápravných opatření v případě zjištěných odchylek.

Oblast účetnictví:

  • Nesprávné vedení účetnictví: Chyby v zaúčtování účetních operací, nesoulad účetnictví s daňovým přiznáním, nevedení účetní dokumentace v souladu s platnými předpisy. Nezajištění správné archivace.
  • Nedostatečná inventarizace majetku a závazků: Neúplná inventarizace, nesoulad inventarizace s účetnictvím, chybné ocenění majetku a závazků, chyby v odpisech majetku, oprávkách pohledávek
  • Nedodržování účetních zásad: Nesprávné užívání účetních metod, neúčtování o skutečných hospodářských operacích.
  • Nedodržování vnitřních směrnic: Má-li obce k účetnictví, nakládání s majetkem či veřejným zakázkám platné vnitřní směrnice, musí tyto dodržovat.

Přezkoumání hospodaření:

  • Nedodržení zákona: Včasné nezajištění přezkumu. Neinformování krajského úřadu o zajištění přezkumu, nezaslání zprávy z přezkumu a případné nezaslání zprávy o splnění nápravných opatření.
  • Neodstranění chyb: Ke zjištěným chybám a nedostatkům musí obce přijmout nápravná opatření.

Oblast majetku:

  • Nedostatečná evidence majetku: Neúplná evidence majetku, nesoulad evidence s účetnictvím, neprovedení inventarizace majetku.
  • Nesprávné nakládání s majetkem: Netransparentní nakládání s majetkem, nesoutěžní prodej majetku, nevýhodné smlouvy o užívání majetku.
  • Nedostatečná kontrola majetku: Absence kontroly nakládání s majetkem, neprovádění nápravných opatření v případě zjištěných pochybení.

Další oblasti:

  • Nesprávné zadávání veřejných zakázek: Nedodržování zákona o zadávání veřejných zakázek, netransparentní výběr dodavatelů, nevýhodné smlouvy o dílo.
  • Nehospodárné nakládání s prostředky: Neúčelné vynakládání prostředků, neefektivní využívání majetku.
  • Nesprávné zveřejňování smluv: Nedodržení lhůty pro zveřejnění smlouvy či porušení zákona o registru smluv či porušení povinností u zveřejňování smluv o poskytnuté dotaci.
  • Porušení právních předpisů: Nedodržování platných zákonů a vyhlášek, neplnění povinností uložených zákonem.
  • Nedostatečná analýzy rizik: Obec by měla analyzovat i rizika, která mohou ovlivnit finanční situaci obce v budoucnu. Nedostatečná analýza rizik může vést k podcenění potenciálních problémů a k nepřijetí preventivních opatření.

Pro minimalizaci výše uvedených chyb je vhodné, aby města a obce:

  • Zavedly a dodržovaly efektivní systém vnitřní kontroly.
  • Pravidelně prováděly inventarizaci majetku a závazků.
  • Vedení účetnictví svěřily kvalifikovaným osobám.
  • Dodržovaly platné právní předpisy a pokyny orgánů státní správy.
  • V případě pochybností se obrátily na odborníky.
  • Pravidelně školily zaměstnance.
  • Zajistily co nejvyšší  transparentnost.
  • Využily externího auditu

Změna financování škol od září 2024

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Od září stát nebude proplácet školám nad rámec odučené hodiny. Maximum odučených hodin v základních a středních školách se přitom sníží o pět procent.

Vláda rozhodla nařízením vlády o úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách a konzervatořích na 95 % původních hodnot. Stát zde reagoval na rychlý nárůst personálních kapacit, tedy nových úvazků ve školách, které rostly přibližně tempem čtyř tisíc nových učitelských míst každý rok, ačkoliv dle demografické křivky začínají silné dětské populační ročníky ustupovat. Cíle bylo ustálit poměr počtu žáků na jednoho učitele tak, aby byla v rovnováze efektivita výuky a její nákladovost. Průměrný počet žáků ve třídě základní školy je nyní 19. Snížení limitů by nemělo znamenat snížení objemů finančních prostředků, čímž by mělo garantovat dobré finanční ohodnocení stávajících učitelů a jejich budoucí pravidelné zvyšování platů.

Na schválené nařízení vlády o regulaci PHmax navazuje také připravovaná novela školského zákona, která by měla přispět k efektivnější alokaci lidských a finančních zdrojů ve školství. Podstatou navržené úpravy je zmocnění k cílenému navýšení PHmax pro ty školy, které pracují v náročnějších podmínkách, projevujících se například zvýšeným počtem žáků ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, talentovaných žáků nebo cizinců.

Návrh novely školského zákona přináší tři věcné úpravy.

První z nich se týká regulace meziročních nárůstů počtu odučených hodin financovaných státem ve školách. Opatření navazuje na úpravu nastavení hodnot tzv. PHmax v základním a středním vzdělávání, ke které ministerstvo přistoupilo na základě debaty se zástupci školských asociací, odborů a zřizovatelů a která by měla v budoucnu státu umožňovat lépe řídit alokaci lidských a finančních zdrojů ve školství.

Druhá oblast změny pak míří k lepšímu zacílení podpory a zohlednění náročnosti výuky prostřednictvím posílení PHmax. Toto pravidlo finančně zvýhodní školy, které působí v socioekonomicky znevýhodněném prostředí nebo vzdělávají zvýšený počet cizinců, případně se ve větší míře věnují mimořádně nadaným dětem. Vyšší ohledy by si měly zasloužit také školy, které se nacházejí v oblasti s nižší dopravní obslužností.

Třetí významný okruh úprav se týká financování práce školních psychologů a školních speciálních pedagogů. V současnosti jsou tyto pozice nesystémově financovány dvěma způsoby, a to ze státního rozpočtu v rámci poskytování podpůrných opatření a prostřednictvím peněžních prostředků z Operačního programu J. A. Komenský. Nově budou tyto pozice hrazeny každé základní škole dle počtu žáků. Dojde tak k ukotvení těchto pozic jako trvalé součásti školních týmů.


Soudy k územnímu plánu a veřejnému prostranství na pozemku soukromé osoby

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Jeden nespokojený vlastník se soudil s obcí, která v územním plánu vymezila na jeho pozemku veřejné prostranství. Spor prohrál, a to jak u Krajského soudu v Praze, tak u NSS. Jeho hlavní chyba byla, že byl pasivní v průběhu celého procesu pořizování předmětného územního plánu. Zejména krajský soud (jehož názor ale NSS potvrdil), nahlížel na práva vlastníka velice přísným okem.

Soud se spokojil s obecným odůvodněním změny

Z rozhodnutí jsou zajímavé zejména tyto citace KS Praha: „V tomto směru lze hodnotit jen obecné odůvodnění napadeného územního plánu, přičemž lze vzít v úvahu i jeho výrokovou část, a to včetně části grafické, jež přirozeně také přispívá k vyjasnění systémových vztahů v rámci regulovaného území…

Vymezení veřejného prostranství na sporném pozemku pak bylo i bez uplatněné námitky výslovně, i když stroze okomentováno… tím, že tato plocha byla v původním územním plánu vymezena jako návrhová plocha chráněného území, ale toto vymezení již nelze považovat za adekvátní, jelikož pro něj nejsou relevantní podklady. Již ze shora uvedeného je jednoznačně seznatelné, že vytýkaná regulace na sporném pozemku není nějakým omylem, ale navazuje na konkrétní urbanistické záměry v podobě zajištění ploch veřejné zeleně i uvnitř zastavěného území a usnadnění pěší prostupnosti územím. To v situaci chybějících námitek soud považuje za dostačující pro obecné odůvodnění nikým nerozporované plochy.

Napadený územní plán tak nelze ve vztahu k navrhovateli považovat za nepřezkoumatelný pro nedostatek odůvodnění. Ostatně odpůrkyně nad rámec svých procesních povinností poskytla navrhovateli v reakci na jeho opožděné námitky též individuální reakci, v níž zdůraznila, že sporný pozemek nebyl nikdy v zastavitelných plochách a že pro svou povahu se pro veřejné prostranství hodí, jelikož v případě jiných pozemků by při vymezení veřejného parku došlo k intenzivnějšímu zásahu do vlastnického práva (muselo by dojít k odnětí takového pozemku ze zastavitelných ploch).“

Zásah do práv byl podle krajského soudu minimální

Krajští soudci dále řekli: „Navrhovateli nelze dát ani za pravdu v tom, že by snad regulace v napadeném územním plánu byla srovnatelná s vyvlastněním sporného pozemku… S ohledem na to nedává ani smysl argumentace navrhovatele, který se cítí dotčen tím, že nebyla stanovena možnost vyvlastnění – tuto možnost odpůrkyně v podstatě ani neměla.

Samotné předkupní právo pak v situaci deklarovaného nezájmu navrhovatele sporný pozemek prodávat nemůže mít na reálný výkon jeho vlastnického práva významný vliv. Vymezení plochy VP zároveň navrhovateli nijak nebrání užívat sporný pozemek dosavadním způsobem (tj. přesněji řečeno jej neužívat). Nadto, i kdyby snad sporný pozemek odpůrkyně chtěla v budoucnu užívat jako veřejné prostranství, napadený územní plán jí k tomu stejně nezakládá žádný právní titul, přičemž pokud by tak přesto činila, byla by v takovém případě povinna navrhovateli nahradit bezdůvodné obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3483/2020).

Zásah do práv navrhovatele je tak i podle soudu prakticky minimální a neodůvodňuje výjimečný postup, při němž by odpůrkyně měla tuto konkrétní regulaci individuálně zdůvodňovat a soud měl přistoupit k posouzení přiměřenosti napadeného územního plánu i bez předchozího uplatnění včasných námitek. Z této perspektivy je tak nutno vnímat jednotlivé návrhové body.“

Právní rámec:

Podle rozsudku Krajského soudu v Praze čj. 54 A 100/2022 – 84 ze dne 22. 2. 2023 a rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 51/2023 – 55 ze dne 16. 4. 2024


Více informací a článků naleznete v E-úřadu a jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!