Strategické plánování obcí a měst

Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Strategický plán pak obci umožňuje lépe hospodařit s finančními prostředky určenými na rozvoj obce i lépe využívat vnitřní zdroje a potenciál obce.

Směr, jakým se konkrétní organizace či instituce bude rozvíjet přitom vyplývá z celkové vize, priorit a konkrétních střednědobých i dlouhodobých strategických cílů.

Strategický plán, tedy výsledek procesu strategického plánování, zjednodušeně řečeno stanovuje cíle, termíny a cesty, jak cílů co nejefektivněji dosáhnout.

V rámci projektu "Strategické plánování obcí a měst" se zaměřujeme primárně na strategické plánování ve veřejné správě, tedy na úrovni obcí, měst, krajů, státu příp. na mezinárodní úrovni.

Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Zároveň při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem (jak vyplývá z § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění). 

Strategické plánování je nezbytné při všech aktivitách střednědobého a dlouhodobého charakteru. Podstatou strategického plánování je popsat potřeby a požadavky organizace či instituce, resp. obyvatel obce či regionu, za který organizace odpovídá a v souladu s možnostmi (finančními, manažerskými, personálními, dodavatelskými) naplánovat jejich uspokojení (případně jejich naplnění odložit na vhodnější dobu).

Vzhledem k tomu, že disponibilní prostředky jsou vždy omezené, musí vedení organizace či instituce stanovit priority pro každý z požadavků (cílů) a rozhodnout tak o jeho důležitosti. Kromě jiných faktorů priority ve veřejné správě významně ovlivňují vnější okolnosti (legislativa, rozhodnutí vlády či některého z ministerstev, pravidla EU apod.), což v některých situacích rozhodování komplikuje.

Strategické plánování obcí a měst může být v celé hierarchii koncepčních rozvojových dokumentů potenciálně nejúčinnější z hlediska prosazování principů udržitelného rozvoje v běžné praxi. Je to dáno podstatně jednoduššími vazbami a úzkými vztahy mezi fyzickými osobami (jednotlivými obyvateli dané obce/města), právnickými osobami (firmami sídlícími na administrativním území dané obce/města) a orgány veřejné správy, než jaké existují na mezinárodní úrovni, na úrovni státu a, koneckonců, i na úrovni kraje. Mimo jiné také vzhledem k menšímu počtu existujících či zpracovávaných koncepčních materiálů se zvláště občané středně velkých a menších měst i obcí mohou lépe orientovat v probíhajících a připravovaných procesech strategického plánování. Tím pádem se, v případě opravdového zájmu, mohou mnohem efektivněji podílet na rozhodování o způsobech řešení problémů, které odpovídají veřejnému zájmu, tj. zájmu většiny obyvatel obce/města.

Strategické plánování na úrovni měst a obcí může být díky jednoduchým vazbám a blízkým vztahům mezi občany, firmami, institucemi a orgány veřejné správy z celé hierarchie koncepčních rozvojových dokumentů nejúčinnější z hlediska prosazování principů udržitelného rozvoje v běžné praxi a také z hlediska zapojování veřejnosti.

Hlavní přínos strategického plánování

  • Definuje směry dlouhodobého vývoje a soustřeďuje veškeré úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů.
  • Stanovuje, jak se co nejlépe připravit na budoucí změny vnějšího prostředí a tak:
    • minimalizovat negativní dopady hrozeb;
    • maximálně zužitkovat příležitosti, které se mohou v budoucnosti objevit.
  • Vytváří objektivní bázi pro rozhodování o prioritách.
  • Nabízí řešení problémů z dlouhodobého hlediska a komplexním způsobem.
  • Optimalizuje využívání lidských a finančních zdrojů.

Postup při přípravě, realizaci a následné aktualizaci strategického plánu

  • formulování záměru (hlavní důvod zpracování strategického plánu rozvoje města, obce, regionu či Místní akční skupiny);
  • zpracování profilu města, obce, regionu (v tomto kroku fakticky vznikne samostatný produkt, který jen tak mimochodem poslouží jako podklad pro vnitřní a vnější analýzu);
  • SWOT analýza (zhodnocení vnitřních (silné / slabé stránky) a vnějších (příležitosti / hrozby) faktorů, které ovlivňují dění ve městě, obci nebo regionu);
  • stanovení strategických oblastí (definování oblastí, které nejvíce ovlivňují rozvoj města);
  • formulace cílového stavu (na základě průzkumu definované společně sdílené představy o tom, jak má město, obec či region v budoucnosti ve stanovených strategických oblastech fungovat či vypadat);
  • definování strategických záměrů (směřování vývoje města, obce nebo regionu v jednotlivých strategických oblastech vč. vyhodnocení významu jednotlivých záměrů a popis jejich vzájemných vztahů);
  • zpracování akčních plánů (nastavení dílčích cílů nezbytných ke konečné realizaci strategických záměrů, z nichž vyplývají konkrétní úkoly; nastavení priorit jednotlivých cílů a z nich vyplývajících úkolů; sestavení plánu realizace úkolů zahrnujícího termíny zahájení a ukončení, podmínky nezbytné k jejich naplnění a kompetence a zodpovědnost konkrétních členů týmu);
  • nastavení monitorovacího systému (vytvoření pravidel pro sledování a hodnocení realizace strategického plánu);
  • realizace akčních plánů (realizace konkrétních praktických opatření / plnění dílčích cílů);
  • monitoring (průběžné sledování a vyhodnocování realizace strategického plánu);
  • evaluace (aktualizace a změny strategického plánu v souvislosti s průběhem a výsledky jednotlivých dílčích cílů, vývojem situace v městě, obci či regionu a změnami ve vnějším prostředí).

Kontaktujte nás

Zaujala vás naše nabídka? Chcete se na něco zeptat? Máte zájem o naše služby? Napište nám...nezávazně 🙂