Měsíčník E-Úřad 9/2023
V rámci zlepšení přehlednosti a ucelení témat na našich stránkách již nenaleznete Akcelerátor a E-linku jak jste byli doposud zvyklí. Nově zde naleznete nástupce Akcelerátoru: E-úřad, E-Ekonomiku (E-linka), E-Tajemník a starosta (T-linka a P-linka) a E-Územní plán (S-linka). Nemusíte se bát, že byste o nějaký obsah přišli, naopak budeme do jednotlivých části přidávat více témat a článků.
Do E-Ekonomiky nám dorazil dotaz: Když přijdu na 65 letého důchodce, který má v držení psa, bude mít sniženou sazbu nastavenou až od dalšího roku?
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Tady je nutné dodržet literu zákona. Protože se jedná o roční poplatek a změna může nastat pouze v zákonných mezích. V § 2 odst. 3 ZoMP je stanoveno, že „Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psů za psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může sazba poplatku ze psů činit až o 50 % více, než činí horní hranice poplatku podle věty první nebo druhé. V případě trvání poplatkové povinnosti po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců“. V metodice MF „METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – místní poplatky“, vydané pro rok 2022 (dostupné na – https://www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodicke-doporuceni-k-cinnosti-usc-c-3-1-proces-tvorby-a-vydavani-obecne-zavaznych-vyhlasek-obci-mistni-poplatky.aspx), je: „Sazba poplatku je pevně stanovena na celý kalendářní rok, proto se místní poplatek ve výši sazby stanovené pro držitele psa starší 65 let platí až v následujícím poplatkovém období. Zaplatit poplatek v poměrné výši je možné pouze v případě trvání poplatkové povinnosti po dobu kratší než jeden rok (viz ustanovení § 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích) a při změně místa přihlášení fyzické osoby nebo změně sídla právnické osoby (viz ustanovení § 2 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Poplatník je však povinen v souladu s ustanovením § 14a odst. 4 zákona o místních poplatcích ohlásit ve stanovené lhůtě dosažení věku 65 let správci poplatku“.
Právní rámec k 30.9.2023:
– Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znění – § 2 odst. 3; § 2 odst. 4; § 14a odst. 4
– METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – místní poplatky – dostupné na https://www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodicke-doporuceni-k-cinnosti-usc-c-3-1-proces-tvorby-a-vydavani-obecne-zavaznych-vyhlasek-obci-mistni-poplatky.aspx
V E-tajemníkovi jsme pak řešili mimo jiné problémové stěžovatele
Otázka:
Jeden z občanů podává opakované stížnosti na vše, na úředníky, na starostu, i když nejsou důvodné, dost nás to vyčerpává. Je možné s tím něco dělat?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Ano jde to. Musíte nejprve vyhodnotit, jakého charakteru jsou stížnosti, zda to je jen podnět podle zákona o obcích, že např. není něco opraveno nebo v obci nefunguje, tam musíte hlídat lhůty dle zákona o obcích, § 16 odst. 2. (Doporučuji ale vyhodnotit i to, zda jde opravdu o osobu s právy občana obce).
Formálněji složitější to je v případě stížností dle správního řádu. I zde ale musím zmínit, že ne všechny zasílané nářky jsou takovou stížností podle § 175 správního řádu.
Pokud ale jde o stížnost proti „proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu“, je nutno ji posoudit, nadřízený ji bude hodnotit v souladu se správním řádem. Je-li důvodná, nebo částečně důvodná, musí přijmout opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; správní řád stanovuje, že stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal, doporučuji ale vždy, jinak se vám méně poučení stejně ozvou.
A pokud je pak podávána opakovaná stížnost na to samé, což není neobvyklé, musíte jen dodržet papírování, kdyby se stěžovatel bránil u nadřízeného orgánu. Výslovně to správní řád neupravuje.
Tedy je nutné přezkoumat, zda původní stížnost byla řádně prošetřena a vyřízena a stěžovateli to stručně napsat. Pokud stěžovatel i po přezkoumání podá tutéž stížnost znovu a neuvede další nové skutečnosti, které by měly vliv na výsledek šetření, není nutno ji již prošetřovat. Uložíte ji bez opatření a stěžovatele o tom písemně vyrozumíte a v písemnosti mu uvedete možnost požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Tento postup doporučuji dát i do vnitřního předpisu k vyřizování stížností. Pokud si dobře připravíte šablony a nacvičíte postup, budete mít tyto nepříjemné záležitosti vyřízeny okamžitě.
Právní rámec:
zákon č. 500/2004 Sb. , Správní řád § 175 Stížnosti
(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
V neposlední řadě jsme pak pro vás připravili v E-územním plánování článek: NSS ke zrušení zastavitelnosti a stanovisku orgánu ochrany přírody
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Nejvyšší správní soud řešil další případ z nekonečné série návrhů na zrušení územního plánu, jeho části nebo změny. Poněkud „komickým“ prvkem kasační stížnosti tentokrát byl vlastníky pozemků tvrzený zásah do práva na samosprávu. Krajský soud i NSS se postavili za obec.
Obec zrušení zastavitelnosti odůvodnila ochranou přírody
Navrhovatelé nesouhlasili se zařazením svých pozemků do plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské a do plochy smíšené nezastavěného území – sportovní a rekreační nepobytové namísto jejich zařazení do plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci. Krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem návrh zamítl. Jedním z důvodů bylo, že orgán ochrany přírody ve svém stanovisku uvedl, že výstavba v ploše, ve které byla v předchozí fázi pořizování územního plánu část pozemků jednoho z navrhovatelů zařazena do plochy rekreace, je s přihlédnutím na charakter území a jeho umístění v rámci území obce nežádoucí s ohledem na požadavek ochrany jeho nedotčeného stavu.
Krajský soud ještě dodal (shrnuto dle rozsudku NSS), že podstatné nebylo pouze stanovisko orgánu ochrany přírody, ale i další územně plánovací dokumentace. Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zařazení pozemků do zastavitelné plochy by bylo spíše nežádoucí zejména s ohledem na požadavek ochrany volné krajiny. Rozhodnutí o námitkách však neobsahuje prostý odkaz na stanovisko orgánu ochrany přírody. Důraz není kladen pouze na ochranu volné krajiny. Zařazení pozemků do plochy RI by nebylo v souladu s vyšší územně plánovací dokumentací a s urbanistickou koncepcí obce a kraje. Stanovisko orgánu ochrany přírody společně s rozhodnutím o námitkách tvoří jeden celek, z nějž plyne, proč nelze pozemky stěžovatelů zařadit do plochy rekreace.
Namítaný zásah do práva na samosprávu
Kasační stížnost byla tentokrát kreativní. Vlastníci pozemků totiž tvrdili, že stanovisko dotčeného orgánu zasáhlo do práva na samosprávu, a proto bylo všecko špatně. Co na to řekl NSS? Pochopitelně nic tak absurdního nepřipustil: „Stěžovatelé namítají, že území plán s ohledem na závěry stanoviska orgánu ochrany přírody nebyl přijat dle původního návrhu, čímž došlo k zásahu do práva odpůrkyně na samosprávu. Odpůrkyně se stanoviskem v průběhu přijímání územního plánu nesouhlasila. Naopak souhlasí se zahrnutím pozemků do plochy RI. Vyvolání případného dohodovacího řízení podle § 136 odst. 6 správního řádu by časově prodloužilo osm let trvající proces pořizování územního plánu. Výsledek by byl navíc nejistý s ohledem na možnou zásahovou žalobu. Nelze se proto podle stěžovatelů divit, že zastupitelstvo odpůrkyně postupovalo podle § 54 odst. 2 stavebního zákona a územní plán přijalo v nyní napadené podobě.“
Krajský soud v bodě 50 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že „navrhovatelé se nemohou efektivně dovolávat ústavně zaručeného práva (základního) územního samosprávného celku (obce – odpůrce) na samosprávu. Takový postup by byl v rozporu s § 2 s. ř. s.“ Přestože je tato úvaha stručná a jistě by si zasloužila podrobnější odůvodnění, vyplývá z ní, že stěžovatelé v návrhu na zrušení územního plánu nemohou hájit práva odpůrkyně. Ve správním soudnictví se totiž podle § 2 s. ř. s. poskytuje ochrana veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob, tedy těm právům, které náležejí přímo stěžovatelům. Stěžovatelé tak podle krajského soudu nemohou hájit právo odpůrkyně na samosprávu.“
Nadbytečný důkaz znaleckým posudkem
Zajímavé je toto vyjádření NSS k použitelnosti znaleckého posudku, který si nechali zpracovat vlastníci: „Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, že znalecký posudek nemůže nahradit či měnit správní uvážení orgánu ochrany přírody. Není ho proto třeba provést k důkazu. Pouze dotčený orgán je nadán odbornými znalostmi a je oprávněn hodnotit zásah do krajiny způsobený vymezením jednotlivých ploch z pohledu jím chráněných zájmů. Dílčí rozpory ohledně vzhledu daného místa jsou rozebrány, vyhodnoceny a vypořádány v rozhodnutí o námitkách. Zařazení pozemků do určité plochy bylo posouzeno na základě řady dalších faktorů. Nadto znalecký posudek je ze dne 24. 7. 2021. Územní plán však byl přijat o rok dříve (bod 44 napadeného rozsudku).
Při hodnocení zásahu do krajinného rázu je třeba odlišovat otázky skutkové a právní. Znalec může zkoumat pouze otázky skutkové. Právní hodnocení náleží správním orgánům nebo soudům. Hodnocení daného místa je uvedeno ve stanovisku a v rozhodnutí o námitkách. Znalecký posudek je proto nadbytečný. Nadto nebyl předložen k námitkám v rámci projednávání územního plánu… Z výše uvedeného tak vyplývá, že krajský soud neprovedl znalecký posudek k důkazu pro nadbytečnost. Krajský soud zároveň odůvodnil, proč má za to, že je znalecký posudek pro nyní projednávanou věc nadbytečný. Nejedná se tak o případ tzv. opomenutého důkazu. Vadou nepřezkoumatelnosti z tohoto důvodu proto netrpí.“
Vlastníci pojali svoji argumentace zbytečně jednostranně
NSS dále řekl: „Stěžovatelé namítají, že krajský soud vystavěl své závěry pouze na stanovisku orgánu ochrany přírody. Krajský soud se nevypořádal s tím, že znalecký posudek dochází k odlišným závěrům než orgán ochrany přírody. Postupem krajského soudu došlo vyprázdnění možnosti obrany vlastníků pozemků proti podkladovým stanoviskům… Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ovládáno dispoziční zásadou. Je na navrhovateli, aby tvrdil, proč má za to, že je napadené opatření obecné povahy nezákonné (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Pozemky stěžovatelů nebyly zařazeny do plochy RI z řady různých důvodů. Stěžovatelé však v návrhu vsadili pouze na jedinou kartu a brojili toliko proti stanovisku orgánu ochrany přírody.
Nejvyšší správní soud v této souvislosti podotýká, že napadený rozsudek je místy hůře čitelný s ohledem na to, že krajský soud řešil nadbytečně to, zda obstojí stanovisko orgánu ochrany přírody samo o sobě. Dospěl-li totiž k závěru, že pozemky stěžovatelů nebyly zařazeny do plochy RI z řady dalších důvodů, které vyplývají z rozhodnutí o námitkách, pak bylo nadbytečné zabývat se stanoviskem orgánu ochrany přírody, jestliže stěžovatelé v návrhu na zrušení územního plánu proti těmto jiným důvodům nijak nebrojili. I kdyby proto byla kasační argumentace stěžovatelů ohledně stanoviska orgánu ochrany přírody a krajinného rázu přípustná… a s ohledem na předložený znalecký posudek důvodná, nadále by platil závěr krajského soudu o tom, že existují i jiné důvody, pro které odpůrkyně nezařadila pozemky stěžovatelů do plochy RI. Ty stěžovatelé nijak nezpochybňují.
Napadená část územního plánu by proto obstála. Jak totiž zdůraznil krajský soud, rozhodnutí o námitkách neobsahuje prostý odkaz na stanovisku orgánu ochrany přírody. Jiná by byla situace, kdy by důvodem pro nezařazení pozemků do plochy RI bylo pouze negativní stanovisko orgánu ochrany přírody. V takovém případě by bylo zpravidla namístě znalecký posudek k prokázání skutkových okolností ohledně krajinného rázu provést, neboť jinak by neměli stěžovatelé jak vyvrátit závěry orgánu ochrany přírody.“
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 21. 9. 2023, čj. 8 As 46/2022-41, dostupný na www.nssoud.cz
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!