Měsíčník E-Úřad 4/2024
Nově můžete v Generátoru 106 exportovat dokumenty rovnou do formátu .odt pro možnost další editace.
V E-Ekonomice jsme si pro vás připravili článek: Padající úrokové sazby a úvěry obcí
Ing. Ladiskav Toman, MPA, LL.M.
Úrokové sazby pomalu ale jistě padají dolů, což může znamenat i příležitost pro získání nového úvěru za výhodnějších podmínek. Nastal už ten správný čas na čerpání nového úvěru?
V červnu roku 2022 zvýšili bankéři z ČNB tzv. dvoutýdenní repo sazbu na 7 %, čímž výrazně ochladili trh s hypotéčními úvěry, úvěry pro podnikatele, obce nevyjímaje. Obce si ostatně nebyly příliš ochotné půjčovat ani za sazby lehce nad nulou, natož pak za těchto podmínek.
Od konce roku 2023 dochází k postupnému snižování této sazby. Ta klesla až na současných 5,75 %. I její současná výše se rozhodně nedá považovat nejen pro obce za přívětivou. Další výhled už je o něco zajímavější. Obecně se předpokládá další pád k 5 % na konci tohoto roku a postupné snižování k hodnotám okolo 3 % v roce 2026.
Zda k tomu skutečně dojde, ukáže až čas. Každopádně se už s tímto výhledem dá pracovat. Vždy a všude záleží na každé konkrétní situaci, která sebou nese potřebu financování té či oné akce. Za podmínek posledních dvou let bylo s mírnou nadsázkou lepší se novému úvěru vyhnout a hledat jiné alternativy. Nyní se zdá, že cena peněz klesne na přijatelnou hodnotu, která umožní reálné úvahy nad úvěrovým zdrojem financování. Kdo však nepotřebuje čerpat prostředky obratem, bude určitě výhodnější s případným podpisem úvěrové smlouvy ještě nějaký ten měsíc počkat.
Obce úvěry doposud nerady čerpaly, možná i díky tomu, že dobře hospodaří. Minulé roky nám ukázaly, že cena peněz se může v čase výrazně měnit a nový úvěr za přijatelných podmínek není pro obec špatným řešením.
Do E-Tajemníka nám pak dorazil tento dotaz: Do kterých smluv a jak máme dávat doložku o schválení dle zákona o obcích?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Budete muset doložku uvést u téměř všech smluv, všechny totiž musí schválit nějaký příslušný orgán. § 41 odst. 1) zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení) říká, že podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
Máme ale jednu výjimku – pokud obec nemá radu, schvaluje velkou část smluv sám starosta a pak je touto doložkou jeho podpis, není nutné výslovně doplňovat doložku.
Doplňuji z metodiky Ministerstva vnitra k nakládání s majetkem obcí: „Zákon nestanoví náležitosti doložky. Ta by však měla být konkrétní a označovat příslušné schvalovací rozhodnutí obecního orgánu a zveřejněný záměr (není vhodné pouhé konstatování, že „záměr byl zveřejněn“ nebo že „uzavření smlouvy bylo schváleno zastupitelstvem“ apod., které nelze považovat za určité). Naopak lze doporučit, aby součástí smlouvy byla nejen doložka podle § 41 odst. 1 zákona o obcích, ale jako její přílohy i kopie zveřejněného záměru a příslušného usnese ní zastupitelstva nebo rady obce. Pokud jde o informaci o zveřejnění záměru, je vhodné (a s ohledem na aktuální judikaturu i nutné) uvádět i údaj o zveřejnění na elektronické úřední desce ve smyslu § 26 odst. 1 správního řádu. Z povahy věci se doložkou opatřují jen písemně uzavírané smlouvy, které byly schvalovány radou nebo zastupitelstvem (srov. formulace § 41 odst. 1 zákona o obcích). Doložka může být přímo součástí textu smlouvy, ale může být opatřována až následně např. razítkem na jejím písemném vyhotovení.“
Právní rámec:
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
V neposlední řadě pak naleznete v E-Územním plánu článek: Soud k uzavírání smlouvy s létajícím pořizovatelem
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.
Rada nebo zastupitelstvo?
Podle § 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon totiž platí, že rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce schvaluje uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (tj. s oním létajícím pořizovatelem). Jenže v naší obci smlouvu schválilo zastupitelstvo.
Krajský soud dospěl k závěru, že tato skutečnost nemohla mít žádný vliv na zákonnost procesu přijímání územního plánu: „Vzhledem ke skutečnosti, že dle § 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, (dále jen „zákon o obcích“) rozhoduje zastupitelstvo obce ve věcech patřících do samostatné působnosti a dle § 99 odst. 1 zákona o obcích je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce, došlo dle soudu ke schválení úkonu v rámci samostatné působnosti obce vyšším orgánem obce, než požaduje stavební zákon. Tato skutečnost nemohla mít dle názoru soudu žádný vliv na zákonnost procesu přijímání územního plánu. Současně soud konstatuje, že z výše uvedeného rovněž vyplývá, že základní pořizovatelskou činnost vykonávala osoba, která splňovala kvalifikační předpoklady dle § 24 stavebního zákona.“
Nicméně podle § 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích je radě vyhrazeno plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem. Tím by přitom měl být v tomto případě právě stavební zákon. Soud se s otázkou, zda skutečně může zastupitelstvo bez dalšího převzít rozhodování o otázce (vyhrazování pravomoci možné je, ale jen ve věcech podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, tedy v tzv. zbytkové pravomoci rady), která je radě přímo vyhrazena, nevypořádal.
V komentáři se k tomu uvádí: „Tzv. vyhrazené pravomoci rady obce představují okruh úkolů a činností, které, až na výslovně stanovené výjimky, nemůže v obcích, v nichž je rada obce zřízena (zvolena), vykonávat žádný jiný orgán, tzn. že ani rada obce sama nemůže případně rozhodnout o svěření výkonu některé z vyjmenovaných pravomocí jinému orgánu obce.“ (Kopecký, M. a spol. Zákon o obcích. Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků. Komentář. 4. vydání. Wolters Kluwer. 5/2022.)
Soud tedy rozhodoval minimálně zvláštně (o § 102 stavebního zákona není v rozsudku ani zmínka). Škoda, že se k tomu NSS nevyjádřil
Co má a nemá být ve spisu
Na celé věci bylo zajímavé ještě něco. V obci asi nebyl nikdo silný v kramflecích, pokud jde o vedení spisu. Investor si vyžádal informace o tom, co vše bylo do spisu vloženo a zjistil, že tam chybí usnesení zastupitelů o tom, kdo z nich je určeným zastupitelem.
K tomu krajský soud poznamenal: „Skutečnost, že listiny prokazující výše uvedené skutečnosti nebyly součástí spisové dokumentace předložené navrhovateli k jeho žádosti o poskytnutí informací ani součástí spisové dokumentace předložené soudu, nemůže mít vliv na zákonnost procesu přijímání územního plánu, za situace, kdy jejich existence byla prokázána v rámci jednání soudu. Případné porušení spisového pořádku nemůže být takovou vadou, která by mohla být důvodem ke zrušení opatření obecné povahy za situace, kdy se prokáže, že zákonné postupy byly dodrženy a listiny dokládající jejich dodržení pouze nebyly vloženy do spisové dokumentace územního plánu.“
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 5. 3. 2024 čj. 1 As 218/2023 – 50 a podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2023, č. j. 40 A 5/2023 – 98, dostupné na www.nssoud.cz
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!