Do E-linky nám dorazil tento dotaz: Ráda bych věděla, zda u systému kapacity soustřeďovacích prostředků musíme vést evidenci poplatníků? A zda v případě, kdy budeme mít stanovení minimální základ dílčího poplatku, tak se tento poplatek bere na osobu nebo na nemovitost?
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Poplatníkem podle zákona je buď fyzická osoba, která má bydliště v nemovité věci, nebo fyzická, právnická osoba či fond, vlastnící nemovitou věc, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba. V případě jednotlivých fyzických osob v nemovitosti nemusíte vést evidenci osob. Pro stanovení poplatku bude důležitý plátce poplatku, kterým je společenství vlastníků jednotek (pokud pro dům vzniklo). V případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, je plátcem poplatku fyzická osoba, právnická osoba nebo fond, vlastnící nemovitou věc. Údaje o počtu poplatníků, které mají v nemovité věci bydliště není rozhodným údajem pro stanovení poplatku a není proto nutné vést jejich evidenci. V rámci stanovování poplatku je tedy nutné vést evidenci plátců poplatku.
Plátce poplatku však bude muset správce poplatku informovat o počtu poplatníků v případě určení minimálního základu dílčího poplatku. Základ dílčího poplatku se určuje na měsíční bázi. V každém kalendářním měsíci se základ dílčího poplatku určí tak, že se hmotnost, objem nebo kapacita rozdělí mezi počet poplatníků, kteří mají v nemovité věci bydliště. Pokud v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba a poplatníkem je tedy vlastník nemovité věci, připadne na vlastníka celá hmotnost, celý objem nebo celá objednaná kapacita za dílčí období.
Zákon o místních poplatcích umožňuje obci určit minimální základ dílčího poplatku, tj. stanovit minimální hmotnost či objem odpadu, připadajícího na jednoho poplatníka za kalendářní měsíc. Maximální výše minimálního základu je 10 kg u hmotnostního základu poplatku, nebo 60 litrů u objemového nebo kapacitního základu poplatku. Minimální základ dílčího poplatku musí být stanoven v obecně závazné vyhlášce.
Právní rámec ke dni 31.7.2023:
– Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znění
– Metodická pomůcka č. j. MF-22877/2021/3903-1 – „Místní poplatky za komunální odpad“, ze dne 27. 7. 2021
V P-lince jsme pak dále odpovídali na otázku: Žadatel o informace podle zákona č. 106/19999 Sb. požadoval kopie prezenční listiny ze zasedání. Musíme anonymizovat podpisy? Z krajského úřadu nám napsali, že je musíme poskytnout u starosty a místostarosty, že jsou „více veřejnými osobami než zastupitelé“, protože např. „podepisují právní předpisy obce“ a proto jsou „jejich podpisy veřejně dostupné“, a tím má k nim „přístup každá osoba, typicky na webových stránkách povinného subjektu“.
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Podpis je osobním údajem ve smyslu nařízení GDPR a obec musí obezřetně nakládat s jejich poskytováním, při poskytování kopií dokumentů obsahujících podpisy je proto nutná jejich anonymizace. Od ledna 2023 při anonymizování kopií nemusíte vydávat rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Musíte ale žadateli sdělit, kdo například byl přítomen na zasedání, poskytnout jména a příjmení zastupitelů je v pořádku.
Podpis je vždy osobním údajem, a to dle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů (viz např. Stanovisko č. 2/2014 ….Podpis v jakékoliv podobě je osobním údajem…. Jak na základě vlastnoručního podpisu na papír, tak i dynamického biometrického podpisu s použitím dalších údajů, kterými správce údajů ve smluvních vztazích obvykle disponuje, je podepsaná osoba bezesporu identifikovatelná. V obou případech proto podpis naplňuje znaky osobního údaje dle citovaného ustanovení zákona.) Stejně tak je podpis jednoznačně považován za osobní údaj i v metodikách Ministerstva vnitra (např. k nutnosti anonymizovat v registru smluv nebo ve Sbírce ÚSC) a také odborné literatury, dle které jde i o údaj biometrický (srov. KUČEROVÁ, Alena, JUDr., NONNEMANN, František, Mgr. Ochrana osobních údajů v praktických příkladech. Vydavatelství BOVA POLYGLON, Praha, květen 2013, ISBN 978-80-7273-173-2, str. 11), tedy možná i o tzv. zvláštní kategorii osobních údajů dle nařízení GDPR.
To že by podpisy starosty a místostarosty byly v jejich vlastnoruční podobě na webu byla špatná praxe i dříve, jediná sporná otázka byly vyhlášky a nařízení obce, ale minimálně od 1.1. 2022, účinnosti zákona o Sbírce právních předpisů ÚSC, již dochází ke zveřejňování právních předpisů obce elektronicky a bez podpisů a zároveň byla k tomuto datu zrušena povinnost zpřístupnit právní předpisy obce v úředních hodinách. Neexistuje tak jediný předpis, který by nutil obec do zveřejnění vlastnoručního podpisu na webu nebo úřední desce, stačí dokumenty označovat v.r., a lze samozřejmě podepisovat elektronicky, kdy nedojde ke zveřejnění osobních údajů starosty a místostarosty. Při žádostech o informace je podpisy nutno anonymizovat.
Právní rámec:
Podle čl. 4 nařízení GDPR jsou osobními údaji „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;“
§ 8a zák. č. 106/1999 Sb. „Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“. Předpisem upravujícím ochranu osobních údajů je především Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (dále jen „nařízení GDPR“).
V S-lince jsme si pro vás připravili článek NSS: účelovou komunikaci není možno „kouskovat“ kvůli přání vlastníků
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Zajímavý případ řešil Nejvyšší správní soud. Jedna vlastnice se domáhala toho, že její pozemek není veřejně přístupnou účelovou komunikací, neboť jen spojuje dvě části oné komunikace dohromady a lidé mohou jezdit z obou konců (a otočit se), ale ne přes její majetek. NSS řekl, že to je vážně nesprávný náhled na věc (a potvrdil rozhodnutí krajského soudu).
Citujeme z rozsudku NSS: „Krajský soud tedy dospěl ke shodnému závěru jako žalovaný, že stěžovatelčin pozemek představuje funkční celek se zbytkem veřejně přístupné účelové komunikace zajišťující napojení oblasti na místní silnici, a proto je třeba jej rovněž považovat za součást účelové komunikace, aniž by bylo třeba zvlášť hodnotit stěžovatelkou označené „alternativní“ cesty…“
Kouskování cesty je nežádoucí
„Se závěry krajského soudu NSS souhlasí. NSS v minulosti již dospěl k závěru, že při posuzování nutné komunikační potřeby není žádoucí spornou cestu „kouskovat“ na části; naopak při zkoumání všech znaků veřejně přístupné účelové komunikace by měly úřady vždy hodnotit cestu jako funkční celek… Stěžovatelka v podstatě říká, že není třeba užívat celou trasu cesty včetně jejího pozemku, ale každý si může vybrat buď cestu severní, či jižní trasou. Proto prý není třeba, aby byla nadále využívána účelová komunikace vedoucí přes její pozemek, která obě „alternativní“ cesty pouze spojuje. Všichni vlastníci okolních nemovitostí mají zajištěn přístup jednou z „alternativních“ cest.“
Nelze připustit vznik slepé části cesty
„Takováto stěžovatelčina teze ale jen dost dobře ukazuje smysl shora popsané judikatury. Pokud by totiž NSS přistoupil na podobnou logiku, mohl by takto postupovat jakýkoli z vlastníků pozemků na dané cestě. Problém ale je, že by svou část mohl vydělit vždy jen ten, kdo by tak učinil jako první. Kdokoli další by tak již postupovat nemohl. Jinak by mezi prvním „vyčleněným“ pozemkem a druhým pozemkem vznikla „slepá“ část, na kterou by se již nikdo třetí dostat nemohl. Tím by zanikla mnohdy i podstatná část doposud funkční cesty, v této „slepé“ části by se navíc mohly ocitnout nemovitosti odříznuté od dopravního napojení, což je v přímém rozporu se smyslem a účelem veřejně přístupných účelových komunikací.
Již jen teoretická možnost, že by soud připustil takovýto „závod“ o to, kdo se jako první z cesty „vyčlení“, ukazuje smysl toho, proč všechny pozemky na dané cestě tvoří součást funkčního celku. NSS proto opakuje, že veřejně přístupnou účelovou komunikaci nelze dělit způsobem, o který se snaží stěžovatelka. Stěžovatelčin případ není ničím zvláštní a není důvod, proč by měly správní soudy takové „kouskování“ připustit.“
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 28. 6. 2023, čj. 10 As 341/2022 – 36, dostupné na www.nssoud.cz
V T-lince jsme pak odpovídali na otázku: Opozice nás kritizuje, že jsme v loňském roce neschválili nový jednací řád zastupitelstva pro toto volební období. Musíme jej na každé volební období vydat nový? A co jednací řád Rady?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Nově zvolené zastupitelstvo nemá vliv na platnost jednacího řádu. Záleží na zastupitelích, zda se rozhodnou schválit nový jednací řád. Většinou je jednací řád víceméně přepisem postupů dle zákona o obcích, tak to ani není nutné měnit. Doporučoval bych to v případě, že obsahuje nesrovnalosti, omezuje práva občanů obce nebo má neprakticky nastavené lhůty na dodání podkladů. Jinak ale může mít obec jednací řád stejný tři volební období a bude stále platný. To platí obdobně i pro radu.
Pokud tedy opoziční zastupitel touží po novém jednacím řádu, nic mu nebrání jej sepsat a navrhnout ke schválení.
Právní rámec:
§ 96 zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení) : Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.
§ 101 odst. 4 Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obce.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!