Vítám vás v prvním jarním měsíci, ve kterém jsme pro vás připravili novou součást Akcelerátoru – Kalendář územně samosprávných celků. V tomto kalendáři naleznete termíny zákonných lhůt, které v rámci své agendy realizujete, roztříděné podle jednotlivých měsíců a oblastí. Současně s tím budeme spouštět i možnost upozorňování na tyto lhůty emailem. Samotný kalendář pak naleznete ne této stránce.
V T-lince jsme tentokrát mimo jiné odpovídali na otázku co dělat, když zastupitel odmítá hlasovat na zasedání
Zákon o obcích toto podrobně neřeší, pouze stanovuje, že zápis má obsahovat výsledek hlasování. Popisovaná situace je nepochopením varianty „zdržel se hlasování“ ze strany zastupitele. Na některých městech se pak zapisuje do zápisu Pro, Proti, Zdržel se a přidávají i „nehlasoval“. Obecně se ale „nehlasoval“ používá pro nepřítomné zastupitele. Pokud zastupitel nechce hlasovat, fakticky se zdržel, ovšem nedonutíte jej zvednout ruku, formálně vzato tedy nezvedl ruku pro to, že se zdržel. Formálně lépe by se tento paskvil dal řešit tak, jako na některých městech, že zastupitel před bodem, kde nechce hlasovat, odejde ze sálu, toto se s časem odchodu a příchodu poznamená do zápisu a pak skutečně nehlasoval, protože je nepřítomen. Toto by šlo nastavit i v jednacím řádu.
Často k „nehlasování“ dochází u bodů, kde zastupitelé oznamují nějaký střet zájmů, což je další ovšem nepochopení věci, a to, že i v případě deklarovaného střetu zájmů mohou hlasovat pro všechny varianty, tedy Pro/Proti/Zdržel se.
Právní rámec:
§ 95 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení)
O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
Do E-linky nám pak dorazil dotaz: V Covidové době jsem mohli prominout různé poplatky. Bude to obdobné i pro prominutí v návaznosti na události na Ukrajině?
Stejně tak jako u pandemie COVID SARS 19 se mohly poplatky promíjet, bude to možné i v případě uprchlíků před válkou na Ukrajině.
U § 16b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znění je možné prominutí místního poplatku pro určitou skupinu poplatníků a to bez žádosti z moci úřední. Ustanovení zákona hovoří o mimořádných, zejména živelních událostech, což válka na Ukrajině a uprchlická krize bezesporu je. Rozhodnutí se zveřejnění na úřední desce, a informují se tak všichni poplatníci nebo plátci, jichž se důvod prominutí týká.
Ustanovení §16b dává možnost obecním úřadům jako správcům místních poplatků, aby mohly operativním a administrativně nenáročným způsobem řešit naléhavé situace v jejich obci s ohledem na individuální okolnosti. Využití institutu prominutí má ve svém důsledku vést ke zmírnění finančních dopadů na poplatníky místních poplatků, které obec zavedla obecně závaznou vyhláškou.
I když je pravomoc k prominutí místního poplatku čistě na straně správce poplatku (tedy přenesená působnost prostřednictvím obecních úřadů – resp. úředních osob) je před jejich rozhodnutím vhodná konzultace nebo návrh ze strany samosprávy (tedy zastupitelstva). Úřední osoba (správce daně/poplatku) není vázán návrhem zastupitelstva, nezahajuje řízení, ale rozhoduje z moci úřední. Pravomoc obce vydávat obecně závazné vyhlášky je stanovena v čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky a je pak konkretizováno v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti, ale výběry poplatku jdou do veřejného rozpočtu obce. Jde tedy o jakousi „gentleman’s agreement“ mezi samosprávou a státní správou.
Připravili jsme pro vás i odůvodněný VZOR.
Právní rámec platný k 10.3.2022:
– Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění – čl. 104 odst. 3
– Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění – § 10; § 35; § 84
– Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění – § 1; § 14; § 15; §16b
– Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění – § 259
Aktuální situaci na Ukrajině jsme řešili i v P-lince v rámci otázky nakládání s osobními údaji uprchlíků
Nakládání s osobními údaji uprchlíků jsou standardní jako v případě nakládání s údaji českých občanů. Nijak se neliší a je nutno zajistit jejich ochranu a uplatňovat základní zásady podle nařízení GDPR, tj. zákonnost, korektnost, transparentnost – správce musí zpracovávat osobní údaje na základě nejméně jednoho právního důvodu a vůči subjektu údajů transparentně, dále omezení účelu – osobní údaje musí být shromažďovány pro určité a legitimní účely a nesmějí být zpracovávány neslučitelným způsobem s těmito účely, minimalizace údajů- osobní údaje musí být přiměřené a relevantní ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány, přesnost – osobní údaje musí být přesné, omezení uložení- osobní údaje by měly být uloženy ve formě umožňující identifikaci subjektu údajů jen po nezbytnou dobu pro dané účely, pro které jsou zpracovávány, integrita a důvěrnost – technické a organizační zabezpečení osobních údajů. Dodržujete tedy stejné postupy jako dosud. Problémem ale vidím v současné době značný výskyt přeposílání osobních údajů od úřadů práce na sociální odbory měst, od charity na města apod., v tomto bych doporučil velkou opatrnost a standardní postupy nakládání s osobními údaji.
Pozor ale na to, pokud byste předávali nějaké údaje na Ukrajinu, ta totiž nesplňuje odpovídající úroveň ochrany osobních údajů a není podle EU vedena jako bezpečné třetí země zajišťující odpovídající úroveň ochrany osobních údajů podle čl. 45 obecného nařízení, protože pro ni není platné rozhodnutí Evropské komise o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů.
Pokud správce chce předat jinému správci osobní údaje do země mimo Evropskou unii, musí k tomu mít nejen právní důvod podle čl. 6 odst. 1 nařízení GDPR, ale musí být zajištěna jejich institucionální ochrana, tj. nelze předávat osobní údaje do zemí, kde není zajištěna dostatečná právní ochrana osobních údajů, resp. správce nepřijal instrumenty, které tuto ochranu při předávání zajistí.
Právní rámec:
Čl. 6 nařízení GDPR
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!