Měsíčník Akcelerátor 3/2021

Tak už nám snad pomalu končí zima a nový měsíc přináší i nové vydání Akcelerátoru. Taky vám přijde, že zatím rok 2021 pluje nějak rychle?

V minulém měsíci jsme spustili novou funkci Akcelerátoru – Výpočty lhůt a termínů. No a tento měsíc jsme jej doplnili o tři nové funkce. První jsou Lhůty a termíny podle zákona o obcích, kterou budou nejvíce využívat zastupitelé, rada a úředníci, pověření ke zveřejňování informací na úřední desce. Název další funkce – Univerzální výpočet data konce lhůt hovoří asi za vše a v Tabulce kompetencí rady a zastupitelstva jsme pro vás přehledně připravili veškeré kompetence orgánů obce. V příštích měsících plánujeme spustit několik dalších funkcí, které zatím ale nechceme prozrazovat 🙂

Pokud by vás napadla jiná kalkulačka výpočtů, lhůt či čehokoliv jiného, co by vám i kolegům ve městech a obcích pomohlo, dejte mi vědět na mail nedved@catania.cz a zkusíme jej dát dohromady 😉

No a co si pro vás kolegové připravili v jednotlivých linkách tentokrát?


V tomto měsíci k nám přišlo velké množství dotazů a to především z finančních odborů měst a obcí. Bc. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M. například řešil dotaz týkající se poplatek na “hlavu” a nemovitosti

V prosinci r. 2019 město vydalo OZV o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dle § 10b).
Otázka: Poplatník, trvale hlášený v obci a vlastnící v obci další dvě nemovitosti, ve kterých není nikdo trvale hlášený – platí poplatek 1x nebo 3x??

Předpokládám, že se bude jednat o vyhlášku, která byla vydána na základě zákona č. 278/2019 Sb., tedy jako obecně závazná vyhláška vydaná na základě jeho zmocnění, účinném od 1.1.2020.
Pokud takový občan je přihlášen na jedné adrese a vlastní další dvě nemovitosti odlišné od jeho místa přihlášení, pak mu vzniká povinnost uhradit poplatek za “hlavu” . tedy přuhlášení a zároveň za dvě další nemovitosti, kde není přihlášená žádná fyzická osoba. Tato skutečnost je potvrzena i v novele zákona pro rok 2021 (případně 2022 – přechodné období), kde v § 10f) písmn. b) je stanoveno, že vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obce. V důvodové zprávě je toto popsáno takto:
Předmět poplatku za obecní systém odpadového hospodářství se skládá ze dvou samostatně uplatňovaných dílčích předmětů.
Dílčí předmět podle písm. a) naplní fyzická osoba, která je v obci přihlášená. Jedna fyzická osoba může tento dílčí předmět naplnit nejvýše jednou, protože může být přihlášená pouze v jedné obci.
Dílčí předmět podle písm. b) naplní kdokoliv, tedy jak fyzická osoba, tak nově i právnická osoba či svěřenský či jiný fond, pokud vlastní nemovitou věc zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba. Na rozdíl od dílčího předmětu poplatku podle písm. a) není opodstatněné rozlišovat druh právní osobnosti poplatníka, tedy poplatek vázat na to, zda bude poplatníkem fyzická osoba, právnická osoba nebo svěřenský či jiný fond, protože možnost poplatníka využívat obecní systém odpadového hospodářství se váže na nemovitou věc zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci. Tato nemovitá věc může sloužit k bydlení či k rodinné rekreaci, tedy k činnostem, při kterých vzniká komunální odpad. Tento dílčí předmět osoba nebo svěřenský či jiný fond naplní tolikrát, kolik má v obci nemovitých věcí zahrnujících byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve kterých není přihlášena žádná fyzická osoba.
Podle výše uvedeného bude platit 3 poplatky – 1x za fyzickou osobu přihlášenou a 2x za nemovitou věc.

Právní rámec – stav k 8.3.2021:
zákon č. 565/1990 Sb. v platném znění od 1.1.2020 do 31.12.2020
zákon č. 278/2019 Sb. – novelizace zákona č. 565/1990 Sb
důvodová zpráva k novelizaci zákona 565/1990 Sb.platné od 1.1.2021


Dorazil k nám i tento dotaz pro JUDr. Jana Šťastného, MPA, týkající se zveřejněné informace podle zákona 106/1999 Sb., a GDPR

Jaká je doba zveřejnění poskytnutých informací podle § 15 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., nejde při zveřejnění o rozpor s GDPR?

§ 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., říká, že do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.  Nijak neřeší dobu, po jakou mají být informace zveřejněny. Na věc jsou dva názory, první, že informace mají být zveřejněny stále. Je to ostatně i výhoda, protože cílem toho je informování veřejnosti, prevence pokládání stejných dotazů a také to, že pokud chce někdo informaci, kterou povinný subjekt již poskytl, může se povinný subjekt podle § 6 odkázat na web, kde tato informace již je a nemusí nic posílat.

Nejde o rozpor s nařízením GDPR, i kdyby tam informace byly 20 let, protože ve zveřejněných informacích nemají být osobní údaje. Ale pozor, města bohužel často zbytečně dávají na web kopie žádostí i odpovědí, s podpisy žadatele, osobními údaji v dokumentech a to je rozpor se zákonem. Stačí zveřejnit dotaz a poskytnutou informaci. Jejich obsah, nikoli kopii dokumentů.

Druhý názor na dobu zveřejnění dovozoval minimální délku podle již zrušené vyhlášky č. 442/2006 Sb., kde byla stanovena povinnost zveřejňovat výroční zprávy za poslední dva roky. Ovšem šlo o výroční zprávu, nikoli  poskytnuté informace a vyhláška byla mezitím zrušena a nová vyhláška toto neřeší. Navíc smyslem zveřejnění informací je informování a prevence nových žádostí, jak je uvedeno výše.

Novela zákona č. 106/1999 Sb., která ale není zatím schválena, předpokládá vyjasnění této věci, a to stanovením minimální doby zveřejnění 3 roky.

Právní rámec:
§ 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.


Na závěr si pro vás Ing. Ladislav Toman, MPA připravil článek na pomoc podnikatelským subjektům ze strany měst a obcí

K nelibosti nás všech pandemická situace stále pokračuje, a byť už se zdálo, že jsme na vítězné cestě, konec se nám nyní mlží někde v dálce. Každá specifická ekonomická změna má své vítěze a své poražené. A není tomu jinak ani nyní. Více než kdy jindy si člověk uvědomuje důležitost silného a ekonomicky zdravého zaměstnavatele a potřebu robustního státního aparátu. Velké podniky jsou naštěstí doposud díky svému postavení, kreativitě a pomoci od státu stále v provozu. Někdy sice na hraně svých možností, ale pořád produkují a hlavně se stejným počtem zaměstnanců jako před krizí. Ano, muselo dojít k určitému pročištění, odešli agenturní pracovníci, zredukovaly se ostatní pracovní pozice a ořezaly náklady a tak dále. Nesmírně důležitá je skutečnost, že nezaměstnanost se v České republice prakticky nezvýšila. Doufejme, že pomoc vlády prostřednictvím Antiviru a dalších programů bude i nadále pokračovat a podpoří přežití této životně důležité infrastruktury a v brzké budoucnosti snad i plynulý přechod z krize do normálního stavu. Role státu, potažmo vlády, je v současné situaci zcela zásadní. Právě nyní můžeme být všichni rádi, že i přes veškerá úskalí, přešlapy, překlepy, mnohdy až nemyslitelné, takto silný stát máme. I přes vše uvedené pomoc od státu, často sice se značným zpožděním, podnikatelům přichází a podnikatelská sféra i po roce pandemie stále žije.
Jakou roli v této situaci hrají územně samosprávné celky? Mohou a mají kraje a města pomoci svým podnikatelům? Velké množství podnikatelů se v posledním roce dostalo ne vlastní vinou do větších či menších problémů. Ano, primární úlohu má hrát stát a nutno říct, že také hraje. Pomoc hlavně v začátcích byla pomalá a krkolomná. Navíc se neustále měnila a mění pravidla. Není jednoduché se v tom všem vyznat, nepomáhají asi všude, kde mají a v dostačující výši, ale programy existují a svou funkci plní. Města a kraje na rozdíl od státu dlouhodobě hospodaří s přebytky. Ve většině případů tak mají nakumulované prostředky z let minulých a mají tak volné prostředky, které mohou použít. To je první a dost zásadní skutečnost. Na druhou stranu je potřeba se podívat i na budoucí hospodaření. Pandemie sice nekončí, ale všeobecně se počítá s růstem HDP, a to jak v tomto, tak i v dalších letech. Novela rozpočtového určení daní upravila přerozdělení daňových výnosů rovněž ve prospěch pro města a kraje.

Co z toho plyne? Města mají a budou mít peněžní prostředky. Na svých územích mají celou řadu zakázaných a omezených podnikatelů. Teď už je to pouze na konkrétních prioritách každé obce a jejich zastupitelů. Při vynaložení určitého úsilí a určité dávky kreativity tato rovnice má rozhodně řešení…


No a to je ode mě pro tento měsíc asi vše, zbylé články a odpovědi na dotazy naleznete v jednotlivých linkách. Přeji krásný a snad už slunečný březen 😉