Měsíčník Akcelerátor 11/2022
Do E-linky k nám dorazil dotaz: Městský úřad, odbor Stavební úřad, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a exekuční správní orgán příslušný podle § 107 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vydal podle § 116 odst. 3 správního řádu rozhodnutí o náhradě exekučních nákladů na odstranění stavby.
Výrok:Povinný uhradí výdaje vzniklé při odstraňování stavby a dále uhradí paušální částku podle ustanovení § 116 odst. 3 správního řádu.
Otázka zní: Lze vymáhat podle daňového řádu exekucí na účet? Tedy v rámci dělené správy?
Podle § 116 odst. 3 správního řádu činí paušální částka náhrady exekučních nákladů 2 000 Kč. Dále povinný hradí hotové výdaje správní exekuce na nepeněžité plnění. Podle § 116 odst. 6 pak exekuční náklady vybírá a jejich exekuci provádí podle zvláštního zákona (DŘ) exekuční správní orgán, který jejich náhradu uložil. Protože se jedná o daňový řád, pak se exekuce děje v rámci dělené správy podle § 161 a § 162 DŘ. Pokud orgán veřejné moci (stavební úřad), který uložil platební povinnost k peněžitému plnění v rámci dělené správy, není současně příslušný ke správě placení nebo vymáhání tohoto peněžitého plnění, předá příslušnému správci daně nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této povinnosti. Vymáhá se tedy celá částka složená z exekučních nákladů (2.000 Kč) a hotových nákladů exekuce (částka stanovená na odstranění stavby) a to ve vašem případě podle daňového řádu.
Právní rámec k 15.11.2022:
– Zákon č. 500/2004 Sb. správní řád (v platném znění), § 116 odst. 3; § 116 odst. 6
– Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (v platném znění), § 161; § 162;
V P-lince jsme pak řešili problematiku fotopastí: Máme problémy s poškozováním obecního majetku a tvorbou černých skládek. Můžeme na problematických místech umístit fotopast? Musíme ji registrovat u ÚOOÚ a označovat místa cedulkou?
Předně je třeba uvést, že není nutné kamery ani fotopasti hlásit na Úřad pro ochranu osobních údajů a ani umístění informační tabulky o fotopasti předpisy nevyžadují. Dále bude velmi záležet na tom, kde chcete fotopast umístit. GDPR vám umožňuje řešit fotopastí ochranu majetku, a to podle čl. 6 písm. f). Musíte ale pamatovat na občanský zákoník a úpravu ochrany soukromí. Kamery ani fotopasti by neměly mířit do bytů, na soukromé domy atd. Pokud budete fotopastí hlídat např. lokalitu, kam někdo vozí odpad a tvoří skládku a znečišťuje životní prostředí, je to možné. Stejně tak hlídat obecní památky, zastávky atd.
Právní rámec:
Čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR: zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany…
V S-lince jsme pro vás připravili článek věnující se požadavku na respektování stávajícího stavu v územním plánu podle Nejvyššího správního soudu
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu jedné obce, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.
Co řekl Nejvyšší správní soud
„Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012 – 139, zdůraznil, že územní plán má především reflektovat reálný stav území. Je-li vlastník pozemku držitelem pravomocného územního rozhodnutí, je přinejmenším vhodné, aby v nově pořizovaném územním plánu byla na pozemku vymezena plocha odpovídající obsahu územního rozhodnutí (rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2017, č. j. 4 As 118/2017 – 60). Byť tyto závěry nejsou absolutní, neboť nová územně plánovací dokumentace působí výlučně do budoucna a nemá žádný vliv na účinky pravomocných rozhodnutí o umístění stavby, natož na pravomocná stavební povolení a kolaudační souhlasy… měla by se obec při koncipování územního plánu odchýlit od pravomocných územních rozhodnutí pouze ze závažných důvodů… Navrhovatelovy pozemky byly zařazeny v celém rozsahu do stávající plochy smíšeného území malých sídel (SMS) jako součást zastavěného území; tyto plochy byly určeny pro bydlení, veřejné vybavení, nerušící výrobu a služby a drobnou zemědělskou výrobu. Bylo přípustné využít je pro chovatelství v rámci zemědělské malovýroby, maloobchod, stravování, provozovny výrobních služeb a skladů, pokud provozy v těchto stavbách nenaruší požadavky na bydlení nad přípustnou míru a kapacita. Důvodně tudíž navrhovatel tvrdí, že došlo ke změně určení pozemku byt ne stricto sensu oproti původnímu plánu, ale oproti jeho dosavadnímu využívání…
Určí-li územní plán přitom určité pozemky za zastavitelné, resp. nezastavitelné, nelze toto samo o sobě ještě považovat za zásah do vlastnických práv jejich vlastníků. Jejich vlastnická práva se totiž schválením územního plánu ještě nemění. Na druhé straně ani vlastnictví k nim ještě nedává žádnému z jejich vlastníků subjektivní právo k tomu, aby je zastavěl podle svých představ. Takové právo může vlastník pozemku nabýt teprve aktem příslušného stavebního úřadu (viz např. rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2008, sp. zn. 7 As 57/2007). Z územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení, které bylo stěžovateli a) vydáno, jasně vyplývá, že stavba, jakožto celý komplex (hala, skladovací plochy, zpevněné plochy vč. oplocení) byla určena v rámci podnikatelské činnosti stěžovatele a) k „průmyslovému využití“ na tam vymezených pozemcích, pozemek p. č. 67/1 nevyjímaje. Pokud krajský soud vycházel ze skutečnosti, že na základě vydaného rozhodnutí byla umístěna a následně povolena stavba „skladová hala, přípojky, terénní úpravy a oplocení R. na pozemcích parc. č. 46/23, parc. č. 46/24, parc. č. 67/1 v katastrálním území R.“, skutečnost, že fakticky se na pozemku p. č. 67/1 v k. ú. R. nenachází žádná budova, není podstatná. Nepochybné totiž je, že veškeré pozemky jsou součástí jednoho uceleného průmyslového areálu, jehož hospodářská soudržnost je zjevná, stavba byla povolena v zastavitelném území jakožto celek a tak je tedy třeba ji posuzovat. Nelze tvrdit, jakkoli je pravdou, že územní plán, resp. jeho změna nemá žádný vliv na stávající povolenou stavbu (stěžovatel ji nepochybně není povinen odstranit, nebudou-li např. zjištěny takové dodatečné stavební úpravy, které vybočují z povolení), že do budoucna by takové omezení v podobě nové regulace zastavitelných pozemků nikterak neovlivnilo, resp. neomezovalo stěžovatele a) v dalším možném nakládání s pozemkem p. č. 67/1 v k. ú. R. v rámci povolených činností.“
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že by si při přemýšlení nad budoucí regulací obsaženou v územním plánu měly obce dávat mj. pozor i na existující pravomocná územní a jiná obdobná rozhodnutí. Ačkoliv územní plán nemůže sám o sobě tato rozhodnutí ovlivnit (nemůže je nějak zneplatnit), může ale nevhodná regulace nerespektující tato rozhodnutí představovat nepřiměřený zásah do vlastnických práv a v důsledku toho pak může být zrušena soudem.
Právní rámec:
Podle rozsudku NSS ze dne 11. 2. 2022 čj. 5 As 300/2020 – 81.
V neposlední řadě jsme pak v T-lince odpovídali na dotaz: Musí mít naše obec fax? Chceme jej zrušit, již roky stejně nic nepřišlo faxem.
Novelizacemi zákonů sice bylo podání faxem z mnoha předpisů vyškrtnuto (dříve byl fax např. v povinné struktuře informací ve vyhlášce č. 442 k zákonu č. 106/1999 Sb. V nové vyhlášce ke stošestce (č. 515/2020) už fax také vyškrtli). Tento způsob ale jeden pro nás důležitý předpis zachovává.
Podání faxem vůči úřadu uvádí zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, § 3 „Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou“. Dokonce to tento zpsob podání nebyl zrušen ani poslední novelou zák. 123/1998 Sb. Takže komplikovaný žadatel může chtít poslat žádost faxem. Naštěstí to žadatelé nevědí, leckde totiž fax zrušili už v minulém století.
Pokud nebudete mít číslo faxu, nemůže vám jej nikdo zaslat. Ale pokud by se toho dožadoval, zákon nám stále ukládá přijímat podání faxem k dotazům na informace o životním prostředí.
Fax tedy ještě nezdechl a je možné, že v předpisech ještě chvíli zůstane, i když je zbytečný. Pro zajímavost doplňuji, že i dnes ještě teoreticky musíme přijímat i další retro podání – dálnopisem, jak nám ukládá správní řád (§ 37 odst. 4).
Problém ale je, že ho nemáme jak přijmout a žadatel ho nemůže odeslat, dálnopisná síť byla zrušena v r. 1999 (s omezeným provozem vydechl naposled v r. 2008). To, že jej stále považuje trestní řád a správní řád za legální podání, jen svědčí o stavu digitalizace a egovernmentu v ČR i o úrovni právníků ministerstev.
Právní rámec:
č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, § 3 „Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou“.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!