Měsíčník Akcelerátor 1/2023
Vítáme vás v novém roce a doufáme, že jste svátky a následně i volební období přežili ve zdraví 😉 Máme pro vás připravené termíny školení pro toto pololetí, tak se mrkněte, zda se na nějaké nebudete chtít přihlásit. No a co jsme si pro vás připravili tento měsíc a jaké dotazy k nám dorazily?
Do E-linky nám dorazil tento dotaz: Tímto se na Vás obracím s prosbou. Prosím pěkně a žádám o sdělení, zda je nutné nebo musíme, když dlužník zemře, okamžitě se přihlašovat do dědického řízení. Děkuji velmi mnoho, neboť vedení města nás dotazovalo.
Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Podle § 174 zákona č.292/2013 Sb., Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále jen zákon) je stanoveno, že na návrh dědice, který si vyhradil soupis pozůstalosti, nebo toho, kdo spravuje pozůstalost, soud usnesením vyzve věřitele zůstavitele, aby u něho přihlásili a listinami doložili své pohledávky, a poučí je, jak mohou pohledávky přihlásit a jaké jsou následky toho, když pohledávky nepřihlásí. K přihlášení a doložení pohledávky soud v usnesení stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 3 měsíce od vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.
Podle § 201 zákona pak dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti se pohledávky odpovídající dluhu, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, stávají splatnými, jestliže se věřitel řádně a včas přihlásil.
Podle § 240 zákona věřitel, jehož pohledávka odpovídá dluhu patřícímu do pasiv likvidační podstaty, může podat přihlášku ode dne, kdy bylo usnesení o nařízení likvidace vyvěšeno na úřední desce soudu, až do uplynutí lhůty, která byla stanovena v usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti. Lhůta je zachována, dojde-li přihláška příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout. Podle § 239 odst. 1 zákona pak může být při likvidaci pozůstalosti uspokojena jen taková pohledávka, které odpovídá dluh, jenž patří do pasiv likvidační podstaty, a která byla přihlášena nebo která byla soudu oznámena, považuje-li se takové podání za přihlášku.
V § 277 zákona pak je řešen zánik neuspokojených pohledávek. Ustanovení specifikuje, že pohledávky, jimž odpovídá pasivum pozůstalosti, zanikají dnem skončení řízení o pozůstalosti (§ 276 odst. 2 zákona) v takovém rozsahu, v jakém nebyly uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetku likvidační podstaty; to platí i tehdy, jestliže věřitel svoji pohledávku nepřihlásil.
Je-li zákonem výslovně předjímaným důsledkem nařízení likvidace dědictví zpeněžení veškerého známého majetku zůstavitele a po pravomocném skončení řízení o likvidaci dědictví též zánik neuspokojených pohledávek věřitelů, pak (podle mého názoru) k zákonnému zániku uvedených pohledávek za dědici zůstavitele dochází zcela bez zřetele k tomu, zda se takoví věřitelé se svou pohledávkou do likvidace dědictví přihlásili či nikoli. Pokud tedy pohledávka jako taková „zaniká“, pak ji již nebudeme ani evidovat a vyvede se z účetnictví.
Z uvedeného plyne, že výzva soudu v usnesení o nařízení likvidace adresovaná věřitelům, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a současně upozornění, že pohledávky, které nebudou při likvidaci uspokojeny, zaniknou, se týká všech pohledávek za zůstavitelem, a to zcela bez ohledu na jejich splatnost. Výjimkou jsou pokuty uložené zůstaviteli a to s ohledem na nepřenositelnost těchto povinností (trestu) na jinou osobu (§ 238 odst. 1 písm. d/ zákona). Dále je nutno poznamenat, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu se ve správním trestání obecně uplatňují základní zásady trestání soudního (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135, č. 1338/2007 Sb. NSS, dostupný též na www.nssoud.cz). V trestněprávní doktríně přitom platí zásada, že výkon trestu zaniká v případě smrti odsouzeného, popř. jeho prohlášení za mrtvého (viz např. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, s. 1132). Trestní sankce (jako například peněžitý trest) tak nemůže přejít na jinou osobu, tj. na dědice. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že každá trestní sankce má ryze osobní charakter a je neodmyslitelně spojena s osobou odsouzeného.
Podle mého názoru by bylo vhodné (v rámci dobrého hospodáře) přihlašovat pohledávky (mimo pokut) do lhůt uvedených soudem. Problémem však může být skutečnost, že soud (případně pozůstalí) nevědí o pohledávce například z titulu místních poplatků. V takovém případě soud nevyzve věřitele k přihlášení pohledávek, jelikož mu není znám. Je tedy na věřiteli, aby tyto případy adekvátním přístupem zabezpečil.
Právní rámec k 15.1.2023:
– Zákon č.292/2013 Sb., Zákon o zvláštních řízeních soudních – § 174; § 201; § 238 odst. 1, písm. d); § 240; § 276 odst. 2; § 277.
– rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135.
V P-lince jsme dále odpovídali na dotaz: Na úřad nám nastoupí na praxi studentka VŠ, jak máme řešit GDPR?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Především bude záležet na tom, k jakým agendám byste praktikantku vzali. S největší pravděpodobností bude stačit obecná mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při praxi seznámila. Nebude totiž osobní údaje sama zpracovávat nebo uchovávat, ale jen s nimi pracovat v rámci praxe. V případě některých agend by bylo problematické je s ní vůbec řešit, OSPOD např., případně pokud by tyto agendy byly součástí její praxe, pak bude nutné pečlivě formulovat ustanovení o mlčenlivosti ve smlouvě s ní a s vysílající školou.
V rámci S-linky jsme pak odpovídali na dotaz: Musí návrh územního plánu přesně odpovídat zadání?
Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Právní rámec:
§ 50 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon: Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst. 2 stanoví prováděcí právní předpis.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, čj. 1 Ao 5/2010 – 169
V § 50 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon se uvádí, že pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu na základě zadání. Nejvyšší správní soud k tomu říká: „Nejvyšší správní soud k této námitce navrhovatelů uvádí, že proces pořizování územně plánovací dokumentace je dynamický. Zadání změny územního plánu je pouze východiskem celého procesu, avšak stavební zákon nestanoví, že by výsledek tohoto procesu (tj. schválená změna územního plánu) měl obsahově plně korespondovat s obsahem zadání. Stavební zákon nepřikazuje, aby v případě změny obsahu zadání oproti jeho návrhu byl opakován postup dle § 47 odst. 2 stavebního zákona. Nelze zde hledat paralelu s opakováním veřejného projednání návrhu změny územního plánu, neboť § 53 odst. 2 stavebního zákona obsahuje výslovnou úpravu opakování veřejného projednání návrhu. Ostatně veřejné projednání návrhu změny územního plánu je poslední fází celého procesu, kdy se ještě může veřejnost vyjádřit k jeho obsahu. Návrh zadání změny územního plánu je naproti tomu ranou fází tohoto procesu, kdy ještě nemůže dojít ke zkrácení práva veřejnosti vyjádřit se k obsahu změny územního plánu.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, čj. 1 Ao 5/2010 – 169)
Je tedy zjevné, že do určité míry se nepochybně od zadání odchýlit lze, nicméně je třeba být obezřetný a takový postup vždy řádně odůvodnit, čímž se sníží riziko, že územní plán u soudu neobstojí.
Nakonec jsme v T-lince odpovídali na otázku: Starosta a místostarosta byli znovu zvoleni do funkce 24.10. Jaká oznámení mají podat a musí za letošní rok podávat příští červen také průběžné oznámení?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Veřejní funkcionáři mají povinnost oznámení podle zákona o střetu zájmů podávat ve formě tzv. vstupního (§ 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů), průběžného (§ 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů) a výstupního (§ 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů) oznámení.
Starosta a místostarosta tedy podají výstupní oznámení – z důvodu ukončení funkce k 24.10., dále podají vstupní oznámení, vzhledem k zahájení funkce k 24.10. Výstupní oznámení však zahrnuje obsahově i průběžné oznámení od 1.1.2022 do 24.10.2022.
V roce 2023 tak podají průběžné oznámení za rok 2022 jen za období od 24.10. do 31.12.2022.
Právní rámec:
Zákon č. 159/2006 Sb., zákon o střetu zájmů
§ 12 Lhůty a způsob podávání oznámení
(1) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 podávaná ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích (dále jen „registr oznámení“) zapsala právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2.
(2) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 je veřejný funkcionář povinen činit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po celou dobu výkonu funkce.
(3) V případě, že došlo k ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, je osoba, která byla veřejným funkcionářem, povinna učinit oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost do registru oznámení zapíše právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V oznámení podle § 10 odst. 1 písm. b) uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, majetek podle § 10 odst. 2 písm. d) pouze, pokud jeho hodnota ve svém souhrnu přesáhla ke dni ukončení výkonu funkce částku 500000 Kč. V oznámení podle § 11 odst. 2 uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody anebo nesplacené závazky pouze, pokud ke dni ukončení výkonu funkce souhrnná výše peněžitých příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo souhrnná výše nesplacených závazků přesáhla částku 100000 Kč.
Ministerstvo spravedlnosti, Často kladené otázky – FAQ veřejný funkcionář
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!