Aktuální trendy ve financování školství v České republice: Výzvy a perspektivy roku 2024

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Financování školství v České republice prochází v roce 2024 významnou transformací, která reflektuje jak dlouhodobé systémové změny, tak akutní problémy vyvolané současnou ekonomickou situací. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) čelí komplexní výzvě: zajistit dostatečné financování vzdělávacího systému v době, kdy státní rozpočet prochází významnými škrty ve snaze o konsolidaci veřejných financí.

Jedním z klíčových trendů, který významně ovlivňuje financování školství, je pokračující implementace reformy financování regionálního školství. Tato reforma, započatá v roce 2020, přinesla zásadní změnu v podobě přechodu z normativního financování na žáka k financování podle skutečného počtu odučených hodin. V roce 2024 se plně projevují dopady této změny, zejména v oblasti malotřídních škol a škol v odlehlých oblastech. Tyto instituce nyní dostávají adekvátnější finanční prostředky, což umožňuje zachování jejich existence i v méně lidnatých regionech.

Významnou novinkou v oblasti základního vzdělávání je novelizovaná vyhláška, která vstoupila v platnost 1. září 2024. Tato vyhláška přináší důležité změny v organizaci a financování základního vzdělávání, reagující na aktuální potřeby školského systému. Současně s tím, již od července 2024, platí novela tzv. hygienické vyhlášky, která významně uvolňuje hygienické požadavky pro stavby, jež doposud sloužily k jinému účelu a které by nově mohly být využity jako školy. Toto opatření má potenciál snížit náklady na zřizování nových školských zařízení a zároveň umožnit flexibilnější využití stávajících budov pro vzdělávací účely.

V oblasti financování projektů z evropských fondů je klíčovou událostí vyhlášení II. vlny šablon v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský, plánované na září 2024. Tento program poskytuje školám významné finanční prostředky na realizaci různorodých vzdělávacích aktivit a projektů zaměřených na zvyšování kvality vzdělávání. Efektivní čerpání těchto prostředků bude kritické pro modernizaci českého školství a podporu inovativních vzdělávacích přístupů.

MŠMT také reaguje na aktuální společenské výzvy, což se odráží v zaměření některých finančních programů. Příkladem je druhý ročník programu na podporu jazykového vzdělávání pro ukrajinské migranty v České republice, na který je alokováno 14 milionů korun. Cílem tohoto programu je usnadnit integraci ukrajinských studentů a jejich přístup ke studiu na českých vysokých školách. Žádosti o dotaci v rámci tohoto programu je možné podávat do 15. září 2024, což představuje významnou příležitost pro vysoké školy k získání dodatečných finančních prostředků na podporu internacionalizace a diverzity studentské populace.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím financování školství je akutní nedostatek pedagogických pracovníků, který se v roce 2024 ještě prohloubil. MŠMT reaguje na tuto situaci navýšením platů učitelů, přičemž cílem je dosáhnout průměrného platu pedagogů na úrovni 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Toto opatření, ačkoli nezbytné pro zvýšení atraktivity učitelské profese, vytváří značný tlak na rozpočet resortu.

Významnou změnou prochází také financování vysokého školství. V roce 2024 pokračuje trend posilování výkonového financování vysokých škol, kdy je větší důraz kladen na kvalitu výuky, uplatnitelnost absolventů a výzkumnou činnost. Ministerstvo zavádí nové indikátory pro hodnocení kvality vysokých škol, které mají přímý vliv na výši jejich financování. Tento přístup sice motivuje vysoké školy k zvyšování kvality, ale zároveň vyvolává obavy z možného prohlubování rozdílů mezi prestižními a regionálními univerzitami.

Financování inkluzivního vzdělávání zůstává i v roce 2024 ožehavým tématem. Přestože systém podpůrných opatření přináší více prostředků do škol pro zajištění individuální podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, stále přetrvávají výzvy v oblasti efektivního využití těchto prostředků. MŠMT pracuje na revizi systému s cílem zajistit, aby finanční prostředky byly využívány co nejúčelněji a skutečně vedly k zlepšení vzdělávacích výsledků dotčených žáků.

Nový prvek ve financování školství představuje zvýšený důraz na podporu duševního zdraví žáků a studentů. V reakci na dopady pandemie COVID-19 a rostoucí míru psychických problémů mezi mladými lidmi MŠMT alokuje významné prostředky na programy prevence a podpory duševního zdraví ve školách. Toto zahrnuje financování školních psychologů, vzdělávacích programů pro pedagogy v oblasti duševního zdraví a podporu spolupráce škol s odbornými institucemi.

Lze tedy konstatovat, že financování českého školství v roce 2024 čelí komplexním výzvám. Na jedné straně stojí snaha o modernizaci a zvyšování kvality vzdělávání, na straně druhé nutnost fiskální konsolidace. Nové legislativní úpravy, programy financované z evropských fondů a cílené dotační tituly představují důležité nástroje pro adresování aktuálních potřeb vzdělávacího systému. Úspěšné zvládnutí těchto výzev a efektivní využití dostupných finančních nástrojů bude klíčové pro zajištění konkurenceschopnosti českého vzdělávacího systému v mezinárodním kontextu a pro přípravu mladé generace na výzvy 21. století.