Měsíčník Akcelerátor 8/2023
V E-lince jsme tento měsíc připravili článek – Proč je pro obec důležité mít nezávislé hodnocení její finanční kondice
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Nezávislé hodnocení poskytuje obci informace o jejím hospodaření. Samotné externí hodnocení hospodaření určuje, zda je obec finančně zdravá, soběstačná, zda její zadlužení neohrožuje budoucí fungování a rozvoj obce. Vnější pohled je důležitý zejména pro možnost porovnání s jinými srovnatelnými obcemi.
Není dobré vyhodnocovat hospodaření obce pouze podle vývoje rozpočtu obce. Důležité je vyhodnotit celou škálu účetních a rozpočtových ukazatelů a získat tak objektivní pohled na stav obecních financí.
Rovněž povinné přezkoumání hospodaření dává pohled velmi krátkodobý a nepopisuje vývoj střednědobého hospodaření obce.
Rating je tak důležitý především pro stanovení finanční udržitelnosti rozvoje obce. Může být i důležitým vodítkem pro vedení obce, občany obce i opoziční zastupitele, kteří získají informace o ekonomické kondici dané obce.
Přidělení ratingu hodnotí, jak efektivně využívá obec své finance a jak je z hlediska ekonomiky stabilní, současně hovoří o možnostech externího úvěrování.
Analýza finančního zdraví obce popisuje základní finanční situaci obce. Dobré finanční zdraví obce je základním předpokladem pro její úspěšné fungování. Za finančně zdravou obec lze pak považovat takovou obec, která dokáže generovat zdroje na rozvoj svého území a na uspokojování potřeb svých občanů a nemá problém se svou schopností včas hradit splatné závazky.
Model ratingového hodnocení a hodnocení finančního zdraví zjednodušeně porovnává stav finanční zásoby města, ukazatele dluhové služby, stavy provozního salda, lhůtu splacení závazků z provozního salda a hodnotí poměr přebytku provozního rozpočtu k dluhové službě a další doplňkové ukazatele, v posledních pěti letech, kdy každý ukazatel a rok má v modelu svou váhu, tak aby šlo na konci zodpovědně přiřadit celkové hodnocení obce.
Model ratingového hodnocení a hodnocení finančního zdraví si můžete za výhodných podmínek pořídit ihned – více informací ZDE.
Dále nám do P-linky dorazil tento dotaz: V obecním zpravodaji máme fotografie z místních akcí, musíme nějak řešit souhlasy podle GDPR?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
V případě obecního zpravodaje o periodikum, podléhá podmínkám vydávání periodického tisku, fotografie v obecním zpravodaji nepodléhají úpravě v nařízení GDPR, ale speciální úpravě v občanském zákoníku, zejm. tzv. zpravodajské licenci. Můžete tedy z obecních akcí zveřejňovat fotografie, informovat o dění v obci. Pozor dejte ale v případě, že někdo nechce být fotografován, pak byste neměli jeho svolení fotografii zveřejnit.
Právní rámec:
§ 89 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.“
V S-lince pak mimo jiné naleznete článek – Jak Říčany zakázaly ubytovny a obstály u soudu
Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Říčany u Prahy vydaly před časem změnu č. 3 svého územního plánu. Zajímavá je tím, že se snaží zakázat ubytovny, které mají na život v mnoha obcích negativní vliv a přináší řadu problémů. Navzdory zásahu do vlastnických práv změna č. 3 obstála u krajského i Nejvyššího správního soudu. Do jisté míry to bylo dáno pochybeními vlastníků v rámci procesu územního plánování i před soudy, ale přesto může být regulace pro ostatní obce inspirativní.
Co obsahovala změna č. 3
Pokud jde o ubytovny, změna doplnila mezi pojmy definici tzv. ostatního ubytovacího zařízení podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., §2 písm. c, bod 4, kterým se v Říčanech rozumí zejm. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Do obecných podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití pak město dopsalo, že „ostatní ubytovací zařízení jsou ve všech plochách s rozdílným zp. využití nepřípustná. Ostatní ubytovací zařízení, která jsou povolena ke dni vydání změny č. 3 ÚP Říčan jsou tolerována a jsou možné jejich stavební úpravy.“ Do nepřípustného využití ploch bydlení, smíšených obytných, rekreace, skladování a výroby a občanského vybavení, ploch veřejných prostranství a zeleně i dopravní a technické infrastruktury, i zemědělských a vodních ploch byla doplněny právě ostatní ubytovací zařízení.
Co na to řekl soud?
Věc řešil Krajský soud v Praze. Vlastníkům se nelíbilo, že město Říčany vymezilo ostatní ubytovací zařízení shodně jako v § 2 písm. c) bodu 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 431/2012 Sb. (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Paradoxně je tak zakázalo, zatímco připouští bez omezení hotely, motely a penziony. Město dle vlastníků dále stanovilo, že „ostatní ubytovací zařízení“ povolená ke dni vydání změny č. 3 jsou tolerována, ale jsou možné pouze jejich stavební úpravy. Připuštění pouze možnosti stavebních úprav považovali vlastníci za diskriminační, neopodstatněné a odporující zásadě subsidiarity a proporcionality. Pro vlastníky to znamená, že napadená změna vylučuje úpravy do naplnění mezních hodnot, neumožňuje přestavbu, vestavbu, přístavbu nebo modernizaci.
Krajský osud změnu č. 3 posoudil a konstatoval: „Jako přípustné využití ploch OV územní plán v původním znění vymezuje „stravování, nerušící služby a obchod pouze přímo související s hlavní funkcí, veřejná administrativa a administrativa související s občanskou vybaveností; zařízení pro obchodní prodej max 150 m; dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň; doprovodné stavby, pěší cesty a cyklostezky, a také sportovní vybavení. Max. celkový rozsah přípustného využití do 25 % rozsahu hlavního využití mimo dopravní a technickou vybavenost. Přípustný 1 služební byt ve vazbě na hlavní využití“ (dále je pak upřesněno toto využití ve vztahu k několika konkrétním pozemkům, ty se však netýkají nyní projednávané věci)… Jako nepřípustné využití ploch OV územní plán v původním znění vymezuje „veškeré stavby a využití, které neodpovídají výše uvedenému využití“. Napadené OOP doplnilo mezi nepřípustné využití „stavby pro reklamu“ a „ostatní ubytovací zařízení“.“
K definici „ostatních ubytovacích zařízení“ a jejich zákazu
Krajský soud pak dále k definic pojmu „ostatní ubytovací zařízení“ uvedl: „Co se týče vymezení pojmu „ostatní ubytovací zařízení“ napadené OOP v bodu 7 uvádí, že se v kapitole 6.1 v části A územního plánu označené „Základní pojmy“ doplňuje za poslední odstavec následující definice: „Ostatní ubytovací zařízení (vyhláška č. 501/2006 Sb., § 2 písm. c, bod 4): zejm. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat vybavené pro poskytování přechodného ubytování.“ Odkazované ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb. obsahuje rozčlenění staveb ubytovacích zařízení na hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení. Posledně uvedený typ ubytovacích zařízení pak definuje v zásadě shodně, jak je uvedeno v citovaném bodu 7 napadeného OOP (citované ustanovení obsahuje navíc bungalovy).“
K samotnému zákazu ostatních ubytovacích zařízení soud řekl: „V odůvodnění napadeného OOP odpůrce uvedl, že změna č. 3 není v rozporu s republikovými prioritami stanovenými v Politice územního rozvoje ČR (dále jen „PÚR“) a v této souvislosti odkázal mimo jiné na bod 15 PÚR, podle něhož je jednou z republikových priorit „[p]ředcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.“
V této souvislosti pak odpůrce v odůvodnění doplnil, že změna č. 3 nepřispívá k prohlubování sociální segregace, jedná se o drobné korekce území. Změnou jsou řešeny regulativy funkčního využití ploch z hlediska nežádoucího potenciálního vzniku sociálně problematických ubytoven… Shrne-li soud výše popsaná zjištění z napadeného OOP a jeho odůvodnění (včetně rozhodnutí o námitkách), považuje za zřejmé, že zařazení „ostatních ubytovacích zařízení“ mezi nepřípustné využití plochy OV znamenalo pouze dílčí úpravu. Komerční stavby ubytovacích zařízení nebyly územním plánem nikdy zařazeny mezi hlavní využití ploch OV.“
Územní plán podle soudu odstraňuje nejednoznačnost
„Plochy OV byly územním plánem již od počátku určeny primárně pro veřejné občanské vybavení, tedy stavby a zařízení zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu (pro úplnost soud podotýká, že zařazení „ostatních ubytovacích zařízení“ mezi nepřípustné využití v jiných plochách navrhovatelé nenapadli, proto se soud touto otázkou nezabýval). Krom toho, ze znění územního plánu před změnou č. 3 nemuselo být zcela jednoznačné, zda byla v rámci přípustného využití (zahrnujícího „nerušící služby“) povolena „ostatní ubytovací zařízení“.
Napadené OOP tuto nejednoznačnost odstraňuje. Z jeho odůvodnění je zřejmé, že cílem této dílčí úpravy v rámci změny č. 3 bylo výslovně vyloučit z využití některých ploch (mimo jiné ploch OV) zejména zřizování nových ubytoven, které odpůrce považuje za potenciálně sociálně problematické. Stanovení nepřípustnosti „ostatních ubytovacích zařízení“, ale nikoliv hotelů, motelů a penzionů v daných plochách není paradoxní, jak se navrhovatelé domnívají, ale je důsledkem zmíněného cíle, jehož má napadené OOP dosáhnout. Navrhovatelé nemají subjektivní veřejné právo na zachování obsahu územního plánu ani na to, aby územní plán stanovil pro konkrétní plochu podmínky využití, jež jim vyhovují.“
Soudy městu sporé odůvodnění tolerovaly
Říčany bohužel svůj postup prakticky neodůvodnily. Soud jim to ale odpustil, navíc vlastníci nejspíše (dle soudu) podali dosti ledabylé námitky, což také ovlivnilo požadavky na kvalitu odůvodnění: „Soud neshledal, že by přijatá regulace (ať již vyloučení stavby nových „ostatních ubytovacích zařízení“ nebo vyloučení nástavby a přístavby u stávajících) byla nejednoznačná, nepředvídatelná, rozporná s cíli a úkoly územního plánování nebo nedostatečně odůvodněná.
Odpůrce podle soudu nepřekročil mantinely, které mu dává právo na samosprávu. Odůvodnění zvolené úpravy je sice relativně stručné, avšak odpovídá pouze dílčí, (s ohledem na její hlavní využití) relativně nevýznamné změně využití plochy OV a absenci konkrétních námitek v průběhu projednávání napadeného OOP. Navrhovatelé neuvedli, v čem konkrétně by měl spočívat rozpor předmětné úpravy se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem…
Námitky navrhovatelů uplatněné v průběhu projednávání napadeného OOP byly do značné míry obecné. Navrhovatelé především kritizovali tvrzeně nejednotné pojmosloví a namítali chybějící prověření podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití (viz výše bod 26). Námitku nepřiměřenosti navrhovatelé tehdy nevznesli, ale uplatňují ji poprvé až v návrhu předloženém soudu. Soud přitom neshledal, že by navrhovatelům v podání námitek týkajících se tvrzené nepřiměřenosti již v procesu přijímání napadeného OOP bránily objektivní důvody. Takové důvody ostatně navrhovatelé ani netvrdili.“
K výsledku zřejmě přispěla nedostatečná kvalita návrhu
Stejně nedostatečný byl patrně i návrh na zrušení části změny č. 3 a také kasační stížnost: „Pouze na okraj tak soud poznamenává, že v nyní předloženém návrhu navrhovatelé namítají nepřiměřenost zásahu do jejich vlastnického práva pouze velmi obecně a hypoteticky. Ve vztahu k zařazení „ostatních ubytovacích zařízení“ do nepřípustného využití ploch OV, resp. k omezení změny staveb stávajících „ostatních ubytovacích zařízení“ pouze na stavební úpravy, neuvedli, v čem konkrétně zásah do svého vlastnického práva spatřují, např. že by touto regulací byl zmařen nějaký jejich konkrétní podnikatelský záměr.“
Zdůrazňujeme, že soudy se nezabývaly omezením v jiných funkčních plochách, ale jen a právě v těch, kterým bylo přiděleno využití jako občanské vybavení. Pokud by chtěla jít jiná obec ve šlépějích Říčan, doporučujeme jednoznačně, aby svoje rozhodnutí mnohem lépe zdůvodnila, protože nemusí mít u soudu tolik štěstí jako Říčany.
Právní rámec:
Podle rozsudku Krajského soudu v Praze čj. 55 A 90/2019 – 61 ze dne 25. 3. 2021 a rozsudku NSS ze dne 3. 8. 2023 čj. 3 As 127/2021 – 38. Oba dostupné na www.nssoud.cz
V neposlední řadě jsme pak v T-lince odpovídali na otázku: Připravujeme strategický plán obce a součástí přípravy byly i ankety pro občany a dotazníky. Jeden z občanů chce před zasedáním nahlédnout do dotazníků, chce se s nimi seznámit, aby mohl připomínkovat připravovaný strategický plán na zasedání. Musíme mu to umožnit?
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Nemusíte, práva občana obce zahrnují poměrně úzký okruh dokumentů, do kterých může nahlížet (do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce) a toto mezi nimi není.
Pokud ale by byly dotazníky součástí zápisu, přílohou, mohl by do nich nahlédnout po zasedání jako do součásti zápisu, to by ale obec do zápisu nedávala.
Občan by mohl využít i informační zákona, zákon č. 106/1999 Sb., poskytnutí dotazníků bych ale odmítl s ohledem na § 11 odst. 2 písm. a) tohoto zákona.
Právní rámec:
§ 16 odst. 2 písm. e) zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo…e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 106/1999 Sb. Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých linkách. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!