Úkolem procesního řízení je identifikovat, nastavit a spravovat jednotlivé procesy a postupy v organizaci. Procesní řízení stále získává na oblibě. Poskytuje totiž organizacím celou řadu benefitů včetně zvýšené efektivity a životnosti, ale například také rychlejšího zavádění změn.

Přesto, že veřejná správa nepatří mezi typické uživatele procesního řízení, mnohé příklady z praxe jasně prokazují, že přechod od stále ještě typického funkčního uspořádání k procesnímu může i tomuto segmentu výrazně prospět. Zejména, je-li partner, který celý průběh přípravy, implementace a následné správy a rozvoje zastřešuje svými znalostmi a zkušenostmi, připraven zohlednit specifické potřeby a požadavky veřejné správy.

Procesní řízení ve veřejné správě má svá specifika

Instituce veřejné správy - na rozdíl od komerčních organizací, jejichž primárním cílem je zisk, resp. vytvářet podmínky pro budoucí zisky (investice) - mají za úkol všestranně rozvíjet svěřené území a uspokojovat potřeby občanů (a přitom chránit veřejný zájem). A i když povinnost zacházet se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře dává legislativa také manažerům a majitelům firem, odpovědní pracovníci institucí veřejné správy jsou i v tomto ohledu pod výrazně větším tlakem. Už proto, že jejich aktivity vcelku jasně definuje (a současně také omezuje) legislativa. Nehledě na politické tlaky - přeci jen musí představitelé města či obce každé čtyři roky své pozice a minulé kroky obhájit před voliči, což je výrazně obtížnější, než když kvalitu své práce musíte obhájit před majitelem (či majiteli) firmy.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že metodiku procesního řízení je nutné pro potřeby veřejné správy upravit, zohlednit specifické potřeby úřadů a dalších institucí a také podmínky, za nichž management měst a obcí a vedoucí úřadů a jiných organizují svou funkci vykonávají.

Omezené pravomoci vedení úřadů omezují možnosti řízení

Hlavní rozdíl mezi podnikatelským segmentem a veřejnou správou nespočívá v procesech, ale v řízení. Konkrétně v tom, jakou měrou mohou manažeři (vedoucí pracovníci) firem, resp. úřadů ovlivňovat dění. To je totiž nejzásadnější problém při zavádění procesního řízení ve veřejné správě, resp. faktor, který je třeba při mapování a nastavování jednotlivých procesů vždy zohlednit.

Provoz samosprávných celků je životně závislý na centrálně přerozdělovaných daních. Navíc městské i obecní úřady musí - v souladu s platnou legislativou - vykonávat celou řadu agend státní správy, o jejichž podobě rozhoduje někdo jiný. Tato situace staví města a obce (a další organizace) do nevýhodné pozice. V mnoha případech prostě musí vedení měst a obcí zohledňovat pravidla a požadavky, které jejich strategii a cílům nevyhovují. Ti, kteří by měli rozhodovat, tedy starostové (primátoři), radní a zastupitelé, tak v mnoha případech pouze potvrzují rozhodnutí někoho jiného.

Budou obce donuceny k podnikání?

Jedním z významných argumentů pro zavádění procesního řízení ve veřejné správě - v tomto případě především na úřadech - bude skutečnost, že velká část měst a obcí bude muset - dříve či později - začít podnikat. Proč? Z jednoduchého důvodu: Po roce 1989 tehdejší představitelé často postupně zprivatizovali veškerý obecní majetek. Tím de facto jimi řízená města a obce zbavili pravidelných příjmů, jež by pokryly výdaje, které nelze financovat z tradičních zdrojů (daně, příspěvky ze státního rozpočtu, evropské dotace). A to znamená, že mohou brzy začít chybět peníze i na aktivity, které občané vyžadují (nemluvě o investicích do oprav majetku, jejichž podpora z fondů EU a jiných dotací se postupně omezuje).

Pokud by byly instituce veřejné správy (zejména města a obce) donuceny začít podnikat (a tato varianta se jeví jako stále pravděpodobnější), bude implementovaný systém procesního řízení velmi prospěšný. Už proto, že při řízení podnikatelských aktivit tradičně nastavené procesní řízení vše velmi zjednodušuje (včetně veřejné kontroly).

Kontaktujte nás

Zaujala Vás naše nabídka? Chcete se na něco zeptat? Máte zájem o naše služby? Napište nám...