Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Rok 2026 bude pro rozpočty měst a obcí přelomový. Parlament České republiky projednal dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a nepřímou změnu zdanění příjmů územních samospráv, jenž zásadně promění strukturu jejich příjmů, metodiku výpočtu podílů i daňové povinnosti. První změna přinese územním samosprávám celkově vyšší objem finančních prostředků. Druhá změna, jež měla zavést zdanění podnikatelských příjmů obcí do státního rozpočtu, byla zásahu Senátu naštěstí odvrácena.
Hlavní změny – co je již schválené?
Od 1. ledna 2026 se zvyšuje podíl obcí a krajů na sdílených daních. Podíl obcí se navýší z dosavadních 24,16 procent na 25,93 procent, zatímco kraje si polepší z 9,45 procent na 10,23 procent.

Tento krok, schválený v rámci novelizace školského zákona, přinese v roce 2026 do rozpočtů územních samospráv navíc zhruba 32,4 miliardy korun.
Současně se zásadně mění váhy, podle kterých se tato částka přerozděluje mezi jednotlivé obce. Významně roste vliv počtu žáků a studentů, který se nově podílí 15,15 procenty na výsledném podílu obce z RUD, oproti současným devíti procentům. Naopak klesá váha velikosti katastru a počtu obyvatel a koeficient postupných přechodů, který doposud zajišťoval vyrovnávání mezi různě velkými obcemi, klesá z 78 na 72,73 procent.

Pro obce se školami a vzdělávací infrastrukturou to znamená posílení příjmů, zatímco menší obce bez škol mohou pocítit relativní pokles podílu. Všechny tyto změny souvisí s převodem financování nepedagogických pracovníků a nákladů na učební pomůcky ze státu na územní samosprávy.
Novela zákona bohužel nereflektovala požadavky územních samospráv na další úpravy zákona, například zvýšení motivační složky u daní z příjmů.
Odmítnutá změna
Paralelně měla vstoupit v účinnost i změna zcela odlišného charakteru, která mění zdaňování příjmů obcí a krajů jako právnických osob. Aktuálně však Senát 23.7.2025 tuto novelu vrátil Poslanecké sněmovně, a Poslanecká sněmovna 10.9.2025 přijala novelu ve znění Senátu, čímž je toto zdanění zažehnáho.
V čem projednávaná změna spočívala? V rámci pozměňovacího návrhu k zákonu o zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů by mělo dojít k novelizaci § 18a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nově by byly zdanitelné pouze příjmy ze zemědělské, lesní a vodní činnosti, živnostenského podnikání a jiných podnikatelských aktivit, podíly společníků ve veřejných obchodních a komanditních společnostech a příjmy zdaňované srážkou nebo v samostatném základu daně. Příjmy z nájmů a jiné nepodnikatelské výnosy zůstávají mimo daňovou povinnost. Obce a kraje, které tyto činnosti neprovozují, nebudou muset podávat daňová přiznání, což výrazně sníží jejich administrativní zátěž. Současně měla novela zavést odčitatelnou položku dle § 20 odst. 7, která umožní snížit základ daně minimálně o 300 tisíc korun a maximálně o 30 procent základu daně, nejvýše však do jednoho milionu korun.
Klíčovým zlomem je však fakt, že veškerá vypočtená daň měla být nově plně odvedena do státního rozpočtu. Skončila by tak dosavadní praxe, kdy si obce prostřednictvím daňových přiznání a následného přerozdělení v rámci RUD „vracely“ zaplacenou daň samy sobě, čímž byl celý proces fiskálně neutrální. Nový režim by vedl k reálnému odvodu části příjmů do státní kasy, zejména pro obce s rozsáhlejší podnikatelskou činností, zatímco ty bez podnikatelských aktivit by zůstaly zasaženy minimálně. Vzhledem k tomu, že tato úprava vznikla jako přílepek bez důvodové zprávy, hrozila v praxi nejistota při výkladu, například u příjmů z prodeje infrastrukturního majetku.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, však vyslyšela požadavek Senátu a zejména územních samospráv na odmítnuté této změny. Změnu zdanění příjmů územních samospráv ze zákona vyjmula.
Doporučení pro obce a kraje
Samosprávy by měly již nyní začít aktivně připravovat své rozpočty na nové podmínky. Doporučuje se důkladně analyzovat dopady zvýšeného podílu na RUD, zejména s ohledem na nové váhy, které zvýhodňují obce se školami a žáky.