Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Zatímco jednorázový rozpočtový schodek může být výsledkem mimořádné investice, dočasného výpadku příjmů nebo nepředvídatelné události, strukturální deficit je mnohem vážnějším signálem. Znamená, že běžné výdaje obce dlouhodobě převyšují její pravidelné příjmy, a bez zásadní změny struktury hospodaření nebude možné udržet vyrovnaný rozpočet. Taková situace vyžaduje nejen technická opatření, ale také politickou odvahu, transparentní komunikaci a systémovou práci s prioritami.
Identifikace strukturálního deficitu
Základním krokem je analýza běžného hospodaření. Pokud obec v několika po sobě jdoucích letech pokrývá provozní výdaje (mzdy, energie, služby, opravy, příspěvky) nejen z daňových a nedaňových příjmů, ale pravidelně „doplácí“ z investičních rezerv, přebytků minulých let nebo si bere úvěr, hovoříme o strukturálním deficitu. Stejně tak platí, že pokud každoročně chybí prostředky na obnovu majetku, ale zároveň rostou závazky z provozu, je udržitelnost ohrožena.
Příznakem problému bývá také nízký nebo žádný provozní přebytek, přestože daňové příjmy rostou. To ukazuje na přezaměstnanost, naddimenzované provozy nebo podfinancované výnosy z vlastních činností. Často jde o kombinaci „příjmové slepoty“ (nevýběr poplatků, neaktivní správa majetku) a „výdajové setrvačnosti“ (historické smlouvy, rigidní organizační struktura, duplicity).
Cesta ke konsolidaci rozpočtu
Konsolidace neznamená jen škrty. Jde o komplexní ozdravení rozpočtu, které zahrnuje čtyři vzájemně provázané oblasti:
Politika, komunikace a plánování
Konsolidace je nejen ekonomický, ale i politický a komunikační proces. Je třeba otevřeně komunikovat s veřejností i zaměstnanci, vysvětlovat důvody, kroky a očekávaný výsledek. Vhodné je zapojit finanční výbor, vytvořit konsolidační plán schválený radou a zastupitelstvem a vyhodnocovat ho minimálně pololetně.
Silným nástrojem je také střednědobý rozpočtový výhled postavený na realistických scénářích, nejen „co chceme“, ale také „na co skutečně máme“. Dobrou praxí je používat indikátor strukturální rovnováhy, tj. poměr běžných příjmů k běžným výdajům. Pokud se trvale pohybuje pod hodnotou 1, obec nesmí navyšovat provozní výdaje, dokud nedojde k nápravě.
Řešení strukturálního deficitu je běh na delší trať. Nejde o jeden rozpočtový rok, ale o systémovou změnu v řízení financí, správě majetku a přístupu k investicím i provozu. Obce, které se tomuto procesu postaví čelem, získají nejen stabilní rozpočet, ale také silnější instituci, důvěryhodnou, odolnou a připravenou na budoucnost.