Registr smluv krok za krokem 5. díl: Sankce a nápravné mechanismy v režimu registru smluv

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, je postaven na zásadě, že transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky je prvořadá. Aby byl tento účel zajištěn, zavádí právní úprava přísné důsledky pro povinné subjekty, které svou uveřejňovací povinnost nesplní, a současně poskytuje omezené možnosti nápravy pro případy, kdy k pochybení došlo v dobré víře. Pro města a obce je nezbytné znát tento režim detailně, neboť administrativní pochybení může způsobit nejen neúčinnost, ale i zrušení smlouvy a vážné hospodářské škody.

Základním pravidlem je podle § 6 zákona skutečnost, že smlouvy podléhající registru nenabývají účinnosti dříve než dnem jejich uveřejnění. Smluvní strany mohou sjednat pozdější datum účinnosti, ale nelze obejít zákonnou podmínku, že zveřejnění je prvním okamžikem, kdy může účinnost nastat. Pokud není smlouva zveřejněna vůbec, zůstává sice formálně platná, ale bez účinků, a není možné na jejím základě plnit. Tento stav trvá až do jejího uveřejnění, nebo, pokud k němu nedojde v zákonné lhůtě, do jejího zrušení podle § 7.

Nejtvrdší sankci přináší § 7 zákona, jenž stanoví, že smlouva, která není zveřejněna do tří měsíců od uzavření, je zrušena od počátku (ex tunc). Tento následek působí automaticky ze zákona, a to bez ohledu na to, zda smluvní strany měly úmysl zveřejnit později nebo zda již došlo k plnění. Zrušení znamená, že se na smlouvu hledí, jako by nikdy nevznikla, a veškerá plnění se stávají bezdůvodným obohacením, které je nutné vrátit. U obcí to může způsobit zmaření veřejných zakázek, komplikace v dotačních projektech nebo nevratné investiční ztráty. V případech, kdy jde o smlouvy uzavřené na základě zadávacích řízení, dochází navíc k neefektivnímu vynaložení času a prostředků, jelikož celý proces zadání přijde vniveč.
Zákon však poskytuje omezené možnosti nápravy pro situace, kdy povinný subjekt jednal v dobré víře. Podle § 7 odst. 2 může povinný subjekt nebo jiná smluvní strana do 30 dnů od okamžiku, kdy zjistí, že zveřejnění neodpovídá zákonu, provést opravu podle § 5 odst. 7. To zahrnuje doplnění chybějící části textu, odstranění neoprávněně znečitelněných údajů nebo doplnění metadat (například ceny nebo identifikace stran). Podmínkou je, že opravu provádí strana, která byla do té doby v dobré víře, že zveřejnění bylo v pořádku. Pokud je oprava provedena na základě rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, lhůta 30 dnů běží ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

Specifický mechanismus je zakotven i v § 7 odst. 3 pro případy, kdy právnická osoba nesprávně vyhodnotila, že na ni dopadá výjimka z povinnosti podle § 3 odst. 2 písm. q), tedy výjimka pro subjekty působící v konkurenčním prostředí. Pokud byla v dobré víře a následně tuto víru ztratila (například na základě právního názoru soudu), má 30 dnů na dodatečné zveřejnění smlouvy, čímž předejde jejímu zrušení.

Naopak, pokud povinný subjekt jednal vědomě v rozporu se zákonem nebo smlouvu nezaslal vůbec, následek zrušení nelze odvrátit. Takové porušení může vést nejen k povinnosti vrátit plnění a k finančním ztrátám, ale i k osobní odpovědnosti úředních osob za škodu podle zákona o finanční kontrole a zákoníku práce, a k porušení rozpočtové kázně dle zákona o rozpočtových pravidlech.

Pro zamezení rizik je pro města a obce nezbytné zavést vnitřní kontrolní a procesní mechanismy, které zahrnují průběžné sledování lhůt, validaci formátu a úplnosti metadat, a systém včasného upozorňování na chybějící nebo vadně zveřejněné dokumenty. Pravidelné školení zaměstnanců, zavedení softwarových nástrojů pro správu dokumentů a jasně nastavené postupy pro anonymizaci chráněných údajů jsou zásadními prvky prevence. Pouze důsledné dodržování těchto opatření může zajistit, že registr smluv bude sloužit svému účelu a obce se vyhnou vážným právním i finančním důsledkům.